Jako vždy přinášíme přehled toho nejdůležitějšího co v posledních dvou týdnech zamířilo do dolní komory Parlamentu ČR. Poslanci přišli s řadou kontroverzních návrhů, mezi které patří třeba návrh KSČM na ochranu češtiny nebo dva rozdílné návrhy na změny týkající se lichvy. Poslancům také leží v žaludku dlouhé stavební řízení a tak ODS a TOP 09 připravili své vlastní návrhy, které mají přinést fikci závazných rozhodnutí. Nejvíce rozpaků však vyvolal kontroverzní zákon z pera Václava Klause mladšího, který hrozí milionovými pokutami a roky ve vězení za smazání příspěvku na sociálních sítích. Na nich také rezonovala preambule komunistického návrhu zákona o českém jazyce. Je v ní totiž chyba v přechodníku. Vše v našem Monitoru určeném pro předplatitele „Ekonomického deníku +“.
Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích
Poslanec Petr Dolínek předkládá do prvního čtení novelu zákona o pozemních komunikacích, která má umožnit rozšíření pravomocí pro obecní policii, která má mít nově možnost pokutovat řidiče na místě za využití jízdního pruhu vyhrazeného pro městskou hromadnou dopravu nebo taxi. „Hlavním principem navrhované právní úpravy je rozšíření pravomocí obecní policie na úseku provozu na pozemních komunikacích tak, aby mohla účinně, a především bezprostředně postihovat protiprávní jednání spočívající v užití vyhrazeného jízdního pruhu v rozporu s ustanovením § 14 odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu,“ říká k navržené právní úpravě předkladatel.
Projde to? Přestože zákon přichází ze strany, která je ve vládních lavicích, dá se očekávat, že šance na úspěch nejsou velké, protože Petr Dolínek pod zákon kromě svého podpisu nedodal žádné jiné. Rozšiřování pravomocí pro strážníky navíc není příliš populární krok a dá se očekávat, že v případě, že by se zákon začal více probírat v mediálním prostoru narazí na odpor veřejnosti.
Novela správního řádu Martin Kupka spolu s dalšími kolegy z ODS předkládá novelu správního řádu, která by měla přinést změny v institutu závazných stanovisek. Pokud změny projdou budou muset správní orgány vydávat závazná stanoviska do 30 dnů, jinak nastane „fikce závazného stanoviska“. Od změn si předkladatelé slibují především urychlení jednotlivých řízení a zamezení průtahů, kterých se jednotlivé orgány při vydávání stanovisek dopouštějí. „Současné právo nenabízí žádný procesní institut, který by efektivně zajistil, aby dotčené orgány závazná stanoviska vydávaly včas. Lze hovořit o jisté disproporci v postavení účastníků řízení, pro které nedodržení určité procesní lhůty byť o jeden jediný den může mít fatální následky,“ uvádí…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Michal Ožuch
