Před dvaceti lety přežila olomoucká právnická fakulta svou klinickou smrt: akreditační komise souhlasila se zachováním výuky jen podmíněně a pokud by fakulta výuku ani vědu nezlepšila, na přelomu tisíciletí by téměř jistě zanikla.
Dnes – na své poměry a pouhou osmadvacetiletou existenci – roste nejdynamičtěji ze všech čtyř právnických fakult veřejných vysokých škol. Zatímco před dvaceti lety málem přišla o akreditaci, dnes uskutečňuje habilitační řízení a brzy bude moci vést i to profesorské. Nejviditelnější změnou, kterou fakulta aktuálně prochází, je přístavba nové moderní knihovny, studovny i zázemí pro zahraniční vyučující. Hotovo by mělo být na konci tohoto roku.
Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci tvoří komplex dvou budov na kraji historického centra hanácké metropole. Pamětníci vědí, že v místnostech, kde se dnes budoucí soudci, advokáti a příslušníci dalších právnických profesí učí právnickému řemeslu, sídlil až do listopadových událostí roku 1989 Okresní výbor Komunistické strany Československa. Nádech dob minulých začala fakulta ze svého sídla intenzivně odstraňovat už před patnácti lety, když zrekonstruovala svou aulu i oba k ní přiléhající přednáškové sály. Před deseti lety nahradila šedou fasádu barevnou. Letos v lednu odstartovala stavební práce na své dosud nejradikálnější vizuální změně: do jedné z původních budov do konce roku vklíní novou knihovnu, nad kterou postaví studovnu, seminární místnosti, kabinety pro zahraniční vyučující i odpočinkovou terasu.
Jak České justici řekla děkanka fakulty Zdenka Papoušková, tento stavební projekt je součástí internacionalizace, fenoménu olomoucké univerzity, spočívajícím ve zkvalitňování a rozšiřování zahraničních studijních programů, rozšiřování předmětů v cizím jazyce a vytváření komfortních a moderních podmínek pro studenty i zahraniční vyučující, kteří na olomoucké univerzitě hostují.
Mohlo by vás zajímat
„O tento projekt jsme zažádali v létě 2016. Během dvou měsíců jsme museli mít všechny podklady pohromadě. Žádost o projekt jsme podávali v rekordním čase koncem srpna 2016. To, že jsme z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím operačního programu „Výzkum, vývoj, vzdělávání“ prostředky na náš projekt získali, jsme se dozvěděli zhruba v polovině roku 2017. Stavbu jsme předávali letos v lednu, kdy také stavební práce začaly,“ upřesnila děkanka Zdenka Papoušková. „Stavba by měla být hotova do konce letošního října. Interiéry, to znamená stoly, židle a všechno, co bude uvnitř, možná i včetně vertikální živé zelené stěny, budeme vybavovat během listopadu a prosince,“ doplnil tajemník fakulty Petr Bačík.
Podle vedení fakulty spočívá hlavní přínos přístavby nejen ve zpřístupnění mnohem většího odborného knižního fondu, ale také v novém komfortním a moderním zázemí pro studium. Projekt počítá s tím, že nad novou knihovnou, která vyroste v přízemí na místě bývalého bufetu, budou seminární místnosti, kabinety pro hostující zahraniční vyučující a rozlehlá studovna, odkud půjde vstoupit na terasu se zelení a lavičkami. Veškeré toto nově vybudované zázemí bude čtyřikrát větší oproti rozloze dnešní knihovny se studovnou.
„Současná knihovna se studovnou disponuje jen padesáti sedmi místy, ta nová jich bude mít sto osmdesát sedm. Nejde nám ale jen o zvětšení místa. Přístavba nám umožní zkvalitnit fakultní služby. Zvažujeme, a zatím nás od toho nic nedoradilo, provoz studovny rozšířit na neomezený čtyřiadvacetihodinový. Na detailech, jestli vstup umožníme na čipové karty nebo jinak, pracujeme.
Kromě nové knihovny a oddělené studovny vybudujeme i komfortní zázemí pro naše zahraniční vyučující, kterých k nám přijíždí čím dál tím víc. V současné době nemáme dost kanceláří, které bychom jim mohli nabídnout. Všechno musí být hotovo koncem příštího ledna, protože už v únoru, ode dneška za rok, by nové prostory měly sloužit našim studentům,“ řekla České justici děkanka fakulty Zdenka Papoušková.
