Oblast insolvencí se v poslední době připravuje na změny nejen v oblasti legislativní, ale i v oblasti elektronizace justice. Česká justice se proto na novinky zeptala ředitele odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Martina Richtera.
Ústavně právní výbor Senátu doporučil ke schválení novelu insolvenčního zákona v podobě, v jaké přišla z Poslanecké sněmovny. Jaké jsou hlavní přínosy novely?
Novela má za cíl otevřít systém oddlužení pro více lidí. Nově by tak do procesu oddlužení mohli vstoupit lidé bez ohledu na výši jejich dluhů. Současný systém totiž neumožňuje usilovat o oddlužení osobám, které se dostaly do dluhové spirály. Taková osoba si půjčila částku, která mohla odpovídat jejím majetkovým poměrům, ale na úrocích či jiných poplatcích jí dluh narostl na násobky původně půjčené částky. Dlužník tak nikdy nepřestane splácet ani úroky a logicky se pak zapojuje do šedé či černé ekonomiky, kde se skrývá před věřiteli i státem. Těmto lidem má novela nabídnout zákonné řešení jejich životní situace.
Nebude systém příliš vychýlen ve prospěch dlužníků?
Benefit pro dlužníky v podobě širší dostupnosti oddlužení jsme se rozhodli vyvážit zpřísněním jeho průběhu ve prospěch věřitelů. Nejen že bude dlužník odevzdávat po celou dobu oddlužení část svých příjmů jako dosud, ale nově bude muset také odevzdat svůj majetek, který mu bude povinně zpeněžen.
Kritici poslaneckých úprav insolvenční novely namítají, že lidé do oddlužení vstoupí, ale nezvládnou jej dokončit. Situace podle nich zůstane v zásadě stejná jako dnes a potíže s předlužením a exekucemi se v Česku nevyřeší a to mimo jiné kvůli povinnosti platit minimálně 2000 Kč měsíčně.
Novela je samozřejmě výsledkem mnoha politických kompromisů. Proces oddlužení je navíc pro společnost velmi nákladný. Stát proto ponese náklady na soudce a soudní aparát. Dlužník zase musí hradit alespoň náklady na insolvenčního správce, chce-li dluhy odpustit. Zákonodárce přitom nezapomněl ani na věřitele, proto neumožní oddlužení lidem, kteří ze svých dluhů neuhradí vůbec nic. Ve výsledku tedy oddlužení nebude skutečně umožněno lidem, kteří nebudou schopni v průběhu oddlužení ze svých příjmů odevzdat alespoň 2000 Kč měsíčně. To je ale zcela v souladu s původním záměrem novely, protože jejím cílem není pardonovat nezodpovědné zadlužování, ale nabídnout východisko lidem, kterým obrazně řečeno přerostly úroky přes hlavu. Proto zmíněnou kritiku mohu odpovědět pouze tak, že výsledná podoba novely stále sleduje její původní cíl. Otázka o legitimitě tohoto nastavení a benevolentnějšího odpouštění dluhů musí směřovat na politickou reprezentaci, neboť se nejedná o otázku odbornou.
Zástupci soudů při přípravě zákona vyslovovali obavy, aby novela nepřetížila soudy, protože nově by do oddlužení mohly vstupovat až stovky tisíc lidí a nápad by tak výrazně stoupl. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek uvedl, že soudy jsou na novelu připraveny. Žádné obavy tedy v tomto ohledu nemáte?
Novela mimo jiné přináší zjednodušení insolvenčního řízení, konkrétně snížení požadavků na soudní administrativu zejména v oblasti doručování a hromadných změn věřitelů. Tím by se měla vytvořit jistá rezerva pro pokrytí zvýšeného nápadu. Pro jistotu ale budeme vývoj nápadu podrobně sledovat a v případě potřeby přijmeme nezbytná opatření. V současné době však obavy nemám. V této souvislosti bych rád poděkoval místopředsedům insolvenčních soudů, kteří se konstruktivně zapojili do prací na novele a pomohli nám odstranit některé její nedostatky. Obecně si spolupráce s nimi velmi vážím. Máme štěstí, že v insolvenční agendě jsou místopředsedové značně aktivní a kooperativní.
Mohlo by vás zajímat
Co oddlužovací novela změní pro insolvenční správce?
Pro insolvenční správce se v zásadě nic nemění. Novela odstraňuje některé legislativně technické nedostatky a transparentně sjednocuje pohled a přístup zákona o insolvenčních správcích a insolvenčního zákona na výkon jejich činnosti. Některé subjekty se totiž v praxi snaží využívat toho, že zákonodárce určitá omezení, např. pro zastupování insolvenčního správce při výkonu funkce, zavedl pouze insolvenčním zákonem, ale výslovně je nepromítl do zákona o insolvenčních správcích.
