Oddlužovací novela insolvenčního zákona, která vstoupí v účinnost letos v červnu, přináší řadu pozitiv, ale bude také znamenat značný nárůst agendy a větší administrativní i finanční nároky na činnost justice. Shodli se na tom účastníci Středočeského právnického dne, jenž je součástí Pražského právnického jara.
V sídle Krajského úřadu Středočeského kraje se v pátek 5. dubna uskutečnilo symposium na téma insolvence se zaměřením na řešení úpadku oddlužením jako další z akcí organizovaných Stálou konferencí českého práva v rámci konferenčního projektu Pražské právnické jaro, jehož mediálním partnerem je i Česká justice. Záštitu nad symposiem převzali hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová a předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.
Na sympoziu vystoupilo celkem šest řečníků – pět soudců z Krajského soudu v Praze a jeden z Okresního soudu v Mělníku, kteří tentokrát hovořili o různých aspektech problematiky insolvenčního řízení se zaměřením na otázku oddlužení. „O insolvencích se v současnosti hodně mluví, od nejvyšších orgánů státní správy až po neziskové organizace, ale hlas justice v této diskusi chybí,“ řekl při zahájení akce Ljubomír Drápal. Zdůraznil, že problémů je nemálo a je třeba představit justiční pohled na tuto oblast.
V úvodu zazněl příspěvek místopředsedy Krajského soudu v Praze Jiřího Grygara na téma vývoj a další směřování institutu oddlužení. Připomněl historii vzniku insolvenčního zákona, účinného od roku 2008, kdy zákonodárce zřejmě původně očekával, že oddlužení se ve srovnání s reorganizací a konkursem stane spíše výjimečným řešením úpadku. Nicméně rostoucí množství případů oddlužení v následujících letech – zejména pak v krizových letech 2013 a 2014 – ukázalo, že v insolvenčních řízeních získal tento institut naprostou převahu. Grygar zmínil celkem 15 novelizací zákona, přičemž ta poslední, tzv. oddlužovací novela (31/2019 Sb.), která vstoupí v účinnost letos v červnu, patří mezi ty nejvýznamnější. Odstraňuje totiž řadu překážek na vstupu do oddlužení, zejména pak předpoklad splacení minimálně 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů jakožto podmínku, která se podle Grygara v současné době již ekonomicky vyčerpala.
Třikrát vyšší nápad?
Lze předpokládat, že po vstupu novely v účinnost vzroste nápad nových insolvenčních řízení až třikrát. Grygar dále zmínil několik problematických aspektů novely. Kritizoval např. dvoukolejnost ve vedení insolvenčních řízení, kterou zavádí tzv. přechodné ustanovení, kdy řízení, v nichž se rozhodne o úpadku ještě před nabytím účinnosti novely, budou vedena ještě ve „starém“ režimu. Větší nároky na činnost soudců přinesou také úpravy ustanovení týkajících se např. postoupených a podřízených pohledávek, doručování nebo nejasnosti v použití pravidel pro vypořádání manželů či ustanovení ohledně nepoměru mezi výší poskytnutého plnění a výší dluhu.
Značný zásah do rozpočtu přinesou také náklady na odborné sociální poradenství, přičemž není jasné, jestli se bude hradit ze státních či soudních peněz. V souvislosti se zkráceným oddlužením invalidů a starobních důchodců mj. zmínil, že lidé v předdůchodovém věku se mohou stát pro úvěrové společnosti rizikovými a hrozí, že skončí v šedé úvěrové ekonomice. „Oddlužovací novela přináší řadu dobrých nápadů, ale někdy s problematickou realizací,“ uvedl Grygar na závěr svého příspěvku. „V insolvenčních řízeních nehledáme viníky a zákon je třeba vykládat racionálním způsobem,“ dodal.
Specifikům incidenčních sporů, které mohou řešit podstatné otázky insolvenčních řízení jako rozsah majetkové podstaty, přihlášených pohledávek či společného jmění, se následně věnoval jeden ze soudců Krajského soudu v Praze Martin Finta.
Poukázal na vzrůst množství insolvenčních sporů v posledních letech, čímž mj. potvrdil předpoklad svého předřečníka, že po vstupu oddlužovací novely v účinnost lze očekávat další nárůst insolvenční agendy a tedy i incidenčních sporů. Doporučil, aby se proto soudci specializovali zvlášť na spory insolvenční a incidenční. Zmínil mj. také některá procesní specifika incidenčních sporů, která mohou zaskočit i zkušené profesionály, v oblastech jako zahájení řízení, doručování, odmítnutí žaloby nebo rozhodování. V souvislosti s náhradou nákladů vznesl Finta řečnický dotaz, zda je správné, že správce ani dlužník nemusí platit soudní poplatky – ty by podle jeho názoru měly jít k tíži podstaty a nikoli státu.
Nepřiměřené využívání vady nepřezkoumatelnosti rozhodnutí
Poměrně kritický příspěvek přednesl předseda Krajského soudu Ljubomír Drápal na téma odvolací řízení v insolvenčních věcech, které významně ovlivňuje průběh, výsledky i náklady celého řízení. V této souvislosti zmínil jako klíčovou novelu občanského soudního řádu provedenou zákonem č. 59/2005 Sb., která přinesla do činnosti odvolacích soudů mnoho změn. Tyto však nejsou velmi často ani dnes v odvolací praxi řádně uplatňovány. Hovořil o principiálních rozdílech v úpravě jednání a rozhodování odvolacích soudů před a po novele, které nejsou často zohledňovány, v oblastech jako posuzování vad řízení, zjednávání nápravy či pravidlech dokazování. Uvedl konkrétní případy chybných rozhodnutí odvolacího soudu a mj. kritizoval nepřiměřené využívání vady nepřezkoumatelnosti rozhodnutí jako důvodu pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně.
Přesahům insolvenčního řízení do jiných soudních procesů se věnovala soudkyně Krajského soudu v Praze Naděžda Křivánková. Její kolega Miroslav Kalný hovořil na téma vypořádání SJM v insolvenčních souvislostech. Jako poslední přednesl svůj příspěvek soudce Okresního soudu v Mělníku Jiří Krupička na téma uspokojování pohledávek a majetkové dispozice při středu insolvenčního a trestního řízení.
Konferenční projekt Stálé konference českého práva Pražské právnické jaro je společně s Pražským právnickým podzimem koncipován jako velká série celostátních akcí právnického stavu, jejímž smyslem je vytvořit pravidelnou platformu pro pracovní a společenská setkávání právníků. Důležitým cílem Stálé konference českého práva, která navázala na činnost ročníků pořádaných nakladatelstvím Havlíček Brain Team, je vytváření pozitivní atmosféry hrdosti na příslušnost k právnickému stavu a rozvoj právnického myšlení.
Helena Sedláčková
