Ke konci ledna skončí u Ústavního soudu soudce Jan Musil. Působil zde v letech 2003 až 2013 a poté znovu od 20. ledna 2014. Rezignuje ze zdravotních důvodů. Musil řešil více než 4000 kauz. Vyhlásil zatím přes 160 nálezů, často se týkaly jeho celoživotní specializace, tedy trestního práva, kde jinak ÚS zasahuje spíše výjimečně. Které významné nálezy a usnesení jako soudce zpravodaj připravil?27

  • 13. ledna 2005 – ÚS zrušil verdikty Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a královéhradeckého krajského soudu, které vrátily šlechtické rodině Colloredo-Mansfeldů východočeský zámek Opočno. Nález soudce Musila poukázal na chybné hodnocení některých důkazů. Spor poté skončil předáním zámku zpět do rukou státu.
  • 14. července 2005 – ÚS rozhodl, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem. Na návrh skupiny senátorů proto zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, jež jezy takto označila, což mělo zjednodušit jejich výstavbu. Podle ÚS totiž rozhodování o tom, co je ve veřejném zájmu, přísluší pouze správním orgánům, a ne zákonodárcům.
  • 17. dubna 2007 – ÚS zrušil osmiletý trest vězení za loupež nákupní tašky spáchanou recidivistou Borisem Novotným. Soudy kvalifikovaly čin jako zvláště nebezpečnou recidivu, protože byl Novotný před lety odsouzen za brutální vraždu. Soudce Musil připomněl, že za zvláště nebezpečnou recidivu, která představuje přitěžující okolnost, lze považovat jen „extrémně závažné případy“.
  • 9. června 2009 – Soud zamítl návrh ombudsmana Otakara Motejla na zrušení takzvané protipožární vyhlášky, která mimo jiné stanovila povinnost vybavit nové domy hasicími přístroji a u vybraných objektů i kouřovými čidly. Podle soudce Musila je vyhláška přiměřeným opatřením proti hrozbě požárů.
  • 18. září 2012 – ÚS zrušil rozsudek nad bývalým policistou Jiřím Jungmanem, jenž po potyčce zastřelil člověka a odpykával si za to desetiletý trest. Důvodem bylo „extrémně vadné hodnocení provedených důkazů“. Jungman od počátku tvrdil, že se pouze bránil útoku. Podle ÚS justice zcela pominula Jungmanovy argumenty a rozhodla o jeho vině bez odpovídajících důkazů. Po doplnění dokazování dostal Jungman šestiletý trest.
  • 22. listopadu 2012 – ÚS dal ženě, která přiotrávila dceru nemrznoucí směsí, šanci na nižší trest. Původně dostala 25 let. Podle Musila je třeba ukládat výjimečný trest jen v opravdu mimořádných případech a po pečlivém zvážení všech okolností. V novém řízení si žena vyslechla 17letý trest.
  • 27. března 2013 – ÚS rozhodl, že exprezident Václav Klaus se nebude zodpovídat z údajné velezrady v souvislosti s amnestií a dalšími kroky. Soud zastavil řízení o žalobě podané Senátem. Důvodem bylo to, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel. Soudci dospěli k závěru, že se údajným proviněním v prezidentské funkci už zabývat nemohou. Soudcem zpravodajem byl Musil.
  • 25. dubna 2013 – ÚS zrušil takzvanou přísudkovou vyhlášku, která určovala paušální odměny advokáta vítězné strany v úspěšných občanskoprávních sporech. Vyhověl tak návrhu 11 senátorů za ČSSD. Podle soudu se vyhláška v praxi neosvědčila, vedla ke zneužívání práva a měnila justici v inkasní agenturu. „Lze pozorovat zajímavý společenský jev – z vedení sporů se stává podnikatelský obor,“ řekl tehdy Musil.
  • 25. února 2014 – ÚS zamítl stížnost někdejších provozovatelů growshopu na Semilsku. Potvrdil tak důležitý verdikt, který předznamenal zátah v dalších obchodech s potřebami pro pěstování konopí. Ztotožnil se s podhledem Nejvyššího soudu na společenskou škodlivost situace, kdy zákazník na jednom místě dostane semena, veškeré potřeby, propagační materiály i rady potřebné pro pěstování konopí a následnou výrobu marihuany.
  • 17. července 2014 – ÚS zrušil rozsudky, jimiž byl strážník Petr Skála z Jaroměře potrestán podmínkou za údajně tvrdý zákrok proti opilému výtržníkovi. Podle policie byl tento zákrok nepřiměřený a Skála byl proto potrestán za zneužití pravomoci úřední osoby. ÚS ale rozhodl, že předchozí soudy věc zhodnotily nedostatečně, nedůsledně a nezodpovědně. Nakonec byl Skála zproštěn obžaloby.
  • 17. února 2016 – Krajský soud v Brně podle ústavních soudců chyboval, když kvůli údajnému kupčení s hlasy Romů rozhodl o neplatnosti hlasování v Brně-severu. ÚS proto uvedl výsledek voleb znovu v platnost. „ÚS je toho názoru, že rozhodnutí zrušit volby bylo svévolné a neproporcionální,“ stálo v nálezu soudce Musila.
  • 8. listopadu 2016 – Nezabavitelnou část důchodu nelze postihnout exekucí ani poté, co je uložena na bankovním účtu. ÚS vyhověl stížnosti důchodce, kterému exekutor nechal strhnout 43.416 korun. Pisatel stížnosti to považoval za obcházení zákona. Šlo prý čistě o úspory z důchodu, ze kterého mu exekutor provádí srážky už při výplatě. „Celá existence nezabavitelného minima je vedena úvahou, že i dlužníkům je zapotřebí ponechat jisté existenční minimum, aby mohli vést základní, důstojný život,“ řekl tehdy Musil.
  • 1. listopadu 2017 – Před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona musí státní úřady či samosprávy vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, zdůraznil ÚS v důležitém nálezu upravujícím starší judikaturu Nejvyššího správního soudu. Je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, zda žadatel není kverulant, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů úředníků.
  • 12. března 2018 – Pravidla rozpočtové odpovědnosti obcí, měst a krajů zůstanou beze změn. ÚS zamítl návrh 64 senátorů, kteří žádali například zrušit takzvanou dluhovou brzdu a dluhový strop. „ÚS přikládá obrovský význam právu na samosprávu, ale téměř žádná práva nejsou absolutní,“ řekl Musil. Podle soudců je legitimní žádat, aby obce i kraje s majetkem nakládaly hospodárně a odpovědně.

