Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o hromadných žalobách. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Zavedení možnosti hromadných žalob podle ministerstva výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady. Kritici tohoto nástroje se obávají mimo jiné zneužití žalob k šikaně nebo vydírání.
Podstatou hromadných žalob je to, že různým lidem umožňují uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) věří tomu, že nový zákon pomůže zvýšit efektivitu justice. Zároveň ujišťuje, že návrh obsahuje pojistky proti zneužití hromadných žalob. „Při tvorbě zákona jsme zohlednili také zahraniční zkušenosti, které ukazují, že se hromadné žaloby v praxi osvědčily,“ vzkázal. Ministerstvo podle něj na návrhu spolupracovalo se spotřebitelskými organizacemi. Česká justice o vzniku zákona podrobně informovala.
V Česku zatím podávat hromadné žaloby nelze. Ve většině evropských států to jde, přičemž žaloby se týkají například nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nároků vzešlých z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší.
„Pro stát i účastníky by bylo výhodnější, pokud by bylo možné všechny takto příbuzné nároky projednat a rozhodnout o nich v jediném řízení. Odpadlo by tím zbytečné opakované placení soudního poplatku, opakované zkoumání týchž skutečností nebo provádění týchž důkazů,“ napsalo ministerstvo.
Čtěte také: Hromadné žaloby: Silný právní nástroj k likvidaci firem, ale výhodný pro všechny
Zavedení hromadných žalob slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení. Česká advokátní komora upozorňovala už před rokem na to, že hromadné žaloby jsou českému právnímu prostředí velmi vzdálené a že by nový zákon měl být připravován souběžně s novým civilním řádem soudním.
Princip hromadné žaloby má i řadu dalších kritiků. Nelíbí se jim mimo jiné i to, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky vadí i to, že členové skupiny by se o hromadném řízení nemuseli dovědět.
(čtk)
