Soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti (OS) Jiří Přibyl, kterému hrozilo zbavení funkce soudce, nakonec odešel od kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) s poměrně nízkým trestem v podobě snížení platu o 10 % na dobu jednoho roku. Kárný senát jej totiž včera sice shledal vinným ze skutků, pro které na něj podal kárnou žalobu předseda Krajského soudu v Brně (KS), avšak učinil tak jen z části.
Kárná žaloba na soudce Přibyla byla podána pro průtahy při vyhotovování rozsudků a opožděné ustanovení obhájce vazebně stíhané osoby. Na průtahy bylo vedení KS upozorněno „dobře informovaným anonymem“. V únoru minulého roku byla provedena mimořádná prověrka na uherskohradišťském soudu, na jejímž konci byly tři kárné žaloby na všechny zdejší trestní soudce a rezignace předsedkyně soudu Hany Kurfiřtové.
Ta sama stanula za průtahy minulý rok v prosinci před kárným senátem, který ji uložil důtku. Na problém při ustanovení obhájce pak přišla v loni v lednu předsedkyně odvolacího senátu KS, která o věci referovala na poradě vedení soudu a učinila o zjištění také úřední záznam.
Obhajoba soudce, který je ve funkci od roku 2002 a na soudu začínal v roce 1999 jako justiční čekatel, byla postavena primárně na vnějších příčinách a odpovědnosti bývalé předsedkyně. Ta podle tvrzení obhájce Jaroslava Brože i soudce Přibyla naprosto selhala jako manažerka: dopustila oslabení trestního úseku soudu, neřešila jeho údajné přetížení a sama si měla upravit svévolně rozvrh práce tak, že obtížné věci napadaly zbylým dvěma trestním soudcům.
Toto opatření měla učinit bez projednání se soudcovskou radou a nezákonným způsobem, což podle tvrzení soudce Přibyla způsobilo, že ve více jak 70 věcech v daném období rozhodoval u uherskohradišťského soudu nezákonný soudce. Kurfiřtová také měla podle obhajoby odmítnout žádosti soudce o prodlužování lhůt při vyhotovování rozsudků a pokud tak učinila, soudce Přibyl pak jednal v dobré víře a zákonným způsobem. Kárně žalován by tak Přibyl mohl být, podle názoru žalované strany, pouze v případě, že by jednal v komplotu s bývalou předsedkyní, popřípadě by v žádostech uváděl lživé informace.
Nemoc asistenta i v rodině
V 11 věcech, ve kterých byl soudce Přibyl shledán kárným senátem vinným, přitom překročil lhůty pro vyhotovení rozsudků od čtyř měsíců do dvou let a ohledně prodloužení lhůt poslal předsedkyni v jednotlivých případech až do třiceti žádostí. U nejextrémnějších případů pak samozřejmě zaznívaly u kárného senátu Přibylem uvedené všemožné důvody, které musely vyvolávat u dospělých lidí úsměv.
„U některých těch žádostí, třeba u osmé, deváté, dvanácté, třinácté, se uvádí, že jde o mimořádnou nebo zcela mimořádnou žádost, také u dvacáté, nicméně poté následují žádosti další. Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z různých důvodů. Ve zvýšeném nápadu obecně jsou ty důvody, v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, zastavení nápadu do senátu 2 T, přerozdělení věcí z tohoto senátu, stáži jiného soudce na krajském soudu v Brně, z důvodu vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a vazebních usnesení, přednostním vyřizování porozsudkové agendy, v nařizování veřejných zasedání, v konání vazebních zasedání, v konání hlavních líčení mimo jednací dny, ve výkonu dosažitelnosti, v účasti na neopakovatelném a neodkladném úkonu, ve zdravotní indispozici a ošetřování člena rodiny, ve změně rozvrhu práce, v nápadu věci o počtu tisícosmsetpět stran, v nemoci asistenta, v řádné dovolené asistenta, zapisovatelky, soudní tajemnice, v nefunkčnosti systému ISAS, v existenci mimořádného jednacího dne, státních svátků, v účasti na školení, v rekonstrukci kanceláře… “ – Citace z odůvodnění 30 žádostí o prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku o 9 stranách.)
