Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s předsedou Jiřím Pallou dnes uznal vinnou kladenskou okresní státní zástupkyni Martinu Elfmarkovou. Tu pohnala před kárný soud její nadřízená, vedoucí Okresního státního zastupitelství v Kladně (OSZ) Nina Brozová. Soud ovšem vyhověl žalobě jen zčásti a výrazně snížil také navržený trest.

Brozová v kárné žalobě uvedla, že Elfmarková se měla dopustit průtahů ve více jak čtyřiceti věcech a ve čtyřech případech měla dokonce ztratit dozorový spis.

Jak vyplynulo při jednání soudu, kárné žalobě předcházelo v letech 2017 a 2018 udělení tří výtek. V červenci minulého roku pak následovala prověrka vedoucí státní zástupkyně, jejímž výsledkem byla dnes projednávaná kárná žaloba.

Elfmarková většinu průtahových pochybení uznala a vysvětlovala to zčásti přetížením a také tragickou událostí v rodině, kdy se musela v daném období starat o těžce nemocného blízkého člověka. Ono přetížení popisovala tak, že trestní agendu vykonává jen z poloviny, druhá polovina její činnosti spočívá v řízeních o svéprávnosti, detenci, prohlášeních za mrtvého, dozoru nad domovy seniorů a nad třemi dětskými domovy.
U trestních věcí pak často vyřizuje případy s přeshraničním prvkem, což jsou vždy věci časově náročné. Zpočátku měla podle Elfmarkové také Brozová uznávat její výkonnost, ale v posledních letech se přístup změnil. „Já si vážím, že paní okresní u nás vyřizuje množství agendy a hodně pomáhá, v poslední době však na mé upozornění na přetíženost, způsobené zástupem za kolegyni, nereflektovala“, uvedla před soudem Elfmarková. Ta dokonce podle svých slov začala chodit na koučink a pracuje se svým trenérem na soustředění a zvýšení své výkonnosti.

Mohlo by vás zajímat

Ohledně ztráty spisů Elfmarková uznala pochybení jen v jednom případě, kdy spis po vydání usnesení o zastavení trestního stíhání založila a nalezla ho až po zahájení prověrky. Ohledně obsahu spisu jí ovšem nemělo být nadřízenými státními zastupitelstvími nic vytknuto. Uvedla také, že i u jiných státních zástupců kladenského OSZ došlo ke ztrátě spisů. „Stává se u nás, že spisy bývají předloženy jinému kolegovi, ke ztrátě spisů došlo jinde v budově státního zastupitelství“, prohlásila Elfmarková.

To ovšem ostře odmítla vedoucí kladenského OSZ Brozová. „Dozorové spisy se ztrácí výhradně jí, nikomu jinému. Zásadně se proti tomu tvrzení ohrazuji. Mrzí mne, že jsem nevyfotila její kancelář a nepředložila to zde, aby bylo jasné, v čem je problém“, uvedla Brozová. V případě Elfmarkové se podle ní jedná o dlouhodobé, stále se opakující problémy, které nelze řešit bez kárného opatření. Na OSZ se musí kvůli Elfmarkové přerozdělovat spisy mezi ostatní státní zástupce, přičemž ona sama rozhodně nemá složitou problematiku a námitky ohledně přetížení neodpovídají realitě. Pravá příčina problému spočívá podle Brozové v tom, že Elfmarková nemá být ochotna akceptovat její opakované výtky, jak si má organizovat práci, nepředává spisy kanceláři, hromadí je a neprovádí prověrky, což jí ukládá zákon.

Kárný senát shledal průtahy v devatenácti případech z namítaných více jak čtyřiceti a uložil trest desetiprocentní srážky z platu po dobu deseti měsíců. Kárná žalobkyně přitom navrhovala nejpřísnější finanční trest. Ohledně údajné ztráty spisů kárné žalobkyni nepřisvědčil soud vůbec.

Podle názoru kárného senátu totiž nemusí být každý průtah, přesahující kritickou hranici, kárným proviněním. Ne každý průtah totiž způsobuje kritický dopad na trestní řízení a jeho průběh. V třiceti namítaných případech tak při vyřizování buď nebyla překročena kritická hranice, nebo nebylo prokázáno chaotické vedení spisů. Další pochybení, jakkoliv k nim došlo, neměla vliv na trestní řízení, byla čistě administrativního charakteru, popřípadě se jednalo o „drobná otálení“, která neměla vliv na průběh či výsledek trestního řízení.

Ohledně ztráty čtyř dozorových spisů konstatoval kárný senát, že k žalobě popsaným událostem došlo a je potřeba se takového pochybení vyvarovat. Nicméně ani tyto prohřešky neměly ve svém důsledku vliv na trestní řízení: tři věci byly odloženy policejním orgánem, v další byla nakonec vypracována obžaloba.

Kárný senát při stanovení trestu přihlédl ke kárné bezúhonnosti (jediné kárné provinění Elfmarkové je z roku 2006, tehdy bylo navíc upuštěno od potrestání) a kladně zhodnotil přiznání, odstranění problémů a také přihlédl ke složité osobní situaci. Na stranu druhou musel vzít v potaz rozsah průtahů co do počtu i délky, v jednom případě se jednalo o průtah v délce jednoho roku.

Petr Dimun