„Celková maximální dotace projektu ze strany Evropské unie je 41,2 milionů korun. V tom jsou zahrnuty náklady na samotnou stavbu, vybavení interiérů a další související náklady. Náklady na samotnou stavbu jsou dle smlouvy o dílo vyčíslené na 39,5 milionů korun bez daně z přidané hodnoty. Fakulta ze svého rozpočtu dofinancuje odhadem dalších přibližně devět milionů korun. Těchto devět milionů korun zahrnuje povinné pětiprocentní spolufinancování projektu, náklady překračující výši evropské dotace i náklady na ty části stavby, které z evropské dotace nelze financovat,“ upřesňuje Dagmar Skoupilová z Centra pro podporu vědy a výzkumu olomoucké právnické fakulty.
Na místě dosavadní knihovny by mohly v budoucnu vzniknout nové seminární místnosti a další kabinety pro vyučující. „V současné době je to ve fázi studie. Zvažovali jsme na to vypracovat projekt, ale podmínky pro jeho financování by byly natolik přísné, že jsme od toho projektu prozatím upustili,“ říká tajemník fakulty Petr Bačík. Rekonstrukci stávající knihovny by totiž fakulta musela financovat už z vlastních prostředků.
Letní semestr proběhne na staveništi
Studenti i vyučující budou muset celý právě začínající letní semestr absolvovat s omezeními, která s sebou přístavba nových fakultních prostor přináší. „Původně jsme zvažovali několik variant, včetně toho přesunout výuku mimo fakultu. Díky vstřícnosti stavení firmy i snížení rozsahu výuky nakonec v letním semestru přeci jen budeme používat pouze naše vlastní fakultní prostory,“ vysvětluje děkanka Zdenka Papoušková, jak se probíhající stavba dotkne výuky.
Českou justici zajímalo, jak konkrétně se stavební práce dotknou výuky v letním semestru. „Od rána až do večera se bude vyučovat hlavně v budově děkanátu, protože té se rekonstrukce nijak netýká. Na druhé budově, kde rekonstrukce probíhá, budeme od tří hodin odpoledne používat aulu i oba k ní přiléhající sály pro přednášky navštěvované obvykle větším počtem studentů. Stavební firma nám totiž slíbila, že po patnácté hodině nebude vykonávat ty nejhlučnější práce. Stejně tak budeme na budově dotčené rekonstrukcí používat i jiné učebny, ale opět až od tří hodin odpoledne,“ odpověděla děkanka Zdenka Papoušková.
Rekonstrukce se nijak nedotkne rigorózního ani doktorského studijního programu, které podle vedení fakulty probíhají podle potřeb a zájmu uchazečů. Pro stěžejní magisterský studijní program oboru právo zůstanou v letním semestru zachovány všechny povinné předměty. V jednotlivých ročnících ale ubude seminárních skupin a zvýší se počet studentů v každé z nich.
Pokud by totiž počet seminárních skupin neklesl, bylo by na fakultě, kde celkem ve všech programech studuje přes půl druhého tisíce posluchačů, obtížné najít pro stávající počet seminárních skupin učebny. „Běžně míváme seminární skupiny po pětadvaceti studentech. Pro letní semestr jsme počet studentů v jedné skupině navýšili až na pětatřicet,“ doplňuje tajemník fakulty Petr Bačík.
Některé předměty se v letním semestru nebudou kvůli nedostatku učeben způsobeném probíhající rekonstrukcí vyučovat vůbec. „Po konzultacích vedení fakulty s vedoucími kateder jsme volitelné předměty, u nichž to bylo možné, pro letní semestr mimořádně neotevřeli. U zbylých volitelných předmětů došlo k navýšení jejich kapacity, aby studenti měli možnost získat kredity. Letní semestr nezkracujeme. Celý proběhne, jak má. Do rozvrhu se nám vešli všichni. Nezaznamenala jsem žádné stížnosti. Myslím, že v tomto omezeném provozu bychom měli fungovat bez problémů,“ upřesnila děkanka Zdenka Papoušková.
