Kvůli kolizi dvou jednání se snažil advokát v kauze údajné korupce v autoškolách omluvit z hlavního líčení u Okresního soudu v Kladně. Soudce Petr Sedlařík však jeho omluvu nepřijal. Obhájce tak u jednání chyběl a nyní mu hrozí kárná žaloba ze strany České advokátní komory (ČAK), která celý případ prověřuje. Advokáti osloveni Českou justicí namítají, že pokud si klient nepřeje substituci jiným advokátem, nemá situace řešení.
Obhájce podle předsedy senátu Sedlaříka zmařil jednání soudu kvůli korupci v kladenských autoškolách, když se na konci listopadu nedostavil se bez omluvy na hlavní líčení. Sedlařík uvedl, že se jedná o nevídanou věc, kterou za svoji praxi ještě nezažil. „Dle sdělení předsedy senátu obhájce sice dvakrát žádal o odročení hlavního líčení z důvodu kolize s jiným jednáním, avšak předseda senátu jeho žádosti nevyhověl, přičemž obhájce se přesto ve stanoveném termínu k hlavnímu líčení nedostavil a ani nezajistil substituci,“ uvedl k celé věci mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka.
Celou věcí se nyní zabývá ČAK. „Byl učiněn podnět kontrolní radě ČAK, která celou záležitost důkladně prověří a pokud zjistí pochybení advokáta, vyvodí z toho důsledky dle zákona o advokacii,“ reagovala mluvčí Iva Chaloupková které zdůraznila, že advokát sou žádal o odročení právě z důvodu kolize.
Podle advokátů oslovených Českou justicí je problém, pokud se stane, že advokát má ve stejný čas nařízena jednání, u kterých si klient nepřeje substituci za jiného advokáta. „Vždy jsem to řešila písemnou omluvou s vysvětlením, proč substituce není možná, resp. vhodná. Někdy totiž je i v možnostech advokáta dojednat substituci, avšak obsah projednávané věci je pro některé klienty tak osobní, že jednoduše nemají zájem na tom, aby s jejich záležitostmi byl seznamován další jiný advokát,“ vysvětluje advokátka Hana Rusá, která má s podobnými zkušenostmi a žádostí o změnu termínu jednání se soudy dobré zkušenosti. „Soud mi vždy vyhověl a jednání nařídil v jiném termínu,“ dodává Rusá.
Jde o situaci, kterou řeší všichni advokáti. Podle Lukáše Trojana z KŠD Legal dochází k podobným situacím stále častěji. „Advokát se může omluvit z jednání, pokud k tomu má vážné důvody. Kolize jednání vážným důvodem je,“ míní člen prezídia Unie obhájců.
Pokud podle něj advokát prokáže, že ani jeden klient si nepřeje substituci jiným advokátem, má přednost věc, která byla dříve nařízena. Pokud klient žádá zastoupení konkrétním advokátem, nelze totiž takový požadavek odmítnout. Odporovalo by to stavovským předpisům.
„Primárně se se soudci snažíme dohodnout, ale každý na to má jiný názor. Navíc někdy dochází k tomu, že pro náhradní termín nemá soudce jednačku,“ dodává Trojan.
Je otázkou, zda se jedná o kárné provinění, když soud přes včasnou omluvu jednal a omluvu neakceptoval. „Problém je v tom, že soudci se občas uzavřou do skleněné kopule a odmítají komunikovat. ČAK musí v takových případech posoudit, zda šlo ze strany advokáta o obstrukci. Aby se nám kolize jednání nestávala, museli bychom vždy mít pouze jednu věc a jednoho klienta,“ míní Václav Vlk z Moreno Vlk & Asociados.
Situaci se ČAK věnovala například v rozhodnutí v kárném řízení č.j. 239/99 z r. 2000 kdy rozhodla, že se advokát dopustil kárného provinění podle ust. § 17 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, a to ve spojení s čl. 17 odst. 1 a 3 Pravidel profesionální etiky advokátů ČR, protože závažným způsobem porušil povinnost advokáta, neboť snižoval vážnost a důstojnost advokátního stavu tím, že vůči soudu nezachoval náležitou úctu a zdvořilost. V daném případě však nejspíše hrály důležitou roli dva faktory, omluva advokáta bez dostatečného předstihu (odpoledne před jednáním) a názor soudu, že advokát byl objektivně schopen zajistit substituci.
Každý případ je podle advokátů třeba hodnotit ve světle daných okolností. Z hlediska soudců se samozřejmě také stává, že čelí různým žádostem o odročení či změnu termínu jednání, které ne vždy mají omluvitelná opodstatnění a někteří soudci jsou již jednoduše na podobné žádosti citliví.
Eva Paseková
