Nový trestní řád nebude dokonalý a zákony vše nevyřeší. Na procesním předpisu se ale intenzivně pracuje. A měla by v něm být novinka, která by měla pomoci situacím, kdy státní zástupci i v pochybnostech o vinně podávají obžalobu. Půjde o posílení prvku oportunity, tedy o možnost zastavit trestní stíhání, když nebude mít státní zástupce dostatek důkazů, aby obžalobu ustál. „Jinými slovy, i když bude mít vnitřní přesvědčení o tom, že trestný čin byl spáchán a obviněný je důvodně podezřelý, tak nebude muset žalovat,“ uvedl předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry na kulatém stolu „Individuální trestní odpovědnost a výkon funkce“, který pořádala Česká justice a Ekonomický deník.
Nasazovat při posuzování stíhání volených zástupců nebo statutárních zástupců pouze na státní zástupce, je podle Púryho příliš černobílým viděním. „Také to nemají jednoduché, včetně uplatňování případné faktické oportunity v trestním řádu, protože víme, že tam existuje určitý prostor i za stávající úpravy a že to není jednoduché rozhodnout o tom, co pustit a nepustit před soud,“ uvedl předseda trestního kolegia, který se na přípravě nového trestního řádu podílí. Zároveň dodal, že chápe, že stav, kdy je někdo po letech zproštěn obžaloby a nikdo si toho „ani nevšimne“, jistě není ideální.
Právě společenskou a psychickou újmou nejen obžalovaných, ale i jejich rodin během trestního řízení, v diskuzi nejvíce argumentoval člen prezídia Unie obhájců (UO) Lukáš Trojan nebo výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková. „Kvalitní a odpovědní zastupitelé již nechtějí kandidovat, obávají se ostrakizace a vláčení médii. Svaz měst a obcí má zájem, aby byli veřejné funkce obsazovány kvalitními lidmi, kteří se nebudou bát rozhodovat. I dobrý manažer dvě z deseti věcí rozhodne špatně,“ uvedla Vladyková s tím, že největším problémem je masivní medializace případů ještě před tím, než se věc vůbec dostane před soud a také průsaky ze spisů často již v přípravném řízení. Účastníci kulatého stolu se shodli, že u stíhaných zastupitelů a dalších veřejných činovníků bude zproštění obžaloby u soudu procentuálně vždy zastoupeno více, než u běžných kriminálních případů.
Poslankyně a exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ve svém příspěvku uvedla, že velkým problémem při stíhání za rozhodování ve veřejné funkci je kvalita znaleckých posudků. Zdaleka ne na všechny znalce je totiž v tomto ohledu spolehnutí. A u soudu pak zaštítění se znaleckým posudkem nemusí obstát. Situaci by podle Válkové mohl zlepšit zcela nový znalecký zákon, který se nyní nachází v parlamentu.
O spolehnutí se na odbornou radu při rozhodování veřejných funkcionářů napsal s Františkem Púrym významný článek ředitel insolvenčního odboru Martin Richter. Ten z něj v diskuzi hojně citoval. Existence právní rady, ať už v podobě stanoviska externího odborníka nebo příslušného zaměstnance, může sehrát významnou roli při posuzování zavinění ve vztahu k dalším znakům trestného činu. Nejde však o univerzální postup, který by automaticky znamenal vyvinění. „Každý den mám strach, že orgány činné v trestním řízení nebudou chtít kontext mého jednání vidět. Nevidím dostatečný prostor pro výkon funkce. Aby mohla být vykonávána, musí zde být určitá volnost,“ uvedl Richter s tím, že sám cítí vrchnostenskou převahu, která může být velmi lehce zneužitelná. „Současný systém selhává v tom, že zde není dostatečná informovanost vůči osobám, kteří funkci vykonávají,“ dodal.
Například volení funkcionáři často postrádají potřebné znalosti a odbornost a na rady odborníků se tak spolehnout musí. „U obchodních společností lze předpokládat jistou míru odbornosti, u volených zastupitelů nikoliv. Můžeme si zvolit samé lékaře a po nich pak nemůžeme chtít odborný pohled například na ekonomiku,“ připomenul advokát Lukáš Trojan.
Krize důvěry v instituce a stát
Na situaci se stíháním volených zástupců se podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry výrazně odráží společenská atmosféra. „Je zde absolutní krize důvěry v instituce a ve stát. Logicky nastává krize odpovědnosti – jsou li odpovědní kritizováni, nechtějí do funkce jít. Jsou od začátku konfrontování s tím, že slušní lidé se takových funkcí neujímají,“ uvedl Vávra. Každý dnes podle něj raději podá trestní oznámení, než aby věc řešil politickou diskuzí. „Můžeme se bavit o tom, zda je rozumná hranice principu legality a zda přidávat oportunní prvky, stane se jediná věc. Přenese se odpovědnost ze soudců na státní zástupce, takže to také asi není řešení,“ dodal.
Vávra také kritizoval způsob, kterým se na veřejnosti prezentuje vedoucí státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan. „Pokud by se vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová chovala jako vrchní státní zástupce v Olomouci, tak by celá scéna vypadala jinak a mnohem více věcí by bylo zpolitizovaných. Chybí zde jednotný přístup a politika komunikace státních zástupců.“
Akce se konala v pražském Mánesu v pátek 12. dubna a moderoval ji vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann.
Mohlo by vás zajímat
Eva Paseková
