Zavedení dvoustupňového kárného řízení, zmenšení kárných senátů, zavedení dohody o vině a trestu, podmíněného zastavení kárného řízení či možnost využít v něm důkazů získaných v trestním řízení, včetně odposlechů. To jsou v souhrnu nejzásadnější změny, které obsahuje novela zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a exekutorů.

V první instanci by o kárných žalobách rozhodoval kárný senát Nejvyššího soudu (NS) v čele se soudcem tohoto soudu. Oproti dnešnímu šestičlennému senátu by však měl pouze čtyři členy, a to na úkor zástupců jiných právnických profesí a akademické veřejnosti. Stabilně by v senátu zasedali dva soudci z obou nejvyšších soudů, coby předsedové a místopředsedové senátů, a zástupci advokátů. V případě kárného řízení se soudci by senát doplňoval soudce z krajského soudu, v jehož obvodu se stal skutek. Státní zástupci by měli mít v senátu státního zástupce, kterého navrhne nejvyšší státní zástupce. V senátu pro kárné řízení s exekutory by pak zasedal soudní exekutor, navržený prezidentem Exekutorské komory. Funkční období prvoinstančních kárných senátů by mělo být pětileté.

Odvolací instancí by pak byl kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), složený vždy ze soudců obou nejvyšších soudů, které by opět ve věcech soudců doplňoval soudce příslušného krajského soudu, v případě státních zástupců a exekutorů jejich kolegové. Funkční období senátů by mělo být sedmileté. Novelu dokončil ministr Jan Kněžínek a před týdnem ji poslal do meziresortního připomínkového řízení.

V důvodové zprávě k návrhu se jako důvod omezení rozsahu i složení kárných senátů uvádí, že to současné je příčinou nedostatečné efektivity a také ukládání mírných trestů. Přísedící podle navrhovatelů nemají znalost justičního prostředí, a především zástupci akademické obce jsou hodnoceni jako málo prospěšní pro rozhodování kárných senátů.

Mohlo by vás zajímat

Příslušnost přísedícího z řad soudců ke krajskému soudu, v jehož obvodu měl být skutek spáchán, je odůvodněna tím, že „takový člen senátu bude mít nejspíše znalost místních poměrů“. Otázkou je, zda je takové odůvodnění možné uplatnit i pro případné kárné řízení se soudci z vrchních soudů, v jejichž kárných věcech budou, podle logiky návrhu, dělat nejčastěji přísedící soudci z Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Brně.

U přísedících z řad exekutorů a státních zástupců se argumentuje znalostí výkonu profese. V případě přísedících z řad advokátů pak důvodová zpráva uvádí, že jsou schopni posoudit dopady jednání kárně obviněného na účastníky řízení, respektive na osoby mimo soustavu soudů, státního zastupitelství a exekutorských úřadů.

Nově se také zvyšuje minimální věk pro všechny členy kárných senátů ze současných třiceti na čtyřicet let. Návrh také zapovídá, aby se přísedícími mohli stát funkcionáři České advokátní komory a Exekutorské komory.

Objektivní lhůta pro podání kárného návrhu se neruší zcela, pouze se zavádí její přerušení pro případ zahájení trestního stíhání. V zákonu o soudech a soudcích se tak ponechává ustanovení o zániku kárné odpovědnosti v případě, že nebyl do tří let od spáchání skutku podán návrh na zahájení kárného řízení. Obdobně je ponechán v platnosti i § 29 zákona o státním zastupitelství, který stanovuje zánik kárné odpovědnosti v případě, že návrh nebyl podán do dvou let od spáchání skutku. Zde se však podle sdělení ministerstva pro Českou justici uvažuje o zavedení taktéž tříleté lhůty.

