Městský soud v Praze má do konce března rozhodnout o termínu hlavního líčení s někdejším náměstkem Vrchního státního zastupitelství v Praze Liborem Grygárkem. Trestní řízení před soudem v původní větvi případu Nagyová a spol. by tak mělo začít po více než deseti letech od spáchání údajné trestné činnosti bývalého vysokého funkcionáře státního zastupitelství.

Lhůtu pro rozhodnutí o nařízení jednání na dotaz České justice potvrdila mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci: „Termín hlavního líčení ale zatím nebyl stanoven. Předsedkyně senátu má prodlouženou lhůtu k nařízení jednání ve věci do konce března,“ uvedla mluvčí soudu pro Českou justici.

Obžaloba ve věci Libora Grygárka byla podána v únoru 2018 k Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Následně však Vrchní soud v Praze případ přikázal Městskému soudu v Praze, přičemž o důvodech změny soudu jsou vedeny jen spekulace. Podle jedné z nich šlo o změnu kvalifikace, takže případ spadá pod krajský soud. Bližší pravdě ale může být vyloučení soudců pro podjatost, protože Libor Grygárek mohl z podstaty své bývalé funkce vysokého funkcionáře státního zastupitelství mít k některým soudcům a zejména k předsedům soudů vztah, když s nimi ze své pozice mimo jiné jednal.

Městský soud v Praze obdržel obžalobu 25. září 2018. Mluvčí soudu Markéta Puci odmítla žádost České justice, aby sdělila její obsah alespoň v bodech, dokud nebude nařízeno jednání: „Co se obžaloby týče, stručné informace z ní poskytujeme až po nařízení jednání ve věci. Aby se nestalo, že novináři mají od nás informace dřív než všichni účastníci. Pokud se něco objevilo v médiích, od nás to není,“ uvedla doslova pro Českou justici.

Mohlo by vás zajímat

Odposlech Grygárka odstartoval případ Nagyová a spol.

O případu Libora Grygárka se v médiích objevují kusé a značně rozporné informace. Už v roce 2014 informovala Česká justice o tom, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci sdělilo Grygárkovi obvinění, podle kterého „v době od 20.1.2009 do 31.8.2012 v postavení úřední osoby, přestože věděl o zahájení vyšetřování podezření z nedovoleného praní špinavých peněz v zahraničí tamními orgány a o zajištění finančních prostředků v rámci takto vedeného trestního řízení, nekonal v rámci své pravomoci v České republice ani nedala pokyn příslušným orgánům k tomu, aby bylo zahájeno trestní řízení“.

VSZ v Olomouci informaci o sdělení obvinění publikovalo na svém webu. Osobou, se kterou mělo být v zahraničí zahájeno vyšetřování z praní špinavých peněz, měl být pražský podnikatel Roman Janoušek. Obsah obvinění však nemusí být totožný s obsahem obžaloby. Údajné části obžaloby ovšem byly už také zveřejněny, a to přesto, že sám Libor Grygárek ani jeho advokát Tomáš Kaiser se zástupci médií nekomunikují a soud ji odmítá do nařízení líčení publikovat.

Vyšetřováním a odposloucháváním náměstka VSZ v Praze Libora Grygárka v roce 2011 začal případ Nagyová a spol. Z přípisu, který zaslalo VSZ v Olomouci k Nejvyššímu soudu a z usnesení VSZ v Olomouci o vyloučení věci pak vyplývá, že společné řízení ve věci Libora Grygárka, Jany Nagyové a dalších osob se konalo pro podezření z trestného činu sabotáže, a to obsazováním významných postů v bezpečnostních sborech a státních institucích „svými lidmi“ a tím způsobením nefunkčnosti základního principu demokratického státu. Česká justice o tom informovala rovněž v roce 2014.

Irena Válová