Zákon o znalcích, od něhož si vláda slibuje zkvalitnění jejich práce, Sněmovna asi výrazně pozmění. Podle komplexní úpravy, na níž se shodl ústavně právní výbor, bude zrušen zamýšlený pravidelný zpětný přezkum znaleckých posudků. Snížit se má také horní hranice sankce ze 100.000 korun na 75.000 korun za nejméně závažné přestupky. Návrhy poslanců padaly v rámci tzv. druhého čtení. Sněmovna projednala i předlohu regulující soudní tlumočnickou činnost.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navíc navrhoval snížit maximální sankci za nejtěžší přestupky znalců z půl milionu korun na polovinu. Jan Chvojka (ČSSD) požadoval, aby znalci pracovali pouze pro jednu znaleckou kancelář, nebo samostatně. Jakub Michálek (Piráti) by chtěl uzákonit, aby znalecké posudky obsahovaly jednoznačné odpovědi, které neumožňují dvojí výklad. Exministryně spravedlnosti Helena Válková (za ANO) zase navrhovala, aby výše smluvních odměn znalců nebyla uváděna v evidenci znaleckých posudků. Současně navrhla zrušit povinnost ministerstva přezkoumávat tyto odměny.
Znalcům by zákon nově uložil povinné pojištění za škodu, kterou by případně mohl jejich posudek způsobit. Válková navrhla povinné pojištění omezit na znalecké kanceláře. Znalci by mohli mít vyšší odměny, předpokládá se hodinová sazba 500 až 700 korun místo současných 100 až 350 korun.
Vláda požadovala povinně hodnotit nejméně tři náhodně vybrané posudky znalce každých pět let. Podle výborové verze si pro kontrolu bude moci ministerstvo spravedlnosti vyžádat náhodně vybrané posudky znalce. Znalecké kanceláře budou muset mít nejméně dva znalce pro každou zapsanou specializaci, znalecké ústavy znalce jednoho. Původní znění návrhu to od ústavů na rozdíl od znaleckých kanceláří nevyžaduje.
Předloha předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun. V zákoně rovněž budou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco návrh kabinetu vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, výbor se shodl na zmírnění této podmínky, a to na pěti letech.
Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Současná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoliv stát. Nová předloha byla ve Sněmovně už v minulém volebním období. Poslanci ji ale do voleb nestihli projednat. Nyní se navrhuje její účinnost od roku 2021.
Soudní tlumočníci se patrně budou řídit samostatným zákonem
Soudní tlumočníci a překladatelé se pak patrně budou řídit samostatným zákonem, který upraví jejich činnost. Zákon stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a umožní vyšší odměny za odvedenou práci. Účinný by měl být od roku 2021.
Některé úpravy navrhl ústavně-právní výbor. Chce dát překladatelům možnost odmítnout úřadům překlad odborných textů z oborů, kterým nerozumí. Zkrátit by se měla z deseti na tři roky doba, po kterou musejí překlady uchovávat. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek chce povinnost archivace zrušit úplně. Podle něho není potřeba, aby každý překladatel měl „kumbálek“, když je dokument uložen na soudu. Tlumočníci budou mít podle úprav výboru po čtyřech hodinách práce nárok na hodinovou přestávku, pro nepřetržitou službu si budou muset úřady najmout tlumočníky dva.
Podobně jako v případě návrhu zákona o znalcích výbor doporučil nižší horní hranici postihu za nejméně závažné prohřešky. Klesne z navrhovaných 100.000 korun na 75.000 korun. Celá agenda tlumočníků a předkladatelů bude rovněž pod ministerstvem spravedlnosti, nikoli na krajských soudech.
Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům. Návrh nového zákona rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Předloha také zavede právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří nyní žadatele nejmenují například tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk je již tlumočníků dostatek.
Návrh dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Dosavadní tlumočníci, kteří je nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili. Každý tlumočník a překladatel navíc bude muset složit vstupní zkoušku zaměřenou na právní aspekty této činnosti, poplatek za ni bude 3000 korun.
Překlady si objednávají úřady i soukromé osoby. Velmi často se překládají plné moci, rodné, úmrtní a oddací listy, vysvědčení, kupní smlouvy a výpisy z obchodního rejstříku. Tlumočníky často využívá třeba odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, soudy, policie, notáři a advokáti.
(čtk)
