Mladí, kteří mají dluhy z dětství, by mohli mít brzy snadnější podmínky pro oddlužení. Stejně jako senioři a invalidé by mohli být bez dluhů už do tří let. Obsahovat to bude chystaná novela insolvenčního zákona. V pořadu Otázky Václava Moravce to dnes řekla koaliční poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). V Česku jsou tisíce dětských dlužníků. Odborníci na sociální problematiku a někteří politici označují exekuce u dětí za nemravnost.
„Máme jako koaliční strany dluh k dětem. Mám předjednáno s kolegy, že záležitost smazání nebo spíš vyřešení dětských dluhů ve Sněmovně podporu má,“ uvedla Valachová.
Podle údajů exekutorské komory mělo v roce 2017 exekuci 5934 dětí a mladých do 18 let. Z nich 3491 nebylo ještě ani 15 let. Nejvíc dětí v exekuci bylo v Ústeckém kraji, a to 1359. Loni mělo exekuci 3476 dětí, z nich 2213 do 15 let. Nejvíc dětských dlužníků bylo v Plzeňském kraji, a to 671.
Dluhy dětem vznikají nejčastěji tak, že za ně jejich rodiče neplatí poplatky či pokuty a nereagují na výzvy k úhradě. Jsou to pokuty za jízdu načerno, poplatky za odpad, dluhy v knihovně či faktury za mobil. Děti pak do dospělosti vstupují zadlužené, podle odhadů jsou takových dlužníků desetitisíce.
„Redukovat problém na počet dětí, které máme aktuálně v exekuci, není správné. Máme tu desetitisíce lidí, kterým dluh vznikl v době, kdy byly dětmi. Jenom už překročili 18 let. Mohli bychom počkat pár let, než budou všichni dospělí, a pak říct, že to není problém. Je to problém ohromný,“ uvedl analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle. Organizace pořádá kampaň s názvem Zadlužené děti, která má podpořit přijetí změn zákonů.
Vedle chystané insolvenční novely čtveřice poslanců z ČSSD, ANO, KDU-ČSL a od Pirátů už předložila návrh úpravy občanského zákoníku, podle kterého by dluhy dětí do 15 let automaticky přešly na jejich rodiče či jiné zástupce. Odcházející ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) ale před nedávnem uvedl, že řešení chce přinést jeho resort ve vládní novele.
Podle Hůleho novely řeší důsledky. Ministerstvo spravedlnosti připravuje ale ještě koncepční řešení, na kterém začalo pracovat před pár lety za bývalého ministra Roberta Pelikána (ANO). Změna se týká nabývání svéprávnosti u dětí. Stanovit by se mělo, jaké dluhy a od kdy by mohly dětem vznikat.
Podle Pelikána v Česku dítě v 11 letech odpovídá za jízdu tramvají na černo „včetně převzetí platebního rozkazu“, což v jiných zemích běžné není. „Nejvíc se mi líbí německý model. Tam to funguje tak, že do sedmi let dítě není odpovědné vůbec za nic. Od sedmi let může dělat samo věci, které mu přinášejí jen práva, žádné povinnosti. Až do osmnácti. Po celou dobu potřebuje souhlas rodičů,“ uvedl dnes v televizi Pelikán. Dodal, že za souhlas se dá považovat třeba i poskytnutí kapesného. Pokud dítěti dluh vznikne, nesmí při dosažení jeho zletilosti být větší, než jeho majetek. Do dospělosti tak mladí v Německu vstupují „nejvýš s nulou, ne s dluhem“, dodal Pelikán.
(čtk)
