Jen minimum trestních řízení v Česku se týká krajských, městských či obecních zastupitelů, kterých kolem 60.000. V letech 2013 až 2017 bylo v České republice vedeno 1,33 milionu trestních řízení. Zastupitelé, hejtmani, radní a starostové figurovali v 438 případech. Analýzu dnes přednesl na právní konferenci Svazu měst a obcí ČR nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
„Z 438 věcí pouze 49 dospělo k řízení před soudem, zbytek se ukončil v přípravném řízení, z velké většiny se stíhání odložilo,“ řekl novinářům Zeman.
Přes 75 procent všech řízení bylo zahájeno na základě trestních oznámení fyzickými a právnickými osobami. Nejčastější je zneužití pravomoci úřední osoby, porušování povinnosti při správě cizího majetku, trestné činy související s evropskými dotacemi, majetková trestná činnost, jako jsou podvody nebo zpronevěra, uvedl Zeman.
„Obecně je možná nepřehlednost právního řádu a určitá komplikovanost potom svádí k tomu, že někdo může udělat chybu, byť nevědomky,“ řekl Zeman.
Mohlo by vás zajímat
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) dnes na konferenci prezentoval návrhy zákona či jejich novely, které se týkají také obcí a krajů. Zmínil například zákon o ochraně oznamovatelů, takzvaný whistleblowing. Má umožnit zaměstnancům podat bezpečným způsobem oznámení o tom, že zaměstnavatel se dopouští trestné činnosti nebo páchá přestupek.
Tématem byl návrh zákona o lobbování, který například počítá s vytvořením registru transparentnosti, ve kterém by se museli všichni lobbisté zaregistrovat a hlásit své aktivity a kontakty. Hejtman Martin Netolický (ČSSD) doufá, že změny budou rozumné a územní samosprávné celky budou nadále zcela nezávislé.
„Bohužel jsou samosprávy často strašené tím, co jim změna přinese. Jedním z příkladů je ochrana osobních údajů, ono známé GDPR. Zde se ukázalo zcela jasně, že celá situace byla dramatizována nejrůznějšími právními kancelářemi, agenturami a poradenskými společnostmi. Praxe však ukazuje, že se situace až tak dramaticky nezměnila,“ řekl hejtman.
