Základní částkou pro stanovení náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením nejbližšího příbuzného bude napříště dvacetinásobek průměrné mzdy. V konkrétních kauzách je nutné zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalých, tak na straně viníka, a sumu pak přiměřeně zvýšit nebo snížit. Obojí plyne z takzvaných právních vět, které schválilo ve středu občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud se problematikou zabýval v jednom z loňských rozhodnutí, a to konkrétně v případu úmrtí dítěte při porodu v Havířově. Po schválení kolegiem jsou právní věty vyjádřením postoje nejvyšší instance a měly by se stát vodítkem i pro další soudy.
Text je dostupný na webu soudu.
Základní částka se týká manželů, rodičů a dětí, přičemž je nutné kalkulovat s dvacetinásobkem průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.
Podle Českého statistického úřadu průměrná hrubá mzda v ČR ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně stoupla o 2458 korun na 31.516 korun. Dvacetinásobek tedy aktuálně činí více než 600.000 korun.
Při výpočtu konkrétní náhrady za duševní útrapy je podle Nejvyššího soudu nutné zohlednit například intenzitu vztahu pozůstalého se zemřelým, dále věk zemřelého a pozůstalých, případně vzájemnou existenční závislost. Roli hraje také případná jiná satisfakce, například omluva, správní postih nebo trestní odsouzení viníka. Zohlednit lze i to, jestli byl pozůstalý očitým svědkem události nebo jak se o ní dozvěděl.
Na druhé straně je třeba zvážit postoj takzvaného škůdce k události, formu a míru zavinění a v omezeném rozsahu také jeho majetkové poměry. Výše náhrady by pro něj neměla znamenat likvidační důsledky.
V konkrétní havířovské kauze, která se odehrála v roce 2015, dostala matka 750.000 korun, otec 500.000 korun a prarodiče částky od 70.000 do 100.000 korun. Všichni původně v žalobě žádali od nemocnice více, Nejvyšší soud však verdikt potvrdil, je prý v souladu s jeho představou o přiměřené náhradě za duševní útrapy. Případem se ještě bude zabývat Ústavní soud, koncem loňského roku obdržel stížnost.
Nejvyšší soud už dříve zpracoval podrobnou metodiku pro určení bolestného a odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Vyžádal si to nový občanský zákoník, který je méně konkrétní než dřívější předpisy. Díky metodice by soudy po celé republice měly odškodňovat podobné případy srovnatelně a používat totožné způsoby výpočtu.
(čtk)
