Několik desítek spisů zůstalo po ústavním soudci Janu Musilovi, který k 31. lednu rezignoval na funkci kvůli zdravotním důvodům a únavě dané věkem. Generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger dnes řekl, že v únoru plénum soudu rozhodne, jak se práce přerozdělí. Ústavní soud má ode dneška 14 soudců. Kandidáta na patnáctého soudce do plného počtu vybere prezident Miloš Zeman, není vázaný žádnou lhůtou.
Musil podle Göttingera pracoval do poslední chvíle. „Některé věci jsou zpracované, ale nejsou ještě zaslané účastníkům, takže se zatím neprojevují ve statistice. Pár desítek věcí zůstalo nerozhodnutých. K rozdělení práce se musí sejít plénum, které bude jednat za dva týdny,“ uvedl Göttinger.
Jak dlouho bude mít Ústavní soud 14 soudců, není jasné. „Kandidáta vybírá pan prezident, který pak žádá Senát o stanovisko k jeho jmenování. Není vázaný žádnou lhůtou, takže záleží na něm. On ale deklaroval, že má zájem, aby soud fungoval řádně a efektivně,“ doplnil Göttinger.
Je možné, že Musila nahradí prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, kterého se chystá Zeman navrhnout. Gerloch uvedl, že se k návrhu „kloní kladně“. Zeman už dříve naznačil, že má tři kandidáty a postupně je navrhne Senátu.
Sedmasedmdesátiletý Musil se vzdal funkce po 15 letech a zdůvodnil to zdravotními problémy a únavou danou věkem. Funkční období soudce je desetileté, jmenovaný může být opakovaně. Musila poprvé ústavním soudcem jmenoval v listopadu roku 2003 tehdejší prezident Václav Klaus, v lednu 2014 tak učinil i prezident Miloš Zeman. Musil tak končí zhruba v polovině svého druhého funkčního období.
Za patnáctileté působení u Ústavního soudu byl soudcem zpravodajem ve více než čtyřech desítkách plenárních řízení. „Jako člen senátu Ústavního soudu připravil přes 4000 návrhů na rozhodnutí,“ uvedl Göttinger. Mediálně nejsledovanější kauzou podle něj bylo řízení o ústavní žalobě Senátu proti prezidentovi Klausovi. Tehdy bylo řízení zastaveno s uplynutím období prezidenta, protože primárním účelem řízení bylo zbavit prezidenta republiky úřadu.
Musil většinu života věnoval trestnímu právu. Studia absolvoval na Univerzitě Karlově v Praze. Na právnické fakultě tam působil jako pedagog, později se stal profesorem trestního práva, přičemž mnoho let vedl katedru trestního práva. V minulosti byl i rektorem a prorektorem Policejní akademie České republiky.
(čtk)
