Soudním znalcům možná budou hrozit o zhruba polovinu nižší pokuty, než vláda původně navrhovala. Ve vládní předloze také bude zrušen zamýšlený pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků. Vyplývá to z úprav nového zákona o znalcích, které dnes podpořil sněmovní ústavně právní výbor.
Maximální sankce za nejméně závažné přestupky znalců se má snížit ze 100.000 korun na 50.000 korun, za nejtěžší přestupky z půl milionu korun na polovinu. Poslanci se k tomu přiklonili na návrh opoziční ODS přes nesouhlas ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO). Pro byla i jeho předchůdkyně Helena Válková (za ANO), která ovšem upozornila na to, že tím vznikne disproporce mezi znalci a tlumočníky, neboť u nich zůstane výše pokut ve výši navržené ministerstvem.
Ministr Kněžínek jejich výši obhajoval argumentem, že se nevymykají praxi a dá se předpokládat, že ve většině případů budou ukládány u dolní hranice sazby. Navíc podle něj platí judikatura z níž vyplývá, že sankce nesmí být likvidační a věří v případný korektiv soudů. Předkladatel návrhu a předseda výboru Marek Benda naopak považuje stanovenou výši pokut za nesmyslně vysokou. Ohledně případné soudní ochrany je opatrný, neboť vždy přichází až ex post a praxe zajišťovacích příkazů je dostatečným varováním.
Bendovi se podařilo prosadit ještě jeden ze svých návrhů, který narovnával disproporci mezi znaleckými ústavy a kancelářemi. Návrh totiž v některých případech omezoval tvorbu posudků pouze na znalecké ústavy.
Na návrh Válkové výbor doporučil, aby výše smluvních odměn znalců nebyla uváděna v evidenci znaleckých posudků a aby byla zrušena povinnost ministerstva tyto odměny přezkoumávat.
Znalcům by zákon nově uložil povinné pojištění za škodu, kterou by případně mohl jejich posudek způsobit. Válková navrhla povinné pojištění omezit na znalecké kanceláře. Znalci by mohli mít vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun.
Vláda požadovala povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Podle výborové verze si pro kontrolu bude moci ministerstvo spravedlnosti vyžádat náhodně vybrané posudky znalce. Znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní znění návrhu to od ústavů na rozdíl od znaleckých kanceláří nevyžaduje.
Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně budou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco návrh kabinetu vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, výbor délku praxe snížil na polovinu.
Poslanci možná zmírní některé povinnosti soudních tlumočníků
ÚPV dnes také projednával návrh zákona o soudních tlumočnících a znalcích. Při jednání došlo k výměně názorů mezi ministrem Kněžínkem a poslanci Pirátů Jakubem Michálkem a Mikulášem Ferjenčíkem. Soudní tlumočníci a překladatelé by totiž podle návrhu museli uchovávat kopie přeložených dokumentů deset let.
Oba poslanci Pirátů vyčetli návrhu archaičnost a přenášení zbytečné administrativní zátěže na tlumočníky a překladatele. Ministerstvo podle nich nemá ani kapacitu, aby tuto povinnost jakkoliv kontrolovalo. Pokud by měla být tato povinnost zavedena, pak by měl stát zajistit takový systém, který by tlumočníky a překladatele nezatěžoval. „Jestli na to má ministerstvo kapacitu, aby úředníci prolézali archivy tlumočníků a kontrolovali, zda to přeložili správně, tak jim gratuluji“, poznamenal ironicky předseda poslanců Pirátů Michálek. Ani uchovávání elektronické verze dokumentu, na kterou upozorňoval Kněžínek, není podle Pirátů vyhovující, a to s ohledem na omezenou platnost elektronického podpisu.
Výbor nakonec podpořil alespoň výrazné snížení lhůty pro povinnou archivaci, s čímž souhlasil i ministr Kněžínek. V postoji k návrhu Pirátů, aby lhůta byla zrušena úplně, byli členové výboru rovnoměrně rozděleni.
Nevyřešena zůstala otázka možnosti odmítnout tlumočení či překlad z důvodu nedostatečné odbornosti. Ministr Kněžínek totiž na jednání výboru vyjádřil obavu, aby to nebylo zneužíváno a tlumočníci a překladatelé neodmítali méně výhodné zakázky od státních orgánů.
Nový zákon má stanovit jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od roku 2021.Tlumočníci by měli mít podle úprav výboru po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva. Podobně jako v případě soudních znalců výbor doporučil snížit postih za nejméně závažné prohřešky. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude pod ministerstvem spravedlnosti, nikoli na krajských soudech.
Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Návrh stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi.
(pd, čtk)
