Pokud se jeden z rodičů věnuje hazardu, justice to musí podle Ústavního soudu (ÚS) náležitě zohlednit ve sporech o péči a výživné na děti. Může například zvážit psychiatrické vyšetření rodiče, které by případně bylo prvním krokem k léčení. Diagnostika může mít vliv jak na určení rozsahu styku rodiče s dítětem, tak na výši výživného.
„Není v zájmu nezletilého dítěte ani přicházet do kontaktu se závislostí, ani nést důsledky bezdůvodného snižování majetku rodiče,“ stojí v dnešním nálezu. Konkrétně ÚS zrušil výrok odvolacího Krajského soudu v Plzni, který musí znovu řešit výživné na dvě děti. Napoprvé dostatečně nevzal v úvahu všechny okolností.
Otec dětí má údajně zálibu v pokeru a sázkách na internetu. Podle ústavního soudce Jaromíra Jirsy existuje v české společnosti tendence zlehčovat chování směřující k závislostem, kromě hazardu třeba také konzumaci alkoholu. Pokud ale něco podobného vyjde najevo v řízení o péči a výživném, soudy by se tomu měly zodpovědně věnovat, zdůraznil Jirsa.
Ve sporu existovaly pochybnosti o skutečných otcových příjmech. Zámečnickou firmu přepsal na svého zaměstnance. Převod mohl být účelový. „Že někdo vynakládá peníze na hazard, nevypovídá o jeho špatných majetkových poměrech, ale přesně naopak, o jeho dobrých majetkových poměrech,“ uvedl Jirsa.
Připomněl, že soudy jsou při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů rodiče povinný vycházet nejen z jeho faktických, ale také potenciálních příjmu. V konkrétní kauze musí plzeňský soud více zohlednit a lépe zdůvodnit vše, co se týká jak případné závislosti, tak převodu firmy a majetku otce.
Navíc na rozdíl od závislosti na alkoholu, jsou důsledky gamblerství podle ÚS z ekonomického hlediska nepoměrně tíživější. Z pohledu soudu v případě podezření, že je rodič stižen jakoukoliv formou závislosti, namístě, aby soud rozhodující o péči a výživě nezletilého dítěte zvážil psychiatrické vyšetření postiženého rodiče, které by případně bylo prvním krokem k léčení.
ÚS se vyjádřil také k problematice fikce násobku životního minima, která se používá pro stanovení výživného, pokud rodič nedoloží své reálné příjmy. Fikce se do právního řádu dostala původně jako sankce pro rodiče, který své příjmy nepřizná nebo je zatemňuje. Postupem času ale přibývá rodičů, pro které je fikce jako základ pro stanovení výživného výhodná. Jejich skutečné příjmy jsou totiž vyšší než zákonem stanovená fikce 25násobku životního minima (nyní 85.250 korun).
„Po 20 letech se setkáváme s trendem, který lze nazvat jako schovávání za fikci, která měla od samého začátku sloužit jako sankce a byla vymyšlena v zájmu nezletilého dítěte,“ uvedl Jirsa.
V projednávané kauze se matka domáhala zvýšení výživného pro dvě děti. Okresní soud v Domažlicích zvýšil výživné pro starší dceru ze 3000 na 5500 korun a pro mladšího syna z 2000 na 3500 korun, obojí s účinností od 1. února 2015, a rozhodl o nedoplatku na výživném 118.300 korun.
Krajský soud v Plzni změnil po odvolání otce rozsudek tak, že pro nezletilou se měsíční výživné s účinností od 1. února 2015 do 31. prosince 2017 zvyšuje jen na částku 3500 korun a s účinností od 1. ledna 2018 na 4000 korun. Pro chlapce krajský soud zvýšil výživné s účinností od 1. února 2015 na 3000 korun měsíčné. Dlužné výživné odvolací soud vypočetl na 55.700 korun.
(čtk, epa)
