O dvanáct zemí, které splňují definici bezpečnosti, navrhuje ministerstvo vnitra rozšířit seznam bezpečných zemí. Zařazeny jsou země s migračním potenciálem, jejichž státní občané začali hojně zneužívat azylové řízení z ekonomických důvodů po zahájení bezvízového styku, uvádí se v odůvodnění návrhu. Výjimku z území tvoří Krym, Doněcko, Luhansko, Podněsteří, Abcházie a Jižní Osetie, které nejsou podle ČR bezpečné. Princip bezpečnosti však není absolutní.
Seznam bezpečných zemí původu a evropských bezpečných třetích zemí je stanoven vyhláškou, která tvoří přílohu k azylovému zákonu. Tato vyhlášky nebyla novelizována od roku 2015. Nový návrh byl nyní postoupen k projednání Legislativní radě vlády. Podle zprávy RIA se vyhláška dotkne ministerstva vnitra, Policie ČR a cizinců, kteří žádají v ČR o udělení mezinárodní ochrany.
Ukrajina je bezpečná, Krym bezpečný není
Jak vyplývá z odůvodnění návrhu, vnitro k novelizaci přistupuje na základě analýzy předmětných zemí původu a jejich vnitřní bezpečnostní situace. „V rámci analytické činnosti v oblasti informací o zemích původu bylo identifikováno několik zemí, jejichž zařazení na seznam bezpečných zemí původu by přispělo k efektivnějšímu řízení ve věci mezinárodní ochrany při dodržení procesních záruk pro jednotlivé žadatele. Jedná se o země z geograficky rozličných regionů, z nichž největší počet žadatelů přichází dlouhodobě z Ukrajiny,“ uvádí se doslova v odůvodnění.
Ukrajina je jednou ze zemí, která má být nově zařazena na seznam. Celkem budou za bezpečné považovány tyto země: Alžírsko, Ghana, Maroko, Senegal, Tunisko, Indie, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina, Austrálie, Kanada a Nový Zéland.
Podle návrhu byly z území některých navrhovaných zemí vyňaty jejich části, takže příkladně Gruzie je bezpečnou zemí s výjimkou Gruzie Abcházie a Jižní Osetie. Zrovna tak je bezpečné Moldavsko kromě Podněstří a Ukrajina je bezpečná „kromě Krymu a částí Doněcké a Luhanské oblasti, které jsou pod kontrolou proruských separatistů“, uvádí se v popisu předmětných zemí.
V ČR úspěšně žádá o azyl 16% Ukrajinců a 7% Maročanů
Rozšíření seznamu o předmětné země není odděleným aktem České republiky, podobný postoj k těmto zemím zaujímají další země EU: „Jedná se o země z geograficky rozličných regionů, z nichž největší počet žadatelů přichází dlouhodobě z Ukrajiny. Všem nově navrhovaným zemím je společné to, že jsou zařazeny i na seznamech bezpečných zemí původu jiných členských států EU či států úzce spolupracujících. U všech navrhovaných zemí (vyjma regionů, které jsou ze seznamu vyňaty) je velmi nízká míra úspěšnosti žadatelů v řízení o mezinárodní ochraně, a to jak v ČR, tak v EU, což je doloženo statistickými údaji za rok 2017,“ vysvětluje se v odůvodnění návrhu.
Podle statistik přiložených k návrhu je míra úspěšnosti žadatelů o azyl z Ukrajiny 16%. Žadatelé z Maroka jsou při žádostech azyl v ČR úspěšní v 7%, Alžířané pak v 6% podaných žádostí.
„Zařazeny jsou země s migračním potenciálem a země, jejichž státní občané začali hojně zneužívat azylové řízení z ekonomických důvodů po zahájení bezvízového styku (s výjimkou Austrálie, Kanady a Nového Zélandu, jejichž zařazení je promítnutím původního seznamu bezpečných zemí původu, který byl v minulosti stanoven na úrovní interního aktu řízení ministerstva). S tímto fenoménem se potýká jak ČR, tak země západní Evropy, což je patrno ze statistik Evropského azylového podpůrného úřadu,“ zdůvodňuje svůj postoj vnitro, podle kterého možnost sestavit národní seznam obsahovala už evropská směrnice 2005/85/ES.
Zařazení na seznam není záruka bezpečnosti
Co koncept bezpečných zemí původu znamená? V předmětné směrnici bod 40 preambule výslovně uvádí, že „rozhodujícím faktorem pro posouzení odůvodněnosti žádosti o mezinárodní ochranu je míra bezpečnosti žadatele v zemi jeho původu. Pokud lze třetí zemi pokládat za bezpečnou zemi původu, měly by mít členské státy možnost označit ji za bezpečnou a vycházet z domněnky, že je pro daného žadatele bezpečná, pokud žadatel neprokáže opak.“
Princip bezpečnosti země původu však není absolutní: „Při použití konceptu v praxi je však dle preambule třeba brát v potaz, že označení třetí země jako bezpečné země původu nemůže být absolutní zárukou bezpečnosti státních příslušníků dané země. Je důležité, aby v případě, kdy žadatel prokáže, že v jeho konkrétní situaci existují oprávněné důvody nepokládat danou zemi za bezpečnou, nebylo označení této země jako bezpečné považováno v jeho případě za směrodatné,“ uvádí se v odůvodnění návrhu, podle kterého žadatel o azyl musí prokázat, že země není bezpečná.
Žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané před nabytím účinnosti této novely budou posuzovány podle stavu panujícího v době jejich podání, uvádí se v návrhu.
ČR vychází z informací Američanů
Která země je považována za bezpečnou? „V příloze I procedurální směrnice je uvedeno, že ,Země se považuje za bezpečnou zemi původu, pokud lze na základě tamější právní situace, uplatňování práva v rámci demokratického systému a obecné politické situace prokázat, že v ní obecně a soustavně nedochází k pronásledování podle článku 9 směrnice 2011/95/EU, k mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu´,“ odpovídá na otázku odůvodnění návrhu.
Návrh dále obsahuje podrobné hodnocení a odůvodnění ke každému navrhovanému státu, který má být prohlášen za bezpečnou zemi, přičemž zdroje hodnocení jsou mimo jiné nadnárodní organizace Amnesty International, Freedome House, Human Rights Watch nebo Ministerstvo zahraničních věcí USA.
Které jsou z definice stávající bezpečné země původu, jak je až dosud stanovuje vyhláška 328/2015? Jde o Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Island, Kosovo, Lichtenštejnsko, Makedonii, Mongolsko, Norsko, Spojené státy americké, Srbsko a Švýcarsko.
Za evropské bezpečné třetí země pak ČR považuje Černou horu a Moldavsko.
Irena Válová
