Výbor Senátu pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice nedoporučil prorektora Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha na ústavního soudce. Nominaci Gerlocha naopak stvrdil klíčový a garanční Ústavně právní výbor. Senátoři se Gerlocha mimo jiné ptali na zkušenosti s obecnými soudy nebo na jeho názor na ústavní žalobu na prezidenta.
Nový soudce má nahradit Jana Musila, který koncem ledna Ústavní soud opustil ze zdravotních důvodů. S Gerlochem jako svým nástupcem souhlasil.
Jednání Výboru pro vzdělávání, kterému předsedá Jiří Drahoš (za STAN) se zúčastnilo jen pět členů výboru z osmi. Mimo jiné zde obhajoval své návrhy na ústavní zakotvení českého národa a češtiny nebo důvody, proč považoval vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA za nezákonné.
Na ústavně právním výboru Gerloch uspěl poměrem hlasů sedm proti třem. Jeho nominaci senátní plénum posoudí 20. března.
Gerlocha přišel na jednání klíčového právního výboru představit prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Ten stručně uvedl, že prezident Miloš Zeman by si Gerlocha u Ústavního soudu přál. Předseda výboru Miroslav Antl (za ČSSD) poté zrekapituloval Gerlochovy zkušenosti a shrnul, že splňuje zákonné podmínky pro funkci ústavního soudce.
Profesor Gerloch poté předestřel své názory na Ústavu a Listinu základních práv a svobod. „Nemůže existovat právo, kterému by neodpovídala nějaká povinnost,“ řekl s tím, že toto pravidlo se týká i Ústavy. Přizpůsobování práva změnám ve společnosti má podle něj probíhat cestou zákonodárství, nikoliv interpretace.
Zmínil se mimo jiné i o možnostech ústavního zákona o referendu, jehož přijetí senátoři nejsou nakloněni. Referenda by podle Gerlocha mohla být jak obecná, tak také jednorázová pro konkrétní případy nebo ratifikační, tedy potvrzující závazky přijaté Parlamentem.
Senátor Tomáš Goláň hned na úvod řekl, že bude hlasovat proti návrhu Gerlocha na pozici ústavního funkce. „Vadí mi kumulace funkcí,“ sdělil stručně. Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace, členem Legislativní rady vlády, vedoucí katedry ústavního práva, ale i aktivním advokátem.
Překážkou pro funkce je i cesta do Brna
Prorektor reagoval, že některých funkcí by se v případě úspěšné nominace na ústavního soudce vzdal, ale také připomněl, že ústavní soudci mohou působit v akademické sféře. „V tomto směru předpokládám, že nebudu dále prorektorem, ale také některé další správní funkce nebo že ukončím činnost v Legislativní radě vlády,“ řekl Senátorům ústavně právního výboru. Překážkou by podle něj byla i vzdálenost – Gerloch nyní působí hlavně v Praze. Vedoucím kateder teorie práva a ústavního práva by mohl zůstal do konce září, protože tyto posty zastává bezplatně.
Předseda právního výboru a bývalý státní zástupce Antl se kandidáta ptal na jeho zkušenosti s obecnými soudy. „Vykonávám přes třicet let advokacii, zejména civilní věci,“ reagoval Gerloch. U Ústavního soudu podle svých slov vystupoval jako advokát asi v sedmi desítkách případů. Přiznal ale, že s trestním právem příliš zkušeností nemá. „Je určitou nevýhodou našeho Ústavního soudu, že nemá specializované senáty. Je ale třeba zdůraznit, že v řízení jde o ústavní aspekty soudního řízení a v tom jsem dostatečně erudován. Každý soudce má k tomu nárok na tři asistenty,“ dodal profesor.
Žaloba na prezidenta má být výjimečným institutem
Senátor Michael Canov (SLK) se poté zajímal o názor kandidáta na rozhodování Ústavního soudu týkající se platnosti vyhlášek obcí. Gerloch upozornil, že meze základních práv a svobod může stanovit pouze zákon.
Radek Sušil z ČSSD se poté ptal na institut žaloby na prezidenta. „Institut ústavní žaloby má být výjimečným institutem a to v případě, pokud dochází k naplnění její podstaty,“ řekl Gerloch s tím, že nyní není zřejmé, co je vlastně její podstatou a proto by uvítal bych zpřesnění úpravy.
Proti nominaci Gerlocha se dříve veřejně postavili lidovci, TOP 09 nebo zástupci klubu Senátor 21 mimo jiné s poukazem na Gerlochovu blízkost postojům Miloše Zemana. „Gerloch je ideální advokát, už jsme se mnohokrát přesvědčili, že obhájí prezidentovi prakticky cokoli. Soudce musí mít smysl pro spravedlnost a prosazovat ji i proti tlaku politiků,“ řekl senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. Zeman k námitkám uvedl, že jsou ubohé, ctí Gerlochovu odbornost a považuje ho za uznávanou právní autoritu.
V letech 2006 až 2014 byl děkanem Právnické fakulty UK, na fakultě nyní vede katedry teorie práva a ústavního práva. Je místopředsedou Legislativní rady vlády ČR. Loni neúspěšně kandidoval do Senátu jako nezávislý v Praze 12.
Eva Paseková, čtk