Kdo je prof. JUDr. Jan Musil, CSc.?

Jan Musil (*1941) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci v roce 1963 pracoval jako právní čekatel a prokurátor na okresní prokuratuře v Šumperku, zabýval se problematikou kriminality mládeže. V letech 1960 – 1969 byl členem KSČ, z níž na vlastní žádost vystoupil. Od roku 1967 pracoval jako pedagog na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl v roce 1985 jmenován docentem, v roce 1993 profesorem a posléze zastával funkci vedoucího katedry trestního práva. V letech 1992–1998 byl rektorem, poté do roku 2003 prorektorem Policejní akademie České republiky. Absolvoval četné stáže a přednáškové pobyty na zahraničních univerzitách. Je pravidelným hostem Institutu Maxe Plancka pro mezinárodní a zahraniční trestní právo ve Freiburgu im Breisgau. Je členem vědeckých rad Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Policejní akademie České republiky, předsedou vědecké rady Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Je také členem Společnosti pro kriminalistiku, Národní skupiny Mezinárodní společnosti pro trestní právo a čestným členem Bílého kruhu bezpečí.

Dne 27. listopadu 2003 jej prezident Václav Klaus jmenoval soudcem Ústavního soudu České republiky. Po skončení jeho desetiletého mandátu jej dne 20. ledna 2014 jmenoval prezident Miloš Zeman do druhého funkčního období soudce Ústavního soudu.

(čtk, epa)