V této souvislosti je zajímavé, že u většiny případů činili opakovaně dotazy intervenující státní zástupci, aniž by se ovšem kdy státní zastupitelství obrátilo s dotazem na vedení KS. Jak před kárným senátem uvedl sám soudce Přibyl, vždy jim věc vysvětlil a oni se s jeho stanoviskem spokojili. Podle jeho názoru totiž činili dotazy primárně proto, aby si mohli pouze vykázat ve věci úkon.
Ohledně situace na OS trval místopředseda KS Aleš Flídr, který u soudu zastupoval kárného žalobce, na tom, že se jedná o soud co do materiálních záležitostí vybavený a na trestním úseku bylo a je soudců dostatek. Soud představuje pouze 5 % nápadu okresních soudů v obvodu KS, avšak je u něj 25 % všech v kraji neskončených věcí starších dvou let. A skoro čtvrtina starších věcí od dvou do pěti let u všech trestních soudců okresních soudů připadá právě na soudce Přibyla.
Práci se nevěnuje
Ohledně kvality jeho práce konstatovaly odvolací senáty, že nijak nevybočuje. Nedopustil se zatím žádných významných procesních pochybení, důkazy hodnotí dostatečně, odůvodnění rozhodnutí jsou v mezích trestního řádu a ve srovnání s ostatními trestními soudci nevykazuje vyšší počet zrušených rozhodnutí. Jeho problémem je ovšem podle nich nepřiměřená délka trestního řízení.
Hodnocení nového předsedy uherskohradišťského soudu Tomáše Garguláka, který nastoupil od funkce v září minulého roku a předtím šéfoval Okresnímu soudu ve Zlíně, bylo ovšem velmi kritické. Shrnuto: Soudce Přibyl se nevěnuje své práci a nemá zájem práci ani skončit, dělá úkony pro úkony, rapidně se mu zvyšují nedodělky a co více, není ani naděje na zlepšení.
„ … je zcela zřejmé, že se nevěnuje práci a nemá zájem věci v přiměřené lhůtě končit. Ve spisech činí pouze úkony pro úkony. (…) V drtivé většině spisů magistra Přibyla je prvním úkonem vyžádání si výpisu a připojení si spisů, často jen proto, aby měl úkon. Jeho spisy jsou objemné právě proto, že co tři měsíce vyžaduje tyto zprávy a další úkony nečiní. (…) Také většina jeho spisů obsahuje neustálé urgence, co dva či tři měsíce, ze strany státních zástupců, kdy lze očekávat nařízení hlavního líčení. V jednom spise jsem jich napočítal nejméně deset. Další kuriozitou je, že když po půl roce, ale i delší době nařídí hlavní líčení, tak se železnou pravidelností, pár dnů před jeho konáním, ho zruší a jako důvod uvede přetížení senátu 13 T a nutnost vyhotovit rozhodnutí starších časových řad. K tomu mohu ještě doplnit, že je to právě magistr Přibyl, který nejčastěji ze všech soudců zdejšího soudu žádá o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, a to v jednom spise i několikrát. Doposud jsem mu to toleroval, abych ukázal dobrou vůli a dal mu prostor, aby změnil nastavení fungování jeho senátu. Právě zůstatek 145 věcí v jeho senátu je zcela alarmující. (…) Doposud jsem si však nevšiml, že by magistr Přibyl svůj přístup k práci změnil a výrazně se opřel do snižování počtu neskončených věcí v jeho senátu, byť je kárně stíhán. (…) Magistr Přibyl místo toho, aby se zvýšeným úsilím pracoval na odstranění průtahů ve svých spisech a snížení počtu nedodělků, když byl upozorněn, že kárný senát snahu v tomto směru hodnotí kladně, věnuje se vyhledávání argumentů pro svou nevinu. Vzhledem k přístupu magistra Přibyla k práci soudce jde o dlouhodobý stav, v celém kraji je tím léta pověstný, navrhované kárné opatření odvolání z funkce soudce. Pokud zůstane ve funkci soudce budu muset provádět i nadále velmi důslednou kontrolu jeho senátu, podávat další kárné návrhy místo toho, abych se věnoval vlastní rozhodovací činnosti.“ – Citace z hodnocení soudce Jiřího Přibyla, které pro kárný senát vypracoval předseda OS v Uherském Hradišti Tomáš Gargulák.
