Nově zaváděný institut vedení legislativní stopy je pochybný. Podle návrhu zákona totiž nevedení záznamů o lobistech, kteří prosazují vlastní obsah zákonů, nebude český stát nikterak sankcionovat ani vymáhat. Podle předkladatele není zřejmé, na koho a jakou formou by měly sankce například v Parlamentu dopadnout . Odpovědnost za ignorování vlastního zákona bude jen politická. Trestáni budou jen lobisté.
Zní to jako vtip, jenže to vtip není. Vláda se zavázala přijmout zákon o lobbingu. Vládou schválený věcný záměr obsahuje legislativní stopu včetně jmen lobistů a firem, které se na tvorbě zákona podílely, avšak žádný zákon neobsahuje sankce, pokud stopa nebude vedena a žádní lobisté nebudou zaznamenáváni.
Na tento rozpor v proklamacích vlády a skutečného jednání upozorňuje Česká advokátní komora v připomínkovém řízení v souvislosti s návrhem novel dalších zákonů v souvislosti se zákonem o lobbingu.
ČAK: Zavádí se povinnost, která nebude vymáhána
Ministerstvo financí upozorňuje v rámci připomínkového řízení k novelám na technickou neproveditelnost zákona, ministerstvo vnitra neúspěšně žádá, aby byl neexistující institut legislativní stopy zahrnut do zákona o lobbingu, další ministerstva chtějí popsat, jak a kdo má vést legislativní stopu. Stát mezitím novelizuje zákony včetně zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Hodlá totiž spolu s každým zákonem publikovat ve Sbírce všechna jména osoba firem, která tvorbu právního předpisu nějak ovlivnila.
Jenže, jak vyplývá z připomínkového řízení, jde zřejmě o divadlo pro veřejnost. „Navržený institut lobbistické stopy představuje pouze administrativní a finanční zátěž při normotvorbě a jeho zamýšlený účinek, tedy zvýšení transparentnosti legislativního procesu, je pochybný. Přestože se zavádí nová povinnost, její dodržování nebude nijak vymáháno. Lobbistická stopa má být součástí každého právního předpisu, její nevyhotovení či neúplné vyhotovení však nebude sankcionováno,“ uvádí Česká advokátní komora.
Další regulace proto nemá žádný důvod Podle Komory jde o rozpor v programovém prohlášení vlády a jejím skutečným konáním: „Dle předkladatele může mít nedodržení této povinnosti za následek pouze politickou odpovědnost. Předkladatel v důvodové zprávě dále poukazuje na skutečnost, že legislativní řešení lobbistické činnosti není preferovaným řešením a že ke splnění cílů (tedy transparentního lobbingu) by sloužily i nelegislativní prostředky (etické kodexy, veřejné diáře politiků). Navržená regulace tedy není odůvodněná a povede pouze ke zvýšení obecné regulatorní zátěže. Přestože přijetí zákona o lobbingu a navazujících úprav dotčených právních předpisů vyplývá z programového prohlášení vlády, stejná vláda se zavazuje dbát na stabilitu právního řádu…
Irena Válová