Ve středočeské Seči byl dnes zahájen dvoudenní odborný kongres Právní prostor. Akce navazuje na předchozích osm úspěšných ročníků. Pořadatelem je opět společnost CODEXIS, autor stejnojmenného informačního právního systému. Odbornou záštitu nad letos převzala ministerstva spravedlnosti a vnitra společně s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým a Českou advokátní komorou. Auditorium zaujal například příspěvek pirátského poslance Jakuba Michálka, který by některé judikáty vtělil přímo do zákonů.
V průběhu dnešního a zítřejšího dne se svými příspěvky vystoupí sedmnáct řečníků. Jsou jimi přední odborníci z právní praxe – advokáti, soudci, představitelé veřejné správy i právní akademici, například předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal (téma Odklony v justiční praxi), místopředseda téhož soudu Roman Fiala (téma Spory o dědické právo), popularizátor práva a ústavní právník Jan Kysela (téma Nad aktuálními návrhy změn ústavního pořádku), předseda pražského městského soudu Libor Vávra(téma Kdo si hraje, nezlobí), ombudsmanka Anna Šabatová (téma Deset let antidiskriminačního zákona v České republice), ústavní soudce David Uhlíř (téma Právo na spravedlivý proces, právo na spravedlivý rozsudek), prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová (téma Novela zákona o soudech a soudcích – úspěch či prohra?) anebo bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa (Nezávislost soudů – kdo a proč ji má bránit, aneb kdo jsou ti útočníci).
Česká justice akci sleduje přímo na místě. V průběhu obou dnů budeme přinášet o obsahu přednesených příspěvků a diskusi o nich aktuální zpravodajství.
Prvním řečníkem byl pražský advokát Petr Meduna, specializující se na restituce. Ve svém příspěvku se zamyslel nad tím, co vše může být klíčem k soudní síni. Název svého příspěvku nezvolil náhodně. Petr Meduna je totiž společně s ústavním soudcem Jaromírem Jirsou, předsedou pražského městského soudu Liborem Vávrou a advokátem Kryštofem Jankem spoluautorem již druhého vydání stejnojmenné publikace. Meduna ve svém vystoupení popsal vývoj, kterým česká advokacie i justice prošly za posledních třicet let.
Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala se ve svém příspěvku zabýval spory o dědické právo. Připomněl, že je-li mezi dědici sporné, kdo z nich je dědicem a jaký podíl z pozůstalosti mu náleží, mohou se obrátit na soud a ten rozhodne, kdo z nich má na dědictví nebo na jeho větší rozsah silnější právo. K úspěšnosti takové žaloby přitom podle Fialy není tvrdit naléhavý právní zájem. Ten už totiž tomu, kdo tuto žalobu podá, vyplývá z toho, že ho k podání takové žaloby vyzývá občanský zákoník. V případě jiných určovacích žalob, například o to, zda tu nějaký právní vztah trvá anebo ne, je přitom nutné naléhavý právní zájem tvrdit. Současně Fiala připomněl, že v těchto sporech musí ten, kdo se dědictví nebo určitého podílu na něm domáhá, vždy zažalovat všechny ostatní v úvahu přicházející dědice, resp. účastníky dědického řízení.
Poslanec Pirátské strany Jakub Michálek se zamýšlel nad aktuálními problémy autorského práva. „Je přípustné kopírovat hudební noty? Praxe českých knihoven ani copycenter není jednotná. Zatímco někde od vás za zkopírování not jakožto autorského díla vyberou poplatek za každou stránku, jinde za celé dílo,“ uvedl Michálek.
Pozastavil se i nad tím, že podle současného autorského zákona musí veřejnou hudební produkci kolektivnímu správci předem nahlásit i sám její autor. „Například Jarek Nohavica si kdysi stěžoval, že nejdříve musí na Ochranný svaz autorský nahlásit, jaké všechny své písničky bude hrát na svém koncertu. To chceme změnit,“ uvedl Michálek.
Podle něj adresátům zákonů obecně pomůže, když se vybraná judikatura časem vtělí přímo do textu zákonů. Od běžných lidí totiž podle Michálka nelze žádat, aby se v judikatuře vyznali. „Budou-li všechna judikatorní vodítka přímo v zákonech, stane se právo srozumitelnějším a přehlednějším i pro ty, co se v judikatuře sami nevyznají a na advokáty se z nějakého důvodu nemohou obrátit,“ dodal Michálek.
Velmi očekávaným řečníkem byl Jan Kysela z pražské právnické fakulty. Ač dosáhl akademické hodnosti profesora práv, dovede o právu hovořit vždy natolik srozumitelně a jednoduše (a přitom vtipně), že mu rozumí úplně každý. V úvodu svého vystoupení konstatoval, že ve Sněmovně dnes leží několik návrhů ústavních zákonů, pocházejících z pera parlamentních stran napříč politickým spektrem. „Pokud nakonec neprojde žádný, nic se nestane,“ soudí o těchto návrzích Kysela.
Přijetí některých z nich by však podle Kysely mohlo náš systém spíše destabilizovat. Za šťastný nepovažuje především záměr přímé volby starostů či hejtmanů. Kysela se zastavil i nad návrhem ústavního zákona, který by zavedl tak zvaný klouzavý mandát. Členové vlády by se mohli po dobu výkonu ministerské funkce vzdát svého poslaneckého mandátu. Jakmile by o svou vládní funkci přišli, do poslaneckého mandátu by opět vstoupili. V mezidobí by na místo nich ve Sněmovně zasedal náhradník. „Přijde mi, že se klouzavým mandátem řeší buď nedostatek času, tedy že se ministři musí věnovat své vládní funkci, a ne schůzovat ve Sněmovně. Anebo je to prostředek jak u moci udržet koalici, kde záleží na každém hlasu.“ Závěrem svého příspěvku zapochyboval o tom, jestli od nám sucha pomůže právě to, pokud vodě dopřejeme ochranu právě ústavním zákonem.
Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal pak navázal na svůj loňský příspěvek k peněžitým trestům. Přestože peněžitých trestů a odklonů se díky aktivitě Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství využívá více, než dříve, stále nemůžeme být s počtem alternativních trestů spokojeni. Šámal ale upozornil, že počty našich peněžitých trestů není férové srovnávat například s Německem, které má jejich udílení na tradičně vysoké úrovni. „Němci mají jako alternativní trest v zásadě pouze peněžité tresty,“ vysvětlil.
Co se týče odklonů, podle Šámala můžeme být spokojeni pouze s počty trestních příkazů, které se dle jeho soudu využívají až příliš a s podmíněnými zastaveními trestního stíhání. K odklonům v trestním řádu dále patří narovnání, podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a v řízení ve věcech mládeže odstoupení od trestního stíhání. Ty jsou podle předsedy Nejvyššího soudu využívány marginálně. Co zlepšovat je také v oblasti dohody o vině a trestu. Státní zástupci nejsou institutu zatím příliš nakloněni. Situaci by mělo zlepšit memorandum, které nedávno ČAK uzavřela s Nejvyšším státním zastupitelstvím.
Poslední příspěvek prvního dne kongresu měl předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Ten se věnoval oblasti zabezpečení počítačových her a také krádežím virtuálních účtů a majetku. Zatímco v zahraničí už se v podobných případech vedly spory, v ČR zatím podobná kyberkriminalita ještě k soudu nedošla.
Tomáš Nahodil, epa
