Možný zákaz používání olova do střeliva, ale i další aspekty evropské zbraňové legislativy, respektive její přímý dopad na uživatele zbraní a výrobců munice, budou hlavním tématem pátečního semináře v Poslanecké sněmovně. Čeští zástupci držitelů zbrojních průkazů, myslivců a rybářů, (úprava by se mohla týkat i reprezentantů Petrova cechu) už přitom oběma komorám parlamentu zaslali výzvu, ve které se proti údajně hrozícímu zákazu používání olova brání. Její autoři tvrdí, že zastupují skoro tři čtvrtě milionu českých občanů.
Zprávy o plošném zákazu olova děsí české majitele zbraní, především myslivce, ale i rybáře, už nějakou dobu. Tyto výstupy se opírají o studii Evropské agentury pro chemické látky ze září 2018, která omezení používání tohoto těžkého toxického kovu doporučila. Agentura nicméně nemá pravomoci o případný zákaz sama nařídit, to až unijní legislativci.
Agentura ve svých výstupech vypočetla, že každý rok v evropské krajině skončí až devatenáct tisíc tun olověné munice. Z toho čtrnáct tisíc v oblastech mimo mokřady, kde už olověné restrikce platí i u nás. Dalších dva až šest tisíc tun olověného odpadu ročně čítají utrhaná rybářská závaží. Olovo je přitom, jak známo, jedovaté a po přímém požití se rozpouští v žaludečních kyselinách.
„Lovci vyvrhují ze zabité zvěřiny vnitřnosti, a buďto je nechávají ležet na zemi nebo je zakopou. Vnitřnosti, které obsahují fragmenty olověného střeliva, potom žerou zvířata, včetně ptáků a savců, ať už byly zakopané nebo ne. Živočichové jsou tak vystaveni otravám olovem,“ lze se dočíst ve výstupech ze studie Evropské agentury pro chemické látky. Na možnou škodlivost olověného střeliva delší dobu upozorňují ekologové například zde.
Už staří Římané přitom věděli, že prvek s latinským názvem plumbum je spolehlivým jedem, k otravě stačí nepatrné množství. Vyvolá bolesti kloubů, chronickou anémii či selhání ledvin. Sebemenší přítomnost tohoto kovu v lidském organismu je nežádoucí.Průměrný člověk v sobě nese přibližně 120 mg tohoto kovu. Odhaduje, že po náhodném požití olova ročně uhyne mezi jedním až dvěma miliony ptáků. Riziku jsou podle agentury vystaveni i lidé, kteří ve velkém množství pojídají zvěřinu. I po vyříznutí tkáně se střelou totiž mohou ve zvěřině zůstávat mikročástice olova. Intoxikace olovem pak podle studie může vést například k poruchám vývoje nervové soustavy u dětí. Spory se vedou právě o to, zda za to může ve velké míře vojenství, myslivost a rybářství. A výstupy různých analýz nejsou jednoznačně přesvědčivé.
Varování obranné asociace
V přírodě se ryzí olovo nalézá velice vzácně, jeho největším zdrojem jsou olověné rudy a nikoli střelectví ři rybářství. Právě možné dopady unijních norem, omezující používání olova pro výrobu munice, lov a sportovní disciplíny, budou tématem zítřejšího semináře v Poslanecké sněmovně. Diskuse se odehraje v místnosti E48, nazývané Konírna, v přízemí v komplexu budov sněmovny na Malostranském náměstí se pod záštitou šéfa výboru pro bezpečnost Radka Kotena. Na panelu jsou zástupci ministerstva vnitra, ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod ministerstva životního prostředí Karel Bláha, vedoucí zastoupení Evropské komise v České republice Dana Kovaříková, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, generální ředitel Sellier & Bellot Radek Musil, prezident holdingu Česká zbrojovka Lubomír Kovařík nebo předseda Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva Jan Skalický.
