Zdaněním náhrad, které stát církvím vyplácí v rámci restitucí, se bude zabývat příští týden Senát. Hospodářský i ústavněprávní výbor Senátu už doporučily návrh zákona vrátit zpět Poslanecké sněmovně. Protože se očekává, že Sněmovna veto Senátu přehlasuje, avizují senátoři napříč politickým spektrem, že se obrátí na Ústavní soud, aby zdanění církevních náhrad zrušil. Ústavní soud tento týden naznačil svůj postoj v právní větě.
Bez většího zájmu médií vynesl toto úterý Ústavní soud nález v případu českokrumlovské římskokatolické prelatury. Ve sporu šlo o několik pozemků v katastrálním území Besednice. Ty představují historický církevní majetek a jako takové se podle názoru církve neměly nikdy stát společným vlastnictvím města Trhové Sviny a městyse Besednice. Místní samospráva odvozuje vlastnictví pozemků od lesního družstva, které s nimi mělo v minulosti hospodařit.
Ústavní soud vydal na svých webových stránkách o nálezu tiskovou zprávu a připojil k ní nejdůležitější pasáže z odůvodnění nálezu sestavené do právních vět. Za právní věty se označují takové části odůvodnění soudních rozhodnutí, v nichž je zhuštěn právní názor soudu na projednávanou věc. Tyto věty se posléze dostávají do soudních sbírek a jako obecně závazné judikáty pak v budoucnu slouží soudům i účastníkům řízení pro právní argumentaci v obdobných kauzách.
Klíč je v právní větě
Ústavní soud v souvislosti s projednávaným případem publikoval právní větu, v níž pečlivý čtenář rozezná jeho možný budoucí postoj ke zdanění církevních náhrad. Splnění smluv, které se státem před šesti lety uzavřelo sedmnáct církví a náboženských společností, totiž Ústavní soud označil za nárok, který církve mohou od státu legitimně očekávat.
V tomto konkrétním případě českokrumlovská římskokatolická prelatura na svůj původní historický majetek nedosáhla. Rozsah vydávaného majetku i okruh osob povinných k jeho vydání totiž podle názoru Ústavního soudu spočívá na uvážení zákonodárce a církev v tomto případě usilovala o majetek, na který restituce nedopadá. S tím, že církve část svého původního majetku restituovat nebudou, však podle Ústavního soudu zákon o církevních restitucích výslovně počítá, a právě proto jim stát za takový nevydatelný majetek vyplácí finanční náhradu. V této souvislosti podle Ústavního soudu z ústavně konformního výkladu smluv uzavřených mezi státem a církvemi plyne, že církve mají legitimní očekávání, že dohoda v těchto smlouvách obsažená bude jako výsledek jednání státu s dotčenými církvemi dodržována.
Dodržení uzavřené smlouvy je legitimní nárok
Cílem návrhu zákona, kterým se bude Senát zabývat už příští týden, je však finanční náhradu vyplácenou církvím zdanit od příštího roku devatenáctiprocentní sazbou. Dosud tato náhrada dani nepodléhá. Předkladatelé – poslanci KSČM – chtějí předloženou normou dosáhnout snížení finanční náhrady. Očekávají, že by stát mohl zdaněním náhrady ročně ušetřit až 380 milionů korun, přičemž její výplata má probíhat ještě příštích čtyřiadvacet let.
Protože však návrh zákona uzavřené smlouvy změnit nemůže a církve na jejich změnu nepřistoupily, hrozí, že se zdanění náhrad ocitne s těmito smlouvami rozporu, pokud Sněmovna očekávané veto Senátu přehlasuje a prezident návrh zákona podepíše. Přitom právě dodržování uzavřených smluv, jak vyplývá z aktuálního nálezu, pokládá Ústavní soud za legitimní nárok církví. Pravděpodobnost, že by Ústavní soud mohl zdanění finančních náhrad vyplácených církvím zrušit, pokud mu takový návrh skupina senátorů skutečně zašle, se tímto nálezem zvýšila.
Tomáš Nahodil
