Kolem každé velké veřejné zakázky v České republice se vyrojí řada podezření na nesprávný postup zadavatele, případně otazníků, proč zrovna postupuje takto a ne jinak. Nejinak je tomu i v případě dosud největší armádní zakázky na dodávku více než 200 bojových vozidel pěchoty v celkové ceně okolo 2 miliard eur (asi 52 miliard korun).

Největší armádní zakázka v historii – dodávka 210 bojových vozidel pěchoty by měla znát svého vítěze na konci tohoto léta. Už teď většina odborníků – kromě těch armádních – ví, že tento termín je nereálný. Potichu se začíná mluvit o neúspěchu obří armádní zakázky – nedaří se vysoutěžit právní poradenství, musel být vyhlášen nový tendr, objevují se i další komplikace způsobující prodlevy. Ekonomický deník přináší základní otázky, jejichž zodpovězení bude klíčové pro úspěch projektu. Prozatím to však vypadá tak, že i tento armádní tendr bude mimořádně problematický.

Vyzkouší si Armáda ČR si vozidla před podpisem kontraktu?

Zatímco australská, americká, dánská či britská armáda nejprve pořídí několik vozidel, které pak dá vojákům na testování, a poté vybere vítěze, nyní to vypadá, že Armáda ČR (AČR) bude nabídky hodnotit pouze na papíře, a to ještě pod tlakem nerealistických časových termínů, které si sama stanovila.

Argument, že čeští vojáci viděli a testovali vozidla v roce 2016 ve Vyškově a Přáslavicích, je falešný. Oficiálně tehdy ministerstvo v pozvánkách pro čtyři možné dodavatele tvrdilo, že se nejedná o součást výběrového řízení, a přistavená vozidla byla v úplně jiné konfiguraci, než kterou Armáda ČR nyní požaduje.

Přitom příklady daleko menších projektů na pořízení pozemní techniky pro AČR jsou v tomto směru varující. Zástupci ministerstva obrany podepsali kontrakt s českým dodavatelem SVOS z Přelouče na obrněná otevřená vozidla Perun pro 601. skupinu speciálních sil. Až ve vojskových zkouškách se ukázalo, že vozidla neplní parametry zakázky: Jsou výrazně těžší a mají menší dojezd, než bylo v soutěži požadováno. Ministerstvo sice prodloužilo lhůtu pro vojskové zkoušky, aktuálně ale hrozí zrušení celého kontraktu. I v aktuálně rozebírané zakázce hrozí nebezpečí, že nastane situace, kdy  bude vozidlo vyvíjeno a upravováno vítězným dodavatelem až v průběhu vojskových zkoušek s nejistým výsledkem.

Mohlo by vás zajímat

Komunikuje zadavatel dostatečně s potenciálními dodavateli?

Jak běží týdny a měsíce nového roku, mezi zástupci čtyř potenciálních dodavatelů – britský BAE Systems (vozidlo s označením CV-90), španělský General Dynamics European Land Systems (Ascod) a dvě německé společnosti PSM (Puma) a Rheinmetall Landsysteme (Lynx) – se šíří nervozita kdy budou přesné technické parametry zadány a kdy budou tyto firmy osloveny, aby podaly své nabídky. Přitom na konci listopadu loňského roku se mluvilo „o řádu týdnů“. Podrobně jsme o tom psali v textu Podpora českého zbrojního průmyslu ze strany státu? Zatím jen proklamace. Od zástupců firem navíc zaznívá, že členové projektového týmu Ministerstva obrany ČR nekomunikují s potenciálními dodavateli. Ti podle nich nevědí, zda je reálné vozidlo s požadovanými parametry dodat a v jaké lhůtě. Ministerstvo oficiálně trvá na termínu uzavření smlouvy s vítězem již v srpnu 2019, o němž všichni zainteresovaní ví, že je zcela nereálný. Členové projektového týmu, kteří mají tendr na starosti to však podle nich nechtějí slyšet.

Specialita české armády s posádkovou věží?

Armáda ČR požaduje vozidlo, které má tři členy posádky, přepravuje osmičlenný pěchotní výsadek a je vybaveno ideálně posádkovou věží. Požadavek na posádkovou věž znamená, že dva ze tří členů posádky sedí v ´koši´ pod věží, tím se ubírá prostor pro výsadek.

Jedná se o jediný probíhající vyzbrojovací projekt na světě, kde je konfigurace 8+3 u pásového bojového vozidla pěchoty požadována. Ostatní armády, které plánují pořídit nová pásová bojová vozidla pěchoty (Austrálie, USA), požadují konfiguraci 6+3.

Dodavatelé jsou nuceni vyvinout pro Armádu ČR jedinečné vozidlo na míru, které může být příliš těžké (váha okolo 50 tun odpovídající bitevnímu tanku) a drahé na pořízení i provoz.

Splňují všichni dodavatelé, co Obrana požaduje?

Ministerstvo obrany organizuje soutěž, ve které chce oslovit čtyři předvybrané dodavatele s argumentem, že právě jejich vozidla požadavky Armády ČR dokáží splnit. Přitom minimálně jedno z vozidel, německá Puma od firmy PSM, neplní zásadní požadavek na konfiguraci 8+3, protože ve výsadkovém prostoru má kapacitu pouze pro šestičlenné družstvo Další německý kandidát, vozidlo Lynx od firmy Rheinmetall, navíc existuje pouze v prototypu, takže Armáda ČR by jako první uživatel vychytávala mouchy.

Podaří se ministerstvu vybrat právní kancelář na poradenství se soutěží?

Ministerstvo už napodruhé soutěží dodavatele právních služeb v souvislosti s rekordní zakázkou, první soutěž v druhé polovině roku 2018 byla zrušena, když si druhý v pořadí stěžoval, že vítězná advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS nabídla dumpingovou cenu. Soutěží se hodinová sazba, která je u tak náročného projektu nereálně nízká. Hrozí tak opakování situace z prvního tendru a opětovné „shození“ zakázky neúspěšnými uchazeči z důvodu dumpingu.

Jiří Reichl