„Jde o odborný seminář, kde se bude projednávat, jak se projeví evropská zbraňová legislativa u výrobců i uživatelů, sportovní střelci a podobně. Žhavým tématem je olovo, jeho údajná toxicita a další používání ve střelivu. V odborných kruzích panuje obava, že znepřístupňování zbraní a nábojů povede k snižování zájemců o střelecký sport,“ říká jeden z diskutérů, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Podle Hynka je střelectví už dnes kvůli omezením velmi drahým koníčkem. „Jeho další zdražování může vést k tomu, že za deset až dvacet let nebude mít nikdo zájem o práci v armádě, protože nebude v populaci vztah k brannosti, kam střelectví bezpochyby patří. Což ve svých důsledcích vede ke oslabení obranyschopnosti státu,“ tvrdí Hynek. Z pohledu průmyslu jde, jak Hynek varuje, o dosti rizikové kroky, které povedou nejen k ekonomických škodám a snížení zaměstnanosti. „Ale mohou vést majitele českých, ale i evropských, zbrojovek k postupnému útlumu výroby v Evropské unii a přesunu výroby do zahraniční, kde se jako nejperspektivnější zemí nabízí USA,“ dodává Hynek.
Za olověné střelivo podle jeho zastánců neexistuje adekvátní náhrada. Evropská agentura pro chemické látky tvrdí, že cenově přijatelnou alternativou by mohly být ocelové náboje. Ty ale mají jiné vlastnosti. Podle kritiků případného zákazu by pro lovce zvýšily riziko zásahu odraženými fragmenty, protože ocel je tvrdší než olovo.
Proti omezením, směřujícím k držení a užívání zbraní dlouhodobě vystupuje Liga Libe. Ta se až tak neangažuje proti zákazu olova, ale proti „nesmyslným zákazům legálních obranných prostředků“. Její stránky na Facebooku lajkuje a sleduje přes 33 tisíc lidí. „Počátek našich aktivit bylo iniciování dvou petic proti nesmyslným bruselským zákazům legálních zbraní ´ve jménu boje proti terorizmu´, které nakonec dosáhly stovky tisíc podpisů našich občanů. Boj za práva českých slušných lidí na soukromou legální zbraň či sebeobranný prostředek se tak se pro nás stal mnohaletým, prakticky denodenním maratonem. Zatímco zpočátku byla Petice a pár nadšených a pracovitých lidí kolem ní pouze jistým ideovým vedením stále větší masy ´zdravě naštvaných občanů´, naši četní petenti stále více poukazovali na poměrnou absenci nějakého vhodného projektu, který by pro naplňování našich cílů v sobě nějak vhodně kombinoval jak potřebný důraz, tak i diplomacii,“ píše o sobě Liga Libe na internetu.
A Liga Libe pokračuje: „Naše lidskoprávní platforma tak je, na rozdíl od těch, co tu nyní též existují, nejen ´odborná a občanská´ ale i výrazně ´politická´, tedy sem do této sféry přímo zaměřena – neb právě v politice právě tyto klíčová, osudová a většinou nevratná rozhodnutí vznikají a dají se také ještě nějakým vhodným jednáním a věcnou argumentací nezřídka ovlivňovat – a pak totiž bývá často pozdě, neb věc je zadána a rozličnými státními úředníky už pouze dle zadání zapracována. A tady již jde žel změnit věci, co nám zásadně, a i negativně, mohou ovlivňovat životy, už o poznání méně,“ lze se dočíst dále na webu Ligy Libe. Její prezident Pavel Černý bude také jedním z diskutujících na semináři.
Střelecké a rybářské kruhy v České republice před časem zachvátila až skoro hysterie ohledně možného plošného zákazu olova ve střelách a rybářských závažích. Evropská komise už ale potvrdila, že navrhuje pouze zákaz v oblastech mokřadů, kde už je nějakou dobu aplikován. Jde tedy prý jen o sjednocení legislativy, které většina myslivců, rybářů i ochranářů přírody podporuje.
„Nepravdivé zprávy o údajně chystaném plošném zákazu jsou založené na výsledcích studie agentury pro chemické látky nazývané ECHA ze září 2018. Agentura skutečně zákaz lovecké munice s olovem doporučila, sama o něm ale rozhodnout nemůže. To je úkolem Komise, která studii teprve vyhodnocuje a podle informací, které nám sdělila, navrhne pouze zákaz v oblastech mokřadů, který v České republice už dávno platí,“ komentoval zavádějící zprávy některých médií europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí ve výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.
Jan Hrbáček
