Bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath začal dnes výpověď ve druhé části své korupční kauzy u Krajského soudu v Praze rozsáhlou kritikou státního zastupitelství. Stejně jako už několikrát dříve upozornil na to, že se případ dostal před trestní senát až po sedmi letech, což považuje ze strany žalobců za účelové. Vrchní státní zastupitelství je podle něj podjaté, manipulovalo s případem, a celé ho na politickou objednávku iniciovalo. Bývalý politik mluvil zhruba čtyři hodiny, pokračovat bude ve čtvrtek.

„Státní zastupitelství ví, že si svědci po sedmi letech pamatují pouze zlomek toho, co se stalo, a dá se s nimi lépe manipulovat,“ řekl v úvodu projevu před soudem Rath. Také on sám si prý na spoustu věcí nevzpomíná.

Z celého trestního stíhání viní bývalý politik zejména Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ). Šéfka VSZ Lenka Bradáčová podle jeho slov spolu s vyšetřovatelem Petrem Vincenzem zmanipulovali místní příslušnost případu a „nejspíš to celé iniciovali na popud tehdejšího ministra spravedlnosti (Jiřího) Pospíšila“. Rath chce navrhnout výslech státního zástupce Jiřího Pražáka, který obžalobu v druhé části kauzy podal a který v tom podle něj „jel s Bradáčovou od začátku“.

Některé důkazy prý nejsou ve spisu

Mohlo by vás zajímat

Rath od počátku obžalobu, která ho viní z braní úplatků za zmanipulování zakázek ve Středočeském kraji, odmítá. „Obžaloba naprosto lže a mýlí se, když tvrdí, že jsem přijal úplatek,“ uvedl po skončení jednání. Do procesu zadávání zakázek podle svých slov nezasahoval. Bývalý politik tvrdí, že policisté či žalobci upravili odposlechy, na nichž je obžaloba založena. Některé důkazy pak prý záměrně nezařadili do spisu.

Bývalý hejtman se k reakci na obžalobu dostal až po více než dvou hodinách svého projevu. Na otázky státního zástupce nebo advokátů zatím vůbec nezačal odpovídat. Po jednání prohlásil, že jeho řeč „ještě nějakou tu hodinu potrvá“. Při minulých jednáních v první části kauzy mluvil souvisle i přes 12 hodin.

Obava o nestrannost senátu

Bývalý politik je v takzvané druhé větvi kauzy obžalován spolu s bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou a jejím manželem Petrem Kottem z braní úplatků za zmanipulování stomilionových veřejných zakázek, které se týkaly středočeských nemocnic a záchranné služby. Spolu s nimi čelí obžalobě z trestných činů přijetí úplatku, podplácení či zjednání výhody při zadání veřejné zakázky dalších šest lidí. Trestnímu stíhání se nevyhnuly tentokrát ani firmy.

Rath se ve výpovědi vrátil také ke svým výhradám proti krajskému soudu, který před začátkem projednávání první části jeho věci zpřístupnil novinářům osobní údaje obžalovaných. Soud za to dostal v říjnu 2013 pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Námitku vůči nynějšímu trestnímu senátu vedenému soudkyní Ivou Říhovou Rath vznášet zatím nebude, má prý ale své pochybnosti. „Budu tomu říkat obava z nestrannosti tohoto senátu,“ prohlásil.

Jednání soudu není zdravé

Bývalému politikovi se nelíbí, že se Říhová nezachovala jako dřívější předseda senátu Ivo Zelinka, který vrátil kauzu zpět policii kvůli rozhodnutí pražského vrchního soudu o nezákonnosti odposlechů pořízených v Rathově kauze. Bývalý hejtman považuje i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) odposlechy za nelegální. NS podle něj „podlehl nátlaku ministerstva spravedlnosti, prezidenta a státního zastupitelství“. Státní zástupce pak Rath kritizoval i za návrh ministru spravedlnosti, aby zahájil kárné řízení se Zelinkou, což považuje za politický útok.

Bývalý hejtman a poslanec také řekl, že se mu nelíbí nařízení hlavního líčení na čtyři dny v týdnu po dobu více než dvou měsíců. „Není to zdravé,“ uvedl. Dodal, že se také někdy musí starat o své pacienty.

Všichni obžalobu odmítli

Rathovi hrozí až dvanáctiletý nepodmíněný trest. V první části kauzy byl nepravomocně odsouzen na 8,5 roku ve vězení. Bývalý hejtman již avizoval, že bude v případu podávat řadu stížností i k mezinárodním soudům. Od počátku případu v roce 2012 tvrdí, že je nevinný.

K případu se vyjádřili i Kottovi, kteří obžalobu odmítli. Nepřijali ji ani další obžalovaní. Dnes vypovídal generální ředitel stavební společnosti Metrostav Pavel Pilát, který podle obžaloby slíbil Rathovi a Kottovým úplatky za zakázky na přestavby nemocnic. Také on mluvil o své nevině.

Středočeský kraj se nakonec připojil

V případu čelí trestnímu stíhání dalších pět lidí, mimo jiné i Pilátův podřízený Jiří Anděl. Před soudem stojí kromě Metrostavu i firmy Aveza, Konstruktiva Branko, Puro-Klima, Hospimed, Jipe a Tenton. V případě společností se soud vrátí i k zakázkám už projednávaným v první části kauzy. Obžaloba některých z nich se týká například i rekonstrukce zámku Buštěhrad či gymnázia Hostivice.

S požadavkem na náhradu škody se k jednání připojil Středočeský kraj, který požaduje tři miliony v souvislosti se zakázkou na rekonstrukci hostivického gymnázia. Kolínská nemocnice pak požaduje zhruba 254 milionů kvůli zakázkám na nákup a vybavení technologií a rekonstrukci pavilonu.

Úplatek deset milionů ze zisku osm milionů?

Rath si podle obžaloby spolu s bývalou ředitelkou kladenské nemocnice Kateřinou Kottovou a jejím manželem Petrem Kottem domlouvali na přelomu let 2011 a 2012 úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi však 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie. Rathovi hrozí až dvanáctileté vězení, v první části kauzy dostal nepravomocně 8,5 roku nepodmíněně.

Soud rovněž vyslechl generálního ředitele stavební společnosti Metrostav Pavla Piláta. Piláta a společnosti Metrostav se týkají zakázky na rekonstrukci pavilonu v kolínské oblastní nemocnici a na přestavbu bloku kladenské nemocnice. Za vítězství v tendrech podle žalobce Rathovi a Kottovým sliboval miliony korun. Generální ředitel stavební firmy, kterému za podplácení hrozí až šestiletý pobyt za mřížemi, však tvrdí, že se zakázkami pod 500 milionů neměl nic do činění. Neměl také důvod slibovat deset milionů za zakázku na nemocnici v Kolíně, jak uvádí státní zástupce, protože zisk firmy z rekonstrukce měl být pouze osm milionů.