Problémem trestní odpovědnosti statutárních zástupců nebo volených politických funkcionářů je nepříliš rozsáhlá judikatura, přílišná aktivita státních zástupců nebo úniky ze spisů do médií již ve stádiu přípravného řízení nebo dokonce při pouhém policejním prověřování. I tyto názory zazněly na kulatém stolu České justice a Ekonomického deníku s názvem „Individuální trestní odpovědnost a výkon funkce“.
Akce se konala v pražském Mánesu v pátek 12. dubna. Pozvání přijali předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry, exministryně spravedlnosti Helena Válková, člen prezídia Unie obhájců Lukáš Trojan, ředitel insolvenčního odboru ministerstva spravedlnosti Martin Richter, předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra a výkonná ředitelka Svazu Měst a obcí Radka Vladyková. Kulatý stůl moderoval vydavatel České justice a Ekonomického deníku Ivo Hartmann.
Radka Vladyková v úvodním bloku upozornila, že představitelé obcí se v dnešní době tak obávají možného stíhání za kolektivní rozhodování, že to odrazuje kvalitní kandidáty. Velkým problémem pak jsou úniky z trestních spisů a dehonestace zastupitelů v přímém přenosu. Pokud je pak soud po několika letech zprostí viny, napáchané škody už nelze vzít zpět.
Podle advokáta Lukáše Trojana v otázce individuální trestní odpovědnosti při výkonu funkce fakticky neexistuje ustálená a pevná judikatura a samy soudy meze stále hledají. Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry ale namítal, že judikatury není až tak málo, jak prezentuje Trojan, ale jednotlivé případy jsou velmi individuální a je tak podle něj nemožné, aby Nejvyšší soud poskytl univerzální vodítko, podle kterého se budou orgány činné v trestním řízení řídit.
Trojan dále uvedl, že soudci podle něj vnímají problematiku příliš abstraktně. To odmítl Libor Vávra s tím, že sám je jako předseda Městského soudu v zásadě statutárním zástupcem ve velké firmě a tak do problematiky vidí i z pohledu praxe.
Martin Richter přiznal, že sám má každý den obavy z toho, aby orgány činné v trestním řízení případně viděly kontext, ve kterém jednal jako ředitel odboru při svém rozhodování. Aby mohla být vykonávána funkce, musí podle něj existovat určitá volnost.
V diskuzi také rezonovala otázka principu oportunity v trestním řízení. Podle poslankyně Válkové se policejní orgány často radí se státním zástupcem, zda v daném trestním řízení pokračovat. Většina státních zástupců se podle exministryně spíše kloní k tomu v řízení pokračovat a prodlužovat ho tak často v řádu let. I představitelé státního zastupitelství v minulosti uváděli, že v pochybnostech musí žalovat.
Více jasno by do této problematiky mohl podle Františka Púryho vnést nový trestní řád. Na něm se intenzivně pracuje, jeho přijetí v tomto volebním období je ale nereálné. Celkově se podle Púryho příliš spoléháme na to, že zákony vše vyřeší.
Z kulatého stolu připravujeme obsáhlou reportáž a další výstupy.
Eva Paseková
