Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ) uvedlo ve svém vyjádření pro Českou justici dezinformaci, když otištění své odpovědi podmínilo zveřejněním nepravdy. Výroky bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiřího Komárka, že VSZ v Praze rezignuje na své povinnosti a Lenka Bradáčová spolu se soudem manipulovala jeho případem, označilo VSZ v Praze za nepravdu a portál Parlamentní listy, které původní rozhovor otiskly, za vnitrem klasifikovaný dezinformační portál. Ministerstvo vnitra ale uvedlo, že žádný seznam dezinformačních webů nesestavuje. Vlastník média věří, že se Bradáčová spletla.
Podle vyjádření ministerstva vnitra pro Českou justici vnitro žádné weby za desinformační neoznačuje, žádné seznamy desinformačních webů nevytváří a konkrétní weby z hlediska způsobu informování neposuzuje. Posuzuje jen konkrétní informace.
Komárkovy výroky nelze přecházet mlčením
O stanovisko k závažným výrokům někdejšího detektiva ÚOOZ Jiřího Komárka požádala Česká justice Vrchní státní zastupitelství v Praze minulý týden.
Stalo se tak poté, co Jiří Komárek sdělil deníku Parlamentní listy, že Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové v některých případech nekoná, ač disponuje důkazním materiálem, že rezignovalo na své pravomoci k výkonu dohledu a naddohledu v některých trestních věcech včetně trestní věci předsedy vlády Andreje Babiše a navíc manipuluje soudy a případy si k sobě stahuje v rozporu se zákonem. Komárek jmenoval konkrétní trestní kauzy, ve kterých VSZ v Praze takto jedná a svá tvrzení označil za fakta. Kromě toho popsal údajné spojenectví Lenky Bradáčové a bývalé zaměstnankyně velvyslanectví USA a mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Heleny Markusové, kterou měla Bradáčová informovat o výsledku Komárkovy kauzy u soudu ještě před tím, než skončilo jednání soudu.
Přejít bez reakce a mlčením výroky detektiva oceněného za odvahu Nadačním fondem proti korupci, jehož oznámení, že bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý se dopustil úniků informací při objasňování závažné hospodářské kriminality, odvysílala veřejnoprávní Česká televize, znamená zamést věc pod koberec. A to přesto, že ne všichni považují současného zaměstnance Finanční správy Jiřího Komárka za věrohodného a nezákeřného člověka. Soud však Komárka obžaloby z „brutálního úniku informací“ ohledně Tuhého pravomocně zprostil a Finanční správa ho dál zaměstnává.
Každopádně se nyní na svém posledním turné sdělovacími prostředky může dopouštět trestné činnosti buď Jiří Komárek, a nebo mluví Jiří Komárek pravdu a trestné činnosti se mohl dopustit někdo jiný.
Vnitro: Žádné weby za dezinformační neoznačujeme
Podle Vrchního státního zastupitelství v Praze ovšem Jiří Komárek souhrnně lže, prokazatelně ví, že se jeho podněty orgány činné v trestním řízení zabývaly a jeho poslední výroky publikoval vnitrem klasifikovaný dezinformační web Parlamentní listy. Takovou odpověď poskytlo VSZ v Praze České justici pod podmínkou, že bude publikována nezměněna a v plném rozsahu.
Vážená paní redaktorko,
jak je Vám jistě známo webový portál Parlamentní listy byl označen Ministerstvem vnitra ČR za dezinformační web. Zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze tedy nespatřují žádný důvod pro komentování informací zprostředkovaných právě tímto webovým portálem.
Co se týče veřejných prohlášení pana Jiřího Komárka, tato lze v souhrnu označit za nepravdivá. Veškerými tvrzeními, které učinil pan Komárek jak veřejně, tak přímo zaslanými orgánům činným v trestním řízení, se tyto odpovědně zabývaly, což je panu Jiřímu Komárkovi prokazatelně známo.
Pokud budete veřejně publikovat sdělení ohledně nám zaslaného článku, pak nechť je vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze zveřejněno v plném rozsahu a v nezměněné podobě.
S pozdravem
Sekretariát vrchní státní zástupkyně v Praze
Jenže ministerstvo vnitra na dotaz České justice odmítlo, že by nějaký web označilo za dezinformační: „Ministerstvo vnitra neposuzuje konkrétní weby, ale konkrétní informace. Žádné seznamy tedy Ministerstvo vnitra nevytváří,“ uvedl Jiří Korbel z odboru tisku a PR ministerstva vnitra na dotaz, zda vnitro vytváří nějaké seznamy dezinformačních médií a zda jsou na něm zařazeny Parlamentní listy. Rovněž na dodatečnou otázku, zda vnitro označilo konkrétně Parlamentní listy za dezinformační web, to Jiří Korbel vyloučil: „Platí má předešla odpověď,“ reagoval pouze.
Valenta: Věřím, že se Bradáčová jen spletla
Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, který vydává čtvrtletní zprávy o extremismu, používá ve svých zprávách označení nikoli dezinformační média, nýbrž alternativní média a od roku 2018 se pravidelná rubrika ve zprávě nazývá kvazi-médiální projekty. V roce 2015 v souvislosti s tzv. migrační krizí vnitro jedenkrát uvedlo, že čtyři „rádoby zpravodajské portály“ vydávají zcela smyšlené zprávy a tyto obvykle weby „jednoho muže“ jmenovalo.
