Otevřená společnost chtěla větší objem dat, týkající se počtu exekucí za loňský rok než za předchozí roky, obhajuje člen prezidia Exekutorské komory Jan Mlynarčík částku 90 000 korun, kterou Komora požaduje v rámci poskytnutí údajů v rámci svobodného přístupu k informacím. Společnost, která vytváří „Mapu exekucí“ exekutory kritizuje za to, že jimi požadovaná částka je nereálná. Podle Radka Hábla chtěla společnost stejná data jako v minulých letech. Skončí spor u soudu?
Exekutorská komora poskytla Otevřené společnosti data pro účely Mapy exekucí za rok 2016 za částku 4.935,- Kč. Tato cena nicméně podle Komory představující pouze zlomek celkových nákladů, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. „Druhou žádost o poskytnutí informací za rok 2017 dle uvedeného zákona vzal žadatel zpět, neboť se vedla vzájemná jednání o spolupráci, na jejichž základě předala Exekutorská komora Otevřené společnosti data za rok 2017 v upřímné důvěře v konstruktivní spolupráci bezplatně mimo režim zákona o svobodném přístupu k informacím,“ říká Mlynarčík.
Spor i interpretaci dat
O rozporech mezi Otevřenou společností a Exekutorskou komorou ohledně verifikace dat v Mapě exekucí Česká justice informovala. „Bez ohledu na to, že Komora opakovaně upozorňovala provozovatele Mapy exekucí na problematický charakter dat způsobený neodstranitelnou statistickou chybou, byly z poskytnutých dat činěny zkratkovité a výrazně nepřesné závěry interpretované samozřejmě vždy v neprospěch soudních exekutorů. Vzhledem k tomu, že poskytnutá data byla navzdory uvedenému upozornění Otevřenou společností opětovně chybně interpretována, nepovažovalo prezidium EKČR za vhodné v takové neformální spolupráci setrvat,“ dodal Mlynarčík.
Navzdory tomu prezidium zvažovalo další spolupráci a připravilo dokonce návrh dohody, která by vztahy vyplývající z této spolupráce upravila. Otevřená společnost nicméně od dalších vyjednávání odstoupila a podala žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z tohoto důvodu přistoupil tajemník Komory, který je kompetentní v první instanci o žádosti ve správním řízení rozhodovat, k oznámení o výši úhrady v souladu s § 17 odst. 5 citovaného zákona, která je z výše uvedených důvodů pochopitelně vyšší než v minulosti. „Exekutorská komora ČR se nikterak nebrání poskytnutí požadovaných dat. Stejně, jako v případě jakéhokoli jiného žadatele o informaci však postupuje v souladu s pravidly zákona o svobodném přístupu k informacím, podle něhož Otevřená společnost data požaduje. Je třeba také zdůraznit, že orgánem, který v prvním stupni rozhoduje o žádostech o informace, je dle Organizačního řádu tajemník Komory, nikoli prezidium nebo prezident, kteří nemohou do jeho rozhodovací pravomoci zasahovat,“ dodává zástupce Komory s tím, že o smlouvě o poskytnutí dat budou exekutoři s Otevřenou společností ještě jednat.
Co se týče žádosti o poskytnutí informace, v současné době běží lhůty, v nichž může Otevřená společnost uplatnit opravné prostředky. Teprve až o případně podaném opravném prostředku následně rozhoduje prezident EK ČR, jako odvolací orgán. O těchto skutečnostech bylo dne 1. 3. 2019 též písemně informováno i Ministerstvo spravedlnosti, vysvětluje Mlynarčík následný postup.
Bude počet exekucí řešit soud?
Otevřená společnost nicméně tvrdí, po Exekutorské komoře požadovala za loňský rok stejný objem dat jako v předchozích letech. „Vloni po nás nechtěli uhradit nic. Letos, po změnách ve vedení Exekutorské komory, si ovšem řekli o devadesát tisíc korun, přestože jsme požadovali stejné informace jako v loňském roce,” uvádí Radek Hábl, autor projektu a vedoucí analytického týmu, který se kolem mapy utvořil.
Částku za aktualizovaná data, kterou Komora nyní požaduje, odmítla Otevřená společnost uhradit, považuje ji za neopodstatněnou. „Od konce roku 2017 jsme s Komorou jednali o spolupráci, díky níž bychom dostávali data čtvrtletně aktualizovaná. Nakonec nám letos v lednu ale navrhli smlouvu, podle které chtějí mít veškerou kontrolu nad naší komunikací s médii. Pokud to není na hraně ústavnosti, je to zcela proti smyslu projektu, který má poskytovat platformu pro nezávislou diskuzi o palčivém problému naší společnosti,” komentuje Marta Smolíková, ředitelka Otevřené společnosti. Proti poplatku za data plánuje Otevřená společnost podat stížnost k nadřízenému orgánu. Nadřízeným orgánem je ovšem v tomto případě prezident Exekutorské komory a až následně se může případ dostat před soud. Celá záležitost se tak může protáhnout podle Smolíkové až na několik měsíců.
Postup exekutorů se nelíbí ani Ministerstvu spravedlnosti. „MSp požádá Komoru, aby v rámci udržování efektivní spolupráce mezi dohledovými orgány a ostatními zainteresovanými aktéry, jakož i v zájmu transparentní komunikace s veřejností přehodnotila svůj postoj,“ uvedl resort na Twitteru.
Podle podle poslední Mapy exekucí, kterou před dvěma lety vytvořila Společnost s Ekumenickou akademií, mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Proti roku 2016 jich přibylo víc než 29.000. Tři a více exekucí mělo 493.000 osob a více než deset exekucí 151.000 lidí. Odborníci na sociální problematiku mluví o rostoucím počtu exekucí jako o pandemii. Předlužení považují za jeden z nejvážnějších společenských a ekonomických problém Česka. Označují ho za zásadní překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých.
Dušan Šrámek
