Komunikaci mezi žalobci a obhájci by mělo podpořit memorandum o součinnosti, které v pátek podepsali zástupci Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) a České advokátní komory (ČAK). Uplatnit by se mělo zejména při tzv. odklonech v trestním řízení nebo při dohodách o vině a trestu. Strany se také zavazují každý rok spolupráci vyhodnotit a stanovit doporučení na další období. Memorandum vstoupí v platnost na začátku příštího roku.
„Hovořili jsme o tom, že je určitý počet případů trestních stíhání, které by nemusely končit u soudu,“ řekl po podpisu místopředseda ČAK Tomáš Sokol, Dodal, že podle obhájců v současnosti odklony ani dohody o vině a trestu nejsou dostatečně využívány. „Když jsme se zabývali příčinami, zjistili jsme, že by příčiny mohly také být v tom, že úplně nefunguje komunikace mezi státními zástupci a obhájci,“ uvedl Sokol. „Jsme na začátku nějaké další fáze, která nebude úplně jednoduchá a budeme se navzájem učit a to učení vyhodnocovat,“ dodal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Odklony v trestním řízení tvoří alternativu k projednání věci v hlavním líčení. Může jít například o podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání nebo třeba potrestání trestním příkazem. V memorandu ČAK a NSZ uvádějí mimo jiné právě to, že je třeba komunikaci mezi stranami podpořit proto, aby se odklony a dohody o vině a trestu využívaly častěji, a to i v rámci trestní odpovědnosti právnických osob.
Dokument obsahuje i zásady komunikace. Ta například nesmí být v rozporu se zásadami trestního řízení a ani se zájmy, které jsou žalobci nebo obhájci povinni chránit. Pokud také obě strany dojdou ke vzájemné dohodě o dalším procesním postupu v řízení, bude podle dokumentu tato dohoda dodržována. To ale nebude platit v případech, kdy by došlo ke změně skutkové či důkazní situace nebo výkladu dané právní otázky.
„Do současné doby to bylo neupravené,“ řekl Zeman. „Zastáváme to stanovisko, že má-li dojít ke komunikaci, k nějakému dohadování, tak to nemůžeme příliš formalizovat. Je tam princip zachování všech etických pravidel, zachování všech zákonných povinností. Pro obhajobu je toto složité, z toho důvodu, že vždy musí sledovat zájem klienta. A je to klient, kdo určuje, kam až obhájce může jít. Státní zástupce je zase vázán veřejným zájmem, účelem trestního řízení,“ řekl Zeman.
Podpisu memoranda se zúčastnil předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. „Samozřejmě soudy se z hlediska své nestrannosti a nezávislosti se na takovýchto dohodách nemohou podílet, nicméně to neznamená, že by nemohly svými názory, pohledy, přispět k tomu, aby tyto dohody byly v praxi naplněny. Otázka odklonů je základním momentem z hlediska alternativních přístupů v trestním řízení,“ řekl.
Připomněl, že v českých věznicích je mnoho vězňů. „Index vězňů na 100.000 obyvatel se pohybuje v horních pásmech i v rámci Evropské unie. Není žádné tajemství, že se index pohybuje přes 200 osob, což je skutečně raritní z hlediska třeba přístupu západní Evropy, kde je pod 100 osob na 100.000 obyvatel,“ řekl Šámal s tím, že Česko je například za Rumunskem. „Toto není cesta demokratické země, demokratického právního státu, trestat co nejpřísněji,“ podotkl. „Máme mnoho případů, kdy by bylo daleko vhodnější použít právě některý z odklonů,“ doplnil.
(čtk)
