Korupce a šikana na státním zastupitelství v Brně? Státní zástupkyně brojí proti svým nadřízeným

Z šikany, možné korupce a ovlivňování při rozhodování obvinila včera před kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS) státní zástupkyně Městského státního zastupitelství (MSZ) Soňa Bednářová své nadřízené. Ti Bednářovou pohnali před kárný senát, protože se měla dopustit průtahů, nečinnosti a nerespektování pokynů nadřízených při výkonu dozoru v několika trestních věcech, za což ji navrhli trest snížení platu o 15% na půl roku.

Jak včera vyplynulo před kárným senátem v čele se soudcem NSS Jiřím Palou, Bednářová se obrátila s podnětem na prošetření postupu všech orgánů státní správy státního zastupitelství v jejích záležitostech na Úřad veřejné ochránkyně práv. V případě udělených dvou výtek od vedoucí MSZ Kateřiny Jiráskové podala Bednářová správní žaloby.

Na jednání kárného senátu se včera mezi veřejnost přišel podívat i ředitel odboru trestního řízení Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Roman Hájek.

Spor má svůj počátek v minulém roce, kdy se do té doby bezproblémová státní zástupkyně Bednářová měla dostat do konfliktu s policejním orgánem, když odmítla jeho návrhy na vzetí do vazby a domovní prohlídky u jednoho z podezřelých. Toho za organizátora trestné činnosti označil ve své výpovědi obviněný, což Bednářová vyhodnotila jako možnou součást jeho obhajoby a požadovala po policejním orgánu další informace.
V průběhu řízení pak navrhovala policejnímu orgánu vyloučení případu tohoto podezřelého do samostatného řízení a setrvale odmítala policejním orgánem navrhované procesní úkony, neboť nebyla přesvědčena o jejich důvodnosti či přiměřenosti.

Mohlo by vás zajímat

Kněz si vydržoval dívku na sex, Štrasburk rozhodl, že české orgány případ řádně nevyšetřily

Následovala neformální intervence od policie u vedení MSZ, kdy se věci po poradě s vedoucí ujal náměstek MSZ Jaroslav Paul, který se podle svých slov snažil Bednářovou přesvědčit, aby návrhům policie vyhověla. Ta však jeho intervenci odmítla a požadovala uložení pokynu, který po jeho udělení jako nezákonný odmítla splnit. Náměstek Paul si pak věc atrahoval a činil úkony sám.

Interní tlaky

Bednářová popisovala jednání vedení MSZ jako interní tlaky, kdy se formou vyžadování si informací k věci vytváří tlak na státního zástupce, aby nějakým konkrétním způsobem rozhodl. „Dochází k tlakům, situace je nepříjemná. Pokud chtějí mít státní zástupci klid, nechají se přesvědčit k postupu. Pokud dojde k pochybení, dávají od toho pak všichni ruce pryč“, popisovala Bednářová, podle níž tak není respektován pokyn nejvyššího státního zástupce o výkonu vnitřního dohledu. Při své výpovědi přitom vyslovila domněnku, že se tak vytváří prokorupční prostředí. Dokonce naznačila konkrétně možnou korupci v případech, kdy státní zástupci MSZ rozhodují při vazebních řízeních. „Státní zástupce nemůže být prostředkem pro výkon nezákonnosti svých nadřízených,“ prohlásila Bednářová.

Že se má jednat na MSZ o zaužívanou praxi, nikoliv o exces, se snažila Bednářová doložit i tím, že na MSZ došlo k uložení pokynu státnímu zástupci poprvé právě v její věci. To potvrdil ve své výpovědi i náměstek Paul. „Málokdy zasahujeme do práce státních zástupců a poprvé reagoval státní zástupce tak, že se o tom odmítá bavit a vyžadoval udělení pokynu. V ostatních případech mi státní zástupce vysvětlí situaci a buď uznám jeho názor, anebo on uzná můj názor a věc je vyřešena“, popsal ze svého pohledu tuto praxi Paul.

Toho Bednářová před kárným senátem dokonce obvinila z nezákonného ovlivňování, které se mělo odehrát v roce 2016. Paul měl tehdy za ní přijít do kanceláře s tím, že mu měl volat vedoucí Krajského státního zastupitelství v Brně, že v jí dozorované věci se řeší nějaký jeho známý. Paulovu žádost tehdy odmítla a dnes, po třech letech od údajného skutku, kárnému senátu předložila rukou psané poznámky. Ty měla sepsat vedoucí MSZ v Brně a náměstek Paul je měl tehdy u ní v kanceláři zanechat.

Za šikanu, kterou naopak její nadřízení vyhodnotili jako nečinnost, pak Bednářová označila následné přidělení tří spisů, které měl do té doby na starosti náměstek Paul. Právě v těchto věcech odmítla konat, neboť by to považovala za precedens. „Postup je zneužitelný. Pokud by první státní zástupce na to přistoupil, byl by to precedens, byl by to zásah do nezávislosti státního zástupce. Nikdy nemůže být zneužito přidělování spisů tak, aby tak bylo reagováno na odmítnutí nezákonného pokynu“, uvedla na svoji obhajobu Bednářová. Jako naopak standardní a v souladu se spravedlivým principem rovnoměrného přidělování věcí označil tento krok náměstek Paul, neboť převzetím údajně zanedbané věci po odmítnutí pokynu od Bednářové jí přidělil věci, které měl do té doby k vyřízení on sám.

Jakkoliv bylo v soudní síni cítit napětí a osobní nevraživost, oba nadřízení Bednářové jí hodnotili jako velice kvalitní a pracovitou státní zástupkyni, která má vysoké znalosti legislativy a judikatury. Z výpovědi Bednářové také nevyplynulo, že by si do minulého roku kdy stěžovala na jí kritizované poměry na MSZ, přičemž absolvovala stáže i u KSZ v Brně a na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci. Ke stáži na Nejvyšším státním zastupitelství, která měla proběhnout na podzim minulého roku, již nedošlo, pravděpodobně právě s ohledem na probíhající spor.

Kárný senát nakonec jednání přerušil na neurčito, neboť se rozhodl vyhovět návrhu kárné žalobkyně a předvolat ke svědectví vyšetřující policistku v případu, který je předmětem kárné žaloby.

Petr Dimun