Výše škody, která má v trestním zákoně vystihovat společenskou nebezpečnost trestných činů, již neodpovídá společenské realitě, domnívá se exministryně spravedlnosti a poslankyně za hnutí ANO Helena Válková. Připravila proto návrh, kterým chce tyto kategorie upravené v § 138 trestního zákona změnit. Je to snaha o věci rozpoutat diskusi a jsem připravena k případným korekcím, řekla České justici Válková.
Proč jste se rozhodla prosazovat změny trestního zákona ohledně hranice výše škody?
Vyjádření výše škody, prospěchu, resp. hodnoty věci upravené v ust. § 138 trestního zákoníku se v průběhu minimálně posledních deseti let vzdálilo od reality, ve které žijeme tím, že již jen velmi nepřesně vystihuje společenskou škodlivost trestných činů, které jsou v trestním zákoníku definovány právě s ohledem na rozsah jimi způsobené škody. Konkrétně to znamená, že již dnes škodou velkého rozsahu, tedy takovou, jejíž způsobení např. u trestného činu krádeže znamená kvalifikaci takového jednání jako zvlášť závažného zločinu, kde je i příprava trestná a hrozí odnětí svobody na pět až deset let, rozumíme nyní škodu dosahující minimálně částky pěti miliónů Kč, byť by to měla být částka o výrazně vyšší, lépe odpovídající růstu naší životní úrovně i poslednímu vývoji cen spotřebního zboží. Ve svých důsledcích vede tento nepoměr mezi způsobenou škodou a reálnou ekonomickou hodnotou věcí (majetku) ke zpřísňování trestní represe, když za majetkové trestné činy se škodou pohybující se kolem kolem pěti miliónů Kč lze uložit téměř výlučně pouze nepodmíněné tresty odnětí svobody, a to i prvopachatelům. Nemyslím si, že tento stav je dlouhodobě udržitelný a představuje účinnou prevenci majetkové kriminality.
Jaké je konkrétní navrhované zvýšení částek, které by nově měly vyjadřovat hranice výše škody u trestných činů?
V mém návrhu se počítá s navýšením částek vyjadřujících trestným činem způsobenou škodu u škody nikoli malé z 25 000 Kč na 100 000 Kč, u škody větší z 50 000 Kč na 250 000 Kč, u značné škody z 500 000 Kč na 2 mil. Kč a konečně u škody velkého rozsahu z 5 mil. Kč na 20 mil. Kč. Oproti tomu se nebude návrh týkat spodní hranice škody rozlišující trestný čin od přestupku, tzn. že škoda nikoli nepatrná by zůstala i nadále stanovená částkou dosahující nejméně 5000 Kč. Důvodem je jednak zkušenost ze zahraničí, která ukazuje, že z hlediska generálně preventivního je třeba nechat tuto hranici poměrně nízko ve smyslu „krást se nemá a nesmí,“ jednak i pragmatická úvaha ohledně zahlcení správních orgánů řešících přestupky, pokud bychom tuto hranici zvednuli a tím i ke snížení efektivity postihu bagatelních deliktů, které naše soudy umějí již rychle a účinně řešit.
Konzultovala jste svůj návrh s ministerstvem spravedlnosti a pokud ano, jaký je jeho postoj?
Samozřejmě, že jsem svůj návrh předem konzultovala s ministerstvem spravedlnosti, které sice vůči všem návrhům nezaujalo naprosto shodné stanovisko a ještě si ponechává časový prostor k vyjádření své podpory, nicméně obecně lze říci již nyní, že důvody vedoucí k této navrhované změně vnímá jako opodstatněné, a proto i věřím, že ji nakonec podpoří.
Konzultovala jste svůj návrh se soudci či státními zástupci? Jaký je jejich názor?
Ano, v neformálních rozhovorech, při různých pracovních i akademických akcích pořádaných nejen na půdě sněmovny, ale i v rámci odborných seminářů a konferencí jsem zjišťovala názory odborníků z praxe, kteří by takovou změnu ve své naprosté většině přivítali. Nejednotné názory jsem zaznamenala pouze ohledně stanovení dolní hranice rozlišující přestupek a trestný čin, kde poměrně často zaznívala úvaha na její zvýšení na 10 000 Kč.
Neobáváte se námitek, že se jedná v podstatě o jakýsi druh amnestie? Bude mít tato změna v případě jejího přijetí dopad i na tzv. živé případy?
Toho se skutečně nebojím, v praxi by přijetí této změny mohlo znamenat pouze to, že se budou k trestnímu postihu využívat více alternativní tresty nebo kratší tresty odnětí svobody, což by odpovídalo praxi většiny evropských zemí, kde se tak dlouhé tresty vězení jako v České republice u pachatelů méně až středně závažné majetkové kriminality zpravidla neuplatňují. Samozřejmě, že by se uplatnila změna trestního zákoníku této povahy i u již stíhaných, ale ještě ne pravomocně odsouzených obviněných, resp. obžalovaných.
Počítáte i se změnou věcné a místní příslušnosti v případě kauz, které řeší speciální odbory obou vrchních státních zastupitelství, která je také stanovena zčásti způsobenou škodou?
Ano, je to logickým důsledkem navrhované změny, nicméně zde počítám ještě s projednáním svého návrhu před jeho podáním s příslušnými státními zástupci jak na úrovni nejvyššího státního zastupitelství, tak obou vrchních státních zastupitelství.
Jak odhadujete úspěch vašeho návrhu u svých poslaneckých kolegů?
Jednala jsem již předběžně jak s kolegy z koalice, tak z opozice a mám dobré důvody pro předpoklad, že řada z nich připravovaný návrh spolupodepíše.
Petr Dimun