Z osobního spisu soudce pak vyplynulo, že byl v minulosti již dvakrát kárně potrestán za průtahy, ovšem tyto skutky již byly zahlazeny. Opakovaně byl žalován také u NSS, avšak buď byla žaloba vzata předsedkyní soudu zpět nebo bylo řízení zastaveno z jiných důvodů. Byla mu také udělena výtka za průtahy a opakovaně s ním byly průtahy vedením soudu řešeny.
Kárný senát nakonec shledal soudce Přibyla vinným z průtahů při vyhotovování rozsudků v 11 případech, ve dvou jej zprostil a ohledně případu s údajně opožděně ustanovenou obhajobou konstatoval, že se neztotožňuje s popisem skutku žalobou. V rozhodnutí kárný senát zdůraznil, že dospěje-li věc do stadia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, tak soudce, jemuž je věc přidělena, byť by byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena lhůta pro jeho rozeslání stranám. Tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. Je samozřejmě možné požádat, aby byla lhůta pro vyhotovení prodloužena, ta však musí být respektována. Opačný postup je v rozporu správní jistotou účastníků, tím spíše to platí u rozsudků v trestních věcech. Případ je podle kárných soudců specifický tím, že soudce využil zákonné možnosti požádat o prodloužení lhůty a rozhodnutí pak skutečně i v takto prodloužené lhůtě vyhotovil. Předmětem kárného provinění však bylo to, že tak činil excesivně a opakovaně.
Prodlužování lhůt v řádu let je zneužitím institutu
„Je pravdou, že trestní řád výslovně neomezuje, po jakou dobu lze tuto lhůtu prodloužit, ovšem tato lhůta činí pro okresní soudy ve vazebních věcech 5 pracovních dnů a v nevazebních věcech 10 pracovních dnů. Je tak výrazně kratší než v jiných typech řízení. Ze samotné délky zákonné lhůty je zřejmé, že tato lhůta nemůže být libovolně dlouho prodlužována tak, že doba od vyhlášení do vyhotovení rozsudku nakonec dosáhne mnoha kalendářních měsíců či dokonce let“, uvedl předseda kárného senátu Jakub Camrda.
Prodlužování lhůt povoluje ze závažných důvodů předseda soudu, který – prodlouží-li lhůtu o více jak dalších 20 pracovních dnů – písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Nemůže-li předseda senátu, ani jiný jeho člen, písemný rozsudek vyhotovit pro překážku delšího trvání, vyhotoví jej na příkaz předsedy soudu jiný soudce. Prodlužování lhůt v řádu měsíců či let představuje podle kárných soudců zneužití tohoto institutu.
Fakt, že byly lhůty takto prodlouženy, nezbavuje kárně obviněného soudce odpovědnosti: i kdyby kárný senát přihlédl k tomu, že by byl soudce více vytížen, nemohlo by jej to zbavit odpovědnosti za takto výrazné průtahy. „Vyhotovení již vyhlášeného rozhodnutí musí i jinak přetížený soudce považovat za prioritní úkol. Musí se zároveň jednat o takové prodloužení této lhůty, které je přiměřené smyslu a účelu daného ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh, jakož i výsledek trestního řízení či zasáhnout do práv dotčených osob“, uzavřel soudce a předseda kárného senátu Camrda.
Vzhledem k tomu, že se v případě Jiřího Přibyla jednalo z pohledu kárné judikatury o netrestaného soudce a kárná žaloba byla nad to akceptována jen z části, nemohl být uložen navrhovaný trest zbavení funkce soudce. Bylo nutné taktéž zachovat rovný přístup: expředsedkyni soudu Kurfiřtové uložil senát v prosinci důtku a na další Přibylovu kolegyni Šišperovou byla kárná žaloba stažena. Proto přikročil kárný senát k uložení trestu snížení platu o 10 % na dobu jednoho roku.
Petr Dimun