[mn_protected]

Návrh zákona také reflektuje novou praxi kárných senátů, které začaly připouštět dohodu o vině a trestu a tento institut, dosud v zákoně neupravený a využívaný pomocí přiměřené aplikace trestního řádu, do kárného řízení zavádí. Návrh počítá s tím, že takovou dohodu bude možné uzavřít kdykoliv v průběhu kárného řízení a z dikce návrhu je zřejmé, že takové řešení sporů je i preferované. Součástí takové dohody totiž musí být, vedle obligátních náležitostí, i závazek uhrazení škody podle zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Novinkou je i možnost podmíněného zastavení kárného řízení. Senát tak může učinit i bez ústního projednání, pokud se kárně obviněný k činu doznal a zavázal se uhradit způsobenou škodu. V případě závažnějších deliktů má být podmínkou i závazek kárně obviněného, že se během zkušební doby buď zdrží určitého jednání, nebo splní určitou povinnost a složí na účet kárného soudu určenou částku. Ta by měla sloužit k uhrazení právního, dluhového či jiného poradenství, popřípadě jako pomoc obětem trestné činnosti. Zkušební doba by u lehčích provinění měla být v rozmezí šesti měsíců až dvou let, u závažnějších až tři roky. Dohodu kárný senát nemusí schválit, je-li nesprávná či nepřiměřená skutkovému stavu či s ohledem na druh a výši sankce. Senát může stranám sdělit své výhrady a dát jim novou lhůtu na sjednání dohody.

Ke zvýšení efektivnosti kárného řízení má také sloužit možnost označit nesporné skutečnosti v kárném návrhu tak, aby se jimi senát již nemusel zabývat.

Ruší se institut výtek. Místo nich mají mít kární žalobci možnost formálně upozornit dotčeného na možnost podání kárné žaloby. Tento způsob řešení méně závažných deliktů podle návrhu navíc není formou postihu, a tedy nebrání v případě opětovného kárného provinění zahrnout do žaloby i důvody, pro něž bylo vydáno upozornění.

Vzhledem k charakteru tohoto opatření je podle autorů návrhu vyloučen jeho přezkum ve správním soudnictví, jak se tomu v případě výtek děje. Přezkum bude možný v rámci soustavy orgánů státní správy soudů, státního zastupitelství či v rámci exekutorské samosprávy.

V případě soudců či státních zástupců, kteří byli dočasně postaveni mimo výkon funkce, se navrhuje nedoplácet polovinu platu, pokud jim funkce zanikla v průběhu kárného řízení. Takový bývalý soudce či státní zástupce má však možnost požádat o projednání věci a v případě, že se v řízení kárné provinění neprokáže, bude mu zbylý plat doplacen. Plat nebude doplacen ani v případě, že v kárném řízení bylo shledáno, že se soudce či státní zástupce dopustil kárného provinění.

Zásadní změnou je připuštění všech důkazů, které opatřily orgány veřejné moci pro účely jím vedených řízení. Návrh tak překonává dosavadní praxi kárných senátů NSS, které odmítly použít jako důkazy informace získané v trestním řízení, například odposlechy. Kární žalobci, vyjma orgánů Exekutorské komory, by měli mít nově také možnost přístupu do spisů vedených všemi orgány veřejné moci a opatřovat si z nich výpisy a kopie pro účely kárného řízení. V důvodové zprávě je ale také výslovně uvedeno, že se v kárném řízení použijí pouze již existující důkazy a žádné nové se neopatřují. Na upřesňující dotaz České justice uvedlo ministerstvo spravedlnosti, že se nepočítá se zavedením přípravného kárného řízení, které dnes někdy někteří kární žalobci konají. Podle návrhu bude ovšem moci ministerstvo spravedlnosti uložit předsedovi soudu, který je oprávněn podat kárnou žalobu, provést šetření pro účely možné kárné žaloby či ohledně zjištění způsobilosti soudce. Stejné oprávnění by měl mít i předseda nadřízeného soudu vůči předsedům nižších soudů.

Pro odvolání k odvolacímu kárnému senátu je stanovena lhůta patnácti dnů, přičemž odvolací senát v případě zrušujícího rozhodnutí věc nevrací, ale vydá vlastní. Z dovolání je vyloučeno rozhodnutí o námitkách proti dočasnému zproštění funkce a také rozhodnutí, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu.

Ve prospěch může podat odvolání ve všech případech kárně obviněný, navrhovatel a ministr spravedlnosti. V případě státních zástupců i nejvyšší státní zástupce, přestože by nebyl navrhovatelem. V neprospěch by mohl podat odvolání navrhovatel a ministr spravedlnosti, v případě státních zástupců i nejvyšší státní zástupce a exekutorů pak předseda kontrolní nebo revizní komise komory.

Kompletní návrh najdete zde: Kárné-řízení.

[/mn_protected]

Petr Dimun