Na přijatou novelu insolvenčního zákona reaguje i novelizovaná vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách insolvenčních správců. Novelou se totiž stává novým standardním způsobem oddlužení kombinace plnění splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty, tedy kombinace dvou dosavadních samostatných způsobů oddlužení. Smyslem zavedení kombinovanéhozpůsobu oddlužení v insolvenčním zákoně je zvýšit míru uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Vyhláška rovněž upravuje případy, kdy odměnu insolvenčnímu správci hradí stát.
Jak vyplývá z odůvodnění vyhlášky, novelou insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 31/2019 Sb. se opouští dosavadní přísná dualita způsobů oddlužení a novým standardním způsobem oddlužení se stává obligatorní kombinace plnění splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty – tedy kombinace dvou dosavadních samostatných způsobů oddlužení. Vyhláška č. 313/2007 Sb. nyní upravuje odměnu pro oba způsoby zvlášť a pro případ oddlužení plněním splátkového kalendáře pamatuje pouze na odměnu za zpeněžení předmětu zajištění. „Odměnu insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je tedy třeba nově doplnit tak, aby v sobě obsahovala nejen paušální odměnu za každý měsíc trvání splátkové kalendáře a odměnu za zpeněžení předmětu zajištění, ale rovněž odměnu za zpeněžování majetkové podstaty.“
Diferenciace odměny
Výše nově konstruované složky odměny musí přitom odpovídat rozsahu nezbytné činnosti insolvenčního správce, zároveň by ale měla odpovídat tomu, že zpeněžování majetkové podstaty v oddlužení zpravidla nedosahuje obtížnosti zpeněžování majetkové podstaty v konkursu a že určité činnosti insolvenčního správce v oddlužení jsou odměňovány zvlášť. Právní úprava obsažená ve stávající vyhlášce č. 313/2007 Sb., pokračuje odůvodnění, konstruuje odměnu insolvenčního správce v závislosti na způsobu oddlužení v konkrétním insolvenčním řízení: buď jako odměnu vypočtenou z výtěžku zpeněžení, nebo jako paušální měsíční odměnu a odměnu za zpeněžení předmětu zajištění, pro případ oddlužení plněním splátkového kalendáře. „Takto stanovená odměna však nepostihuje případy zpeněžování jiného majetku při oddlužení plněním splátkového kalendáře, což se v současnosti projevuje především v situaci zpeněžování zatajeného majetku nebo majetku, který dlužník nabyl v průběhu oddlužení jako dědic. Jako takovou ji je třeba považovat za nevhodnou pro nový právní stav, v němž bude zpeněžování majetku při plnění splátkového kalendáře obvyklé. Úpravu odměny insolvenčního správce vztahující se k plnění splátkového kalendáře je tedy nutno doplnit o výslovnou úpravu odměny za zpeněžování jiného majetku než majetku sloužícího k zajištění,“ vysvětluje MS s tím, že platný právní stav tedy není návrhem vyhlášky měněn, nýbrž doplňován na základě stávajícího zákonného zmocnění ve světle nového režimu převažujícího způsobu oddlužení.
Dušan Šrámek