Ministerstvo chce méně zatěžovat soukromí rodičů při dohodě o opatrovnictví dítěte, zapojí notáře

Podpořit konsensuální formy řešení záležitostí nezletilého dítěte, které zahrnují kromě výživy především otázky péče a styku chce Ministerstvo spravedlnosti docílit čerstvě předloženou novelou občanského zákoníku. Resort předpokládá, že je velké množství rodičů by mohlo dosáhnout dobrovolné dohody i bez nutnosti soudu, a to rychleji a za podmínek méně zatěžujících jejich soukromí. Při neplacení výživného by pak kromě řidičského průkazu mohl rodič přijít o zbrojní nebo lodní průkaz.

K prevenci rodičovského konfliktu, podpoře smírného řešení záležitostí dítěte, posílení dobrovolného plnění rodičovských povinností a prohloubení jejich rychlé a efektivní vymahatelnosti navrhuje resort zejména tato opatření:

1. Zavedení možnosti dohody o výživném a poměrech dítěte zejm. pro dobu po rozvodu uzavírané ve formě notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti,
2. Zavedení standardního využívání edukace rodičů podporující řešení poměrů jejich dítěte po rozpadu vztahu, typicky rozvodem či rozchodem,
3. Nastavení soudních poplatků podporující smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí dítěte,
4. Zavedení skládání jistoty k zajištění náhrady újmy jako prevence opakovaných šikanózních návrhů na nařízení předběžného opatření zejména ve věcech péče soudu o nezletilé,
5. Umožnění skládání části výživného do soudní úschovy za účelem prevence zadlužování rodiče, který bez své viny přišel o část příjmů a usiluje o snížení výživného,
6. Zavedení možnosti postoupení pohledávky na výživné jako rychlé cesty k prostředkům na výživu v plné výši zejména v případě rodičů, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů,
7. Zavedení postihu některých veřejnoprávních oprávnění při vymáhání výživného v exekuci.

Z analýzy ministerstva vyplynulo, že řízení týkající se situace dítěte, jež je nezbytně třeba k tomu, aby mohlo dojít k rozvodu, trvá minimálně 3 měsíce a déle. Ve více než třech čtvrtinách se rodiče na opatrovnictví dětí dohodnou sami dohodou a nepotřebují k tomu soud. Zvyšuje se i počet případů, kdy je podáván společný návrh na rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu. „Jedná se tedy o poměrně hojně využívanou možnost, která má v čase vzrůstající tendenci. S ohledem na zkušenosti některých soudů s uplatňováním tzv. Cochemské praxe (viz níže) se však zdá, že je potenciál k uzavírání dohod a podávání společných návrhů zatím nedostatečně využit,“ uvádí resort v důvodové zprávě, kterou má Česká justice k dispozici.

Na základě dostupných dat lze říci, že rozhodování soudů o poměrech dítěte po dobu pro rozvodu manželství včetně pozdějších změn těchto rozhodnutí tvoří co do svého objemu relativně významnou agendu, která napadá na opatrovnické soudy. „Ačkoli účastníci řízení dosahují v konečném důsledku poměrně často dohod a tato tendence se časem zvyšuje, jsou přesto nuceni stávajícím nastavením systému povinně předstupovat před soud, který jediný může jejich věc závazně vyřešit. To vede k prodloužení řešení jejich záležitosti a často i nedůvodnému zásahu státu do jejich rodinných záležitostí,“ uvádí ministerstvo, které předpokládá, že velké množství rodičů by mohlo dosáhnout dobrovolné dohody i bez nutnosti soudní ingerence, a to rychleji a za podmínek méně zatěžujících jejich soukromí.

Těmto atributům by měla sloužit zákonem preferovaná možnost závazně upravit záležitosti dítěte ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. S postojem resortu nesouhlasí Unie rodinných advokátů.
„Zapojit notáře do systému vyžadujícího vyškolené odborníky na rodinu je zcela nový prvek. Notáři nemají nezbytné vzdělání, neznají rodinné právo ani opatrovnickou problematiku. Byť bylo v minulosti rodinné právo opomíjeno, v posledních deseti letech se pohled na ně mění a odborná sféra si uvědomuje nezbytnost specializace a proškolených odborníků plus zvládnutí dalších kompetencí (participační právo dítěte, emocionální problematika, psychologie, znalecké posudky apod.). Není vůbec myslitelné, že by si notáři v krátké době osvojili schopnosti k vedení takto složité agendy. V posledních letech naopak zaznívá celou republikou požadavek rodinné specializace. Tento návrh jde zcela proti výše uvedeným trendům. Průměrná délka opatrovnického řízení dnes činí 4-5 měsíců. Není proto důvodu dnešní praxi měnit, ani praxe podobný požadavek v posledních letech nevysílala,“ uvádí Unie ve svém stanovisku.

(epa)