Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury není podle definice ministerstva vnitra extremistický subjekt, vybírá si ale podobná témata jako pravicoví extremisté. Hnutí také dokázalo tradiční pravicově extremistické subjekty upozadit. Uvádí to výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2017. Materiál projednala Bezpečnostní rada státu, čeká na schválení vládou. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu,kterému údajně vadily zmínky o SPD v dokumentu.
Materiál uvádí, že SPD se oficiálně distancovala od totalitních ideologií a nehlásí se k nim ani skrytě, například prostřednictvím symboliky. Podle zprávy ale SPD často zaujímá k tématům pravicových extremistů podobné postoje jako oni. „V některých případech jsou vyjádření představitelů SPD i radikálnější než vyjádření představitelů tradičních pravicově extremistických stran,“ uvádí dokument.
Podle dokumentu SPD ovlivnila podobu české extremistické scény. Pravicoví extremisté ji vnímají jako konkurenci, ale vzhledem k úspěchu Okamurova hnutí si nedovolili žádnou kritiku. Levicoví extremisté se začali vymezovat více proti SPD než proti pravicovým extremistickým stranám.
Zpráva o extremismu označuje SPD za jedno z protiimigračních uskupení, která používají xenofobní populismus k získávání politických bodů. „Jinak legitimní témata (např. migrace, kritika náboženství) užívají v rámci politického boje primárně jako mobilizační prostředek vytvářející obraz nepřítele, se všemi z toho plynoucími důsledky. Prostřednictvím nenávistných výpadů proti určitým skupinám obyvatel přispívají k vytváření atmosféry strachu ve společnosti a k její polarizaci,“ uvádí dokument o protiimigračních hnutích, z nichž je podle něj SPD jediné, které dokázalo uspět.
Materiál také uvádí, že protiimigrační témata ztrácejí mobilizační potenciál. Hnutí, která téma využívala, tak podle zprávy orientují svou pozornost na nové oblasti, zejména na kritiku vlády, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance.
V předchozích letech se zpráva o extremismu zpravidla projednávala v květnu. Letos se však projednávání zpozdilo, podle médií o zásadní změny v dokumentu usiloval Pražský hrad, který tvrdí, že text je předpojatý a tendenční. Hradu údajně vadily především zmínky o sněmovním hnutí SPD v souvislosti s extremismem. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) minulý týden sdělil, že Bezpečnostní rada státu dokument vzala na vědomí v původní verzi.
(čtk)
