Neobvyklý procesní postup opět provází případ vyšetřování možné korupce při rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ohledně mýtného systému, v němž jsou podezřelí mj. předseda tohoto úřadu Petr Rafaj, ředitel společnosti Kapsch Karel Feix a potenciálně také poslanec a předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Dozorový státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) totiž požádal soud o povolení domovní prohlídky u poslance Faltýnka ještě předtím, než požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Jako důvod, kterému přisvědčil i procesní soud, uvedl, že by v případě opačného postupu, tedy že by domovní prohlídce předcházela žádost o vydání poslance k trestnímu stíhání, mohlo dojít k ničení důkazů.
„Zcela zjevně v současné době v dané trestní věci tudíž existuje nebezpečí, že by při (případném) podání žádosti o vydání poslance Faltýnka k trestnímu stíhání mohlo dojít ke zničení, ukrytí, případně ke změně obsahu výše zmíněných důkazních prostředků, přičemž uvedené důkazy mohou vést k usvědčení pachatele či pachatelů závažné úmyslné trestné činnosti“, má se uvádět v dokumentu, který zveřejnil deník Právo jako povolení soudu k domovní prohlídce u poslance Jaroslava Faltýnka.
Takový postup je ovšem podle vedoucího Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze profesora Jiří Jelínka sporný. „Do doby zahájení trestního stíhání nemohou orgány činné v trestním řízení provádět vůči poslanci, požívajícímu imunitu, žádné procesní úkony, například provádět domovní prohlídku, vyzývat jej k vydání věci etc. Poslanec má jedinou povinnost – dostavit se na předvolání k orgánu činnému v trestním řízení“, reagoval pro Českou justici Jelínek.
Podle profesora Jelínka zní odůvodnění opačného postupu, jak uvádí citace z dokumentu v deníku Právo, absurdně. „Odůvodnit opačný názor a na něm založenou praxi, tím, že dotyčná osoba by mohla ničit a likvidovat důkazy, jakmile by se dozvěděla o zájmu orgánů činných v trestním řízení, je absurdní. Takto by se přeci mohla odůvodnit jakákoliv nezákonnost. Poslanecká imunita by byla derogována údajnou obavou ze ztráty důkazů“, vysvětluje profesor Jelínek, přední český odborník na trestní právo.
Jiná situace by podle Jelínka nastala v případě, že bylo zahájeno trestní stíhání proti jiné osobě a v rámci jejího trestního stíhání by se orgány činné v trestním řízení obrátily na poslance, že by potřebovaly opatřit nějaký důkaz proti této osobě. V tomto případě by však takto opatřené důkazy, které by poslanec dobrovolně poskytl, nemohly sloužit v budoucím trestním řízení proti poslanci, krytého imunitou.
Petr Dimun
