Hromadné žaloby: Ministerstvo navrhuje povinné zastoupení advokátem i investorské financování

Oba principy opt-out i opt in se objevují v dokončeném návrhu zákona o hromadných žalobách. Princip přihlašovací bude použit, pokud nebudou splněny podmínky pro princip odhlašovací. Hromadné žaloby budou podávat správci nebo členové skupiny nebo zájmové spolky ke krajským soudům. Ministerstvo nakonec zvolilo povinné právní zastoupení a financování celého řízení žalobcem správcem skupiny, který bude muset složit nejméně milión korun. Za to získá až 30% vysouzeného plnění. Česká justice přináší exkluzivně jak návrh zákona, tak jeho analýzu.

Vyplývá to z návrhu zákona, který ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení. Zákon zavádí dva druhy hromadných žalob, a to odhlašovací hromadné řízení a přihlašovací hromadné řízení. V prvním stupni bude příslušný vždy „krajský soud, v jehož obvodě se nachází obecný soud osoby, proti níž hromadná žaloba směřuje“.

Jak vyplývá z návrhu, převládajícím řízením má být řízení odhlašovací (opt-out). U takového řízení bude muset být podle ustanovení § 31 nejprve osvědčeno, že práva skupiny není účelné kvůli jejich nízké hodnotě vymáhat jednotlivě, skupinu bude možné určit „alespoň v hrubých rysech“ a v téže věci nebude vedeno jiné odhlašovací řízení. „Má se za to, že práva není účelné vymáhat jednotlivě, jestliže hodnota práva jednoho člena skupiny nepřesahuje 10 000 Kč. U opětujících se plnění se posuzuje hodnota jedné splátky,“ rozvádí podmínky přihlašovacího řízení další ustanovení předmětného paragrafu.

Rovněž směřuje-li hromadná žaloba na zdržení se protiprávního jednání nebo závadného stavu, má se podle návrhu zákona za to, že práva členů skupiny není účelné vymáhat jednotlivě. Ve všech ostatních případech, kdy soud osvědčí, že nebyly splněny podmínky odhlašovacího řízení, bude moci být podána žaloba principem opt-in, tedy přihlašovací: „Přihlašovací hromadné řízení je možné vést, jestliže bylo osvědčeno, že nejsou splněny podmínky pro vedení odhlašovacího hromadného řízení,“ stojí v jediném bodě § 32.

Žalobu bude moci podat správce, spolek nebo člen

Také právo podat hromadnou žalobu zohledňuje oba principy, které mají být zákonem umožněny. Na rozdíl od odhlašovacího řízení, kde bude moci podat žalobu jen správce skupiny nebo zájmový spolek, u přihlašovacího řízení bude moci žalobu podat i člen skupiny:

• 38

Právo podat hromadnou žalobu v odhlašovacím hromadném řízení

Hromadnou žalobu k zahájení odhlašovacího hromadného řízení může podat správce skupiny.

Směřuje-li hromadná žaloba pouze na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, anebo na zdržení se protiprávního jednání, může hromadnou žalobu v odhlašovacím hromadném řízení podat též zájmový spolek.

• 39

Právo podat hromadnou žalobu v přihlašovacím hromadném řízení

Hromadnou žalobu k zahájení přihlašovacího hromadného řízení může podat správce skupiny, člen skupiny nebo zájmový spolek.

Správce skupiny jako žalobce bude muset být akreditován u ministerstva spravedlnosti: „Takto široká procesní legitimace je odůvodněna tím, že v praxi bude vznikat celá řada případů, o jejichž uplatňování budou mít zájem různé subjekty. Proč je dáváno oprávnění členovi skupiny, je nasnadě; o jeho právu se totiž hromadné řízení vede. Subjekt ,správce skupiny´ je zaváděn zejména z důvodu financování sporů, neboť se očekává, že řízení bude finančně náročné, a ani člen skupiny, ani nezisková organizace na to nebudou mít dostatek prostředků, zároveň jde o ochranu před zneužívajícím hromadnými žalobami, neboť správce skupiny bude při vstupu a po dobu jeho činnosti pod dohledem státu,“ uvádí k tomu doslova důvodová zpráva.

Zavádí se povinné zastoupení advokátem

Irena Válová