Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení směrnice, zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Soud na úvod veřejného líčení vyslechl argumenty obou stran. Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který u soudu zastupoval ČR, rozsudek očekává nejspíše na podzim, někdy „mezi zářím a prosincem“.

Generální advokátka soudního dvora EU má názor na žalobu vyjádřit 28. března, řekl Smolek.

Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí předloňské novely směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Argumentuje také porušením zásady přiměřenosti. Druhou stranu sporu představují Evropský parlament a Rada Evropské unie (členské státy) podporované Evropskou komisí a Francií.

Brusel zdůvodnil návrh, který získal podporu většiny členských zemí a drtivé většiny europoslanců, snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávání zbraní. Zastánci normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity. Ale podle kritiků omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.

Mohlo by vás zajímat

„Je to padesát na padesát,“ řekl dnes náměstek Smolek ohledně vyhlídek na soudní výhru, anebo prohru. Léta zkušeností, co jezdí k unijnímu soudu, jej ale naučila, že z pocitů a dojmů z projednávání případů ještě nelze nic vyvozovat.

Před projednáváním uváděl jeden z iniciátorů petice za zrušení směrnice a český myslivec Bohumil Straka, že je mírným optimistou. Jak dnes řekl, nyní je poté, co soudní jednání sledoval, méně optimistický. Kvalita argumentace české strany byla podle něj vysoká. „Byla to čtyřhodinová právní bitva – ostrá, opravdu ostrá,“ řekl. Připomněl, že dnes bylo v soudním senátu 15 soudců, běžně jich je méně. Podle Straky přijala Evropa zjevně nepřiměřená pravidla, která zakazují některé druhy poloautomatických zbraní, které nejsou v EU používány k páchání teroristických činů, navíc kvůli tomu zpřísnila regulaci minimálně nebezpečných zbraní jako jsou historické repliky.

Soudní dvůr zhruba před rokem odmítl českou žádost o předběžná opatření v tomto sporu, ale podle náměstka Smolka z toho prakticky nic nevyplývá. Česká žaloba podle něj „ani zdaleka není ztracený případ“, i když soud, jak připustil, bude logicky mít sklon dát za pravdu členským státům a parlamentu, aby podpořil systém, legislativní proces jako celek.

Na základě dnešního jednání Smolek odhaduje, že soud bude muset zvažovat české argumenty, jako je otázka proporcionality v zákazu určitých typů zbraní, anebo právního základu směrnice, která se opírá o článek unijní smlouvy ohledně jednotného trhu, přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu. Opominout podle náměstka nelze ani otázku základních lidských práv, vždyť soudní dvůr v roce 2013 jako nepřiměřenou zrušil směrnici, týkající se uchovávání osobních údajů telekomunikačními společnostmi v zájmu předcházení trestné činnosti.

„Nejde o to, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu, ale právní základ byl vybrán špatně,“ argumentoval český diplomat. Evropská komise, Evropský parlament ani rada podle něj u soudu neuvedly nic konkrétního, co by jej přimělo změnit názor, kromě tvrzení, že zakázané kategorie zbraní – poloautomatické zbraně, které lze předělat na automatické, a velkokapacitní zásobníky – jsou nebezpečné.

V Česku bylo v polovině předloňského roku přes 301.000 držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819.000 zbraní.