Jak se dívá ministerstvo na snahu insolvenčních správců ustavit vlastní profesní komoru? Neměli by mít insolvenční správci obdobný model samosprávy jako advokáti, exekutoři nebo notáři?
Ministerstvo spravedlnosti k tomu má dlouhodobě odmítavý postoj. Nedomníváme se, že je zde důvod, aby docházelo k založení komory. Rozhodně ne v současné době. Profese insolvenčních správců je specifická svým vztahem k moci soudní a rizikem celospolečenských dopadů, které může mít v konkrétním případě činnost jednotlivého insolvenčního správce. Navíc se jedná o mladou profesi, která stále vykazuje značné nedostatky spočívající v její mimořádné nesourodosti vedoucí k částečné absenci základních principů jejího výkonu. Osobně mě zaujalo, že výzvy, které v této souvislosti zaznívají, se de facto zaměřují výhradně na převzetí pravomocí ministerstva v oblasti dohledu a licencování, která prokazatelně funguje. Přitom zůstávají nezodpovězeny některé základní otázky existence a výkonu činnosti insolvenčních správců, aniž by tu byla skutečná snaha insolvenčních správců tyto otázky řešit. Aktivity směřující k založení komory či přesunu pravomocí ministerstva pod již existující komory jsou navíc z časového hlediska zjevnou reakcí na transparentní snahy ministerstva o řešení výše nastíněných základních otázek, které se logicky promítly do požadavků ministerstva na dodržování zákona ze strany insolvenčních správců. Momentálně tedy i při odhlédnutí od specifického postavení insolvenčních správců ani nejsou dány okolnosti, za kterých by mohla jakákoli rozumně fungující samosprávná organizace vzniknout.
Podle mých informací posíláte zaměstnance insolvenčního odboru na stáže na soudy. Můžete popsat, jak to funguje a čeho tím chcete dosáhnout?
Zhruba před rokem a půl jsme u nás na odboru založili analytický útvar, jehož ambicí bylo sestavit unikátní tým, který by v sobě skloubil teoretické i praktické znalosti ekonomie a práva. Prostřednictvím tohoto týmu mělo ministerstvo získávat relevantní poznatky z praxe pro úpravu legislativy a na druhé straně odhalovat složitá a závažná pochybení insolvenčních správců při výkonu funkce. Tento záměr se podařilo naplnit, momentálně tedy máme zaměstnané šikovné právníky i ekonomy. V rámci prohlubování praktických znalostí se tento tým snaží udržovat kontakt s insolvenčním prostředím. Proto každý člen týmu skutečně tráví jeden pracovní den v týdnu na insolvenčním soudě. Tím získáváme neocenitelné zkušenosti a praktické poznatky. Je k tomu možné dodat, že analytický tým přinesl výsledky své činnosti i na straně dohledu vykonávaného ministerstvem nad insolvenčními správci.
Ministerstvo vypsalo výběrové řízení na nový insolvenční rejstřík. Jaká vylepšení si mohou uživatelé od nového informačního systému slibovat?
Již dnes jsou insolvence ze všech justičních agend v elektronizaci nejdále. Tvorba nového insolvenčního rejstříku je součástí projektu „eJustice 2020“, proto v rámci této veřejné zakázky soutěžíme nejen prostý insolvenční rejstřík, ale spolu s ním i tzv. e-spis, který v budoucnu bude základním společným systémem správy všech justičních dokumentů. Tento projekt je tedy odrazovým můstkem pro elektronizaci všech dalších justičních agend. Výhody zvoleného řešení spočívají v tom, že oproti dosavadnímu přístupu by v budoucnu měla být údržba a rozvoj justičních informačních systémů výrazně levnější, protože se bude rozširovat a spravovat jen jeden základ společný všem agendám. Hlavní přínos pro veřejnost pak bude, že e-spis, na kterém nový insolvenční rejstřík bude založen, bude umožňovat dálkový přístup pro účastníky řízení přímo do soudního spisu. Účastníci tak nebudou už muset chodit na soudy, aby mohli nahlédnout do spisu. Pouze se přes občanský průkaz ztotožní na webové aplikaci. Přes tu pak přímo nahlédnou a prolistují aktuální stav jejich soudního spisu. Účastníci tak budou mít soudní spis k dispozici v zásadě 24 hodin denně a budou moci lépe uplatňovat svá práva. Další výhody informačního systému očekáváme v podobě jeho potenciálu pro efektivnější fungování soudů.
