Průměrný dlužník v insolvenci vydělává 15 tisíc měsíčně, zjistila analýza

Průměrný dlužník v insolvenci je podle vládní analýzy člověkem
se středoškolským vzděláním bez maturity pracující nejčastěji v oblasti průmyslu a obchodu. Jeho čistý příjem je obvykle 14 až 15 tisíc korun měsíčně a má vyživovací povinnost na jedno dítě. Vyplývá to z analýzy Ministerstva spravedlnosti. Podle něj by lidem měl zůstávat dvojnásobek životního minima. Podle Ministerstva financí je to příliš a poškodí to věřitele.

Ministerstvo poslalo do vlády návrh, který má zvýšit částku, která nesmí být dlužníkům měsíčně zabavena. Opatření by mělo motivovat lidi k lepším výdělkům a k odchodu z šedé ekonomiky. Víc peněz by měli získat i věřitelé. V analýze se resort zamýšlí, kam až by se hranice nezabavitelné částky měla posunout.

V současnosti se z čisté měsíční mzdy dlužníka odečte základní částka, která nesmí být sražena ze mzdy, která činí úhrn 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce (3.410 Kč v roce 2019) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (6.223 Kč v roce 2019), tj. 6.429 Kč bez vyživované osoby, zvýšenou o čtvrtinu za každou vyživovanou osobu, tj. 8.036 Kč při 1 vyživované osobě, 9.643 při 2 vyživovaných osobách atd.

Následně se ze zbylé čisté měsíční mzdy odečte částka 9.643 Kč (součet životního minima a normativních nákladů na bydlení), která se dále dělí na třetiny. U dlužníka v insolvenčním řízení a u přednostních pohledávek se sráží dvě třetiny, u povinných v exekuci s nepřednostními pohledávkami pak jedna třetina.Obecně tak platí, že dlužníkovi zůstane při jednom vyživovaném dítěti částka 11.250 Kč bez ohledu na výši čisté mzdy.

Z vládní analýzy vyplynulo, že i poctiví dlužníci, kteří své závazky splácejí nemají zájem na zvyšování své mzdy, protože jim to nepřinese žádný užitek a budou dostávat stále stejnou částku.

I z toho důvodu chce vláda nezabavitelné minimum zvýšit a dlužníky tak motivovat k vyšším výdělkům. Hranici stanovená na 2násobku, považuje resort za nejvhodnější a kompromisní variantu, neboť podle analýzy cílí na středněpříjmové dlužníky. „V případě, že bude naplněna hypotéza zvýšení příjmů dlužníků/povinných, kterou návrh nařízení sleduje, dojde ke zvýšení částky distribuované mezi věřitele. Ke zvýšení příjmů může přitom dojít mnoha způsoby, například pouhým přiznáním neoficiálních příjmů, uzavřením další pracovní smlouvy, výkonem samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, prací nad rámec stanovené pracovní doby (přesčas), směnami navíc, prací ve ztíženém pracovním prostředí, v noci, v sobotu, neděli či o svátku apod,“ uvádí resort.

Podle odborníků je otázkou, zda se dostaví kýžený motivační efekt u dlužníků. „Dlužník, který dostává peníze tzv. načerno bude poměřovat, jestli se mu vyplatí peníze přiznat (a obdobně na tom bude i jeho zaměstnavatel) – při legalizaci byť jen části příjmu bude potřeba zaplatit daně a odvody a to jak zaměstnancem, tak jeho zaměstnavatelem, což v konečném důsledku znamená de facto dvojnásobnou vyplacenou částku oproti způsobu „na ruku“. Navíc část peněz by ve většině případů opět ukousli věřitelé. U lidí, kteří už dnes „nejsou motivováni“ přiznávat příjmy je tedy otázkou, zda by je nová pravidla skutečně motivovala,“ řekl České justici ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.
Druhou otázkou podle něj je, zda budou dlužníci motivováni vydělat si více. „Nízkopříjmové skupiny dle mé zkušenosti bydlí především mimo velká města a změna zaměstnání je obvykle doprovázena nutností měnit dosavadní zvyky, např. musí dojíždět a změna by musela být skutečně razantní, aby se dlužníkovi vyplácela,“ dodává Valášek.

(epa)