Už nebojujeme o akreditaci, míříme do vyšších pater
Autor těchto řádků si živě vzpomíná na mimořádné svolání akademické obce právnické fakulty na podzim roku 1998. Tehdejší děkan Jiří Blažek studenty i vyučující v zaplněné aule seznámil s tvrdými podmínkami, jejichž splněním v příštích třech letech akreditační komise podmínila zachování výuky.
Minulý rok na jaře získala Univerzita Palackého institucionální akreditaci, včetně studijního oboru právo, což znamená, že studijní programy akredituje sama univerzita, a nikoli již ministerstvo školství, jako doposud. „Od letošního podzimu nastoupíme do podmínek stanovených institucionální akreditací. Požádali jsme si, a už máme radou pro vnitřní hodnocení i vědeckou radou univerzity schválenou žádost, kterou teď budou posuzovat komise Národního akreditačního úřadu, o reakreditaci habilitačního řízení z občanského práva. Současně jsme si požádali o akreditaci pro habilitační řízení ze správního práva a možnost konat profesorské řízení z občanského práva,“ podělila se děkanka Papoušková s Českou justicí o aktuální novinky.
Studentům nabízíme možnost vybudovat si kontakty
Olomoucká právnická fakulta v posledních letech hodně zapracovala na svém zviditelnění. „Prezentaci fakulty se věnujeme soustavně a důkladně. Stáhla jsem si ji přímo pod sebe a pracuji na ní se svými kolegy. Je jasné, že nikdy nebudeme takovou fakultou, jako jsou pražská nebo brněnská práva. Pražská práva jsou nejstarší, a proto logicky i nejprestižnější. Brněnská práva sídlí v místě nejvyšších justičních orgánů, s nimiž úzce spolupracují. Ale naše fakulta je, ať se na mne nikdo nezlobí, na naše skromné poměry, na kterých jsme vyrostli – oproti Praze a Brnu a jsme mnohem menší a mladší, letos nám bude osmadvacet let – nejvíc progresivní. Rosteme nejrychleji a nejdynamičtěji,“ chválí děkanka svou fakultu. „Vezměte si třeba, kolik a za jak dlouho jsme na naše poměry vychovali svých vlastních docentů,“ doplňuje děkanku tajemník Petr Bačík.
„Generace našich studentů, kterým v tom dobrém slova smyslu a po našem říkám děcka, má úplně jiné myšlení, jiný přístup, než jsme měli my i naši rodiče. Vidím na nich, jak využívají tu největší výhodu naší fakulty, to, že nejsme ani malí, ani velcí, ale tak akorát, že se mezi sebou všichni známe – studenti i vyučující. Tím, že jsme fakulta rodinného typu, umožňujeme studentům získat to, co každý budoucí právník kromě svých znalostí a dovedností potřebuje neméně. Totiž vybudovat si oborové vztahy a kontakty. Takže abych to shrnula, máme veškeré zázemí velkých fakult, už nejsme odkázáni na jejich docenty ani profesory, ale na rozdíl od těchto velkých fakult se tu mezi sebou všichni známe a pěstujeme vazby,“ vysvětluje děkanka Papoušková, v čem je podle ní olomoucká právnická fakulta jiná.
Na základě výsledků dotazníkového šetření, které před udělením dosavadní poslední akreditace proběhlo mezi studenty, vyučujícími, soudy, státními zastupitelstvími, ministerstvy a dalšími orgány veřejné správy, eliminovala olomoucká právnická fakulta předměty společenského základu jako filozofii, psychologii, sociologii a další. Spolu s ostatními je přesunula do kategorie volitelných předmětů. Studenti je tu tedy mohou nadále studovat, důraz však fakulta klade na soukromé právo. „Zejména brněnské a pražské advokátní kanceláře chválí úroveň našich absolventů, protože se jako jediná právnická fakulta specializujeme na občanské právo. Z dotazníkového šetření nám vyšlo, že absolvent právnické fakulty, který ovládá soukromé právo, najde uplatnění vždy. Od prvního ročníku vyučujeme soukromé právo průřezově až do pátého ročníku, tím jsme unikátní, to nedělá žádná jiná fakulta. Naši studenti jsou v občanském právu opravdu ti nejlepší,“ uzavírá rozhovor pro Českou justici děkanka Papoušková.
Tomáš Nahodil