V roce 2018 je jako kvazi-mediální projekt opakovaně označen jen web Aeronet. Ze všech zpráv od roku 2015 lze vyvodit, jaké znaky má alternativní/kvazi médium: Je to absence zdroje, neznámý vlastník, konspirační teorie na nadnárodní úrovni, slovo je v nich dáváno extremistům.
Jejich metodou je rozšíření atraktivní lži, kterou pak přebírají a citují ostatní, až se z ní stane fáma pojímaná jako fakt: „Často u nich není zřejmé, kdo je jejich vlastníkem, kdo jsou redaktoři, kdo je financuje a z jakých zdrojů čerpají,“ uvádí se ve zprávě o extremismu za 4. čtvrtletí roku 2017.
To však není případ portálu Parlamentní listy. Mediální podnik má existující sídlo, podnikovou strukturu a veřejně známou redakci, uvádí zdroje článků a slovo dává bez rozdílu názorům politiků a veřejně známým osobám. Na zápatí svého webu dokonce podnik veřejně oznamuje, že 70% podíl ve vydavatelské firmě patří společnosti, jejímž vlastníkem je senátor Ivo Valenta. Jinými slovy, portál většinově vlastní podnikatel a senátor Ivo Valenta.
Co říká na výrok Vrchního státního zastupitelství v Praze, že Parlamentní listy jsou dezinformační web, sám vlastník? „Ze strany vrchní státní zástupkyně se jedná se o nepravdivé tvrzení. Ministerstvo vnitra již dříve samo potvrdilo, že neposuzuje konkrétní weby, ale pouze konkrétní informace. Žádné seznamy dezinformačních webů tedy nevytváří. Webové portály, které již dříve tuto lež zveřejnily, tak zřejmě činily v rámci konkurenčního boje. Nedokázaly se smířit s vysokou čteností Parlamentních listů, které mají přibližně 300 tisíc návštěv denně. Chci věřit tomu, že se paní vrchní státní zástupkyně jen spletla,“ odpověděl senátor Ivo Valenta České justici na žádost o stanovisko.
Ne, Bradáčová o médiích přednáší
Spokojit se s vysvětlením, že vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová je ve skutečnosti možná popleta, nelze. Tato veřejností, novináři i politiky respektovaná osoba totiž o médiích sama přednáší. Naposledy vyvolala rozruch loni v červnu na Karlovarských právnických dnech, kde vysvětlovala postoj orgánů činných v trestním řízení právě ke kvazi-mediálním webům a projektům a dopady úniků z trestních spisů do médií demonstrovala na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2016 ve věci Bédat v. Švýcarsko. O případu Bédat Česká justice již dříve detailně informovala.
Bradáčová v přednášce, jejíž nahrávku má Česká justice k dispozici, rovněž upozorňuje na to, že státní zastupitelství musí při odpovídání dotazů rozlišovat mezi standardními a nestandardními informačními weby.
Říká, že se státní zástupci vztahem k různým sdělovacím prostředkům zabývali, odkazuje k evropským institucím a ze své pozice popisuje to, co vnitro nazývá kvazi-médiální projekty. Podle Bradáčové není možné, aby orgány činné v trestním řízení takovým médiím poskytovaly informace.
V tom je nutno dát Bradáčové za pravdu a zastat se jí proti kritikům: S vývojem technologií, který umožnil explozi občanské žurnalistiky a zpravodajských webů jednoho muže a domény spadajících spíše pod „106“se orgány činné v trestním řízení ocitají pod vyšším tlakem. Musí být obratnější, obezřetnější a informovanější. Na státní zastupitelství a policii může poslat jako novinář dotaz každý, kdo si založí web a blog a také tak často činí. Při tom může jít o provokaci nebo o pokusy vyzvědět informace pro účastníky řízení. Takové zkušenosti státní zástupci skutečně mají.
Ve hře je infochaos i důvěra v demokratické instituce
Jak vyplývá z přednášky Bradáčové, vrchní státní zástupkyně v Praze je informovaná, a proto nemůže nevědět, co je a co není dezinformační médium. Z mediálních a na výbornou hodnocených výstupů Bradáčové je pak zjevné, že dobře ví, jak média fungují.
Rovněž nemůže nevědět, že když sama poskytne dezinformaci doplněnou o nepochopitelné vysvětlení bez dalšího a takřka žádnou reakci na vážná obvinění někdejšího detektiva ÚOOZ pod podmínkou jejího šíření v plném znění, médiu nezbude, než ji otisknout. Je to postup, kterým se dezinformace šíří a který popisuje vnitro ve svých zprávách o extremismu.
Odbor bezpečnosti ministerstva vnitra ve svých zprávách rovněž uvádí důvody šíření dezinformací. Jsou to například „snahy nelegitimizovat jiné hlasy ve veřejném prostoru“. Posláním šíření dezinformací pak je podle vnitra „polarizování společnosti, vytváření informačního chaosu a pocitu nedůvěry v demokratické instituce a seriózní média“.
Irena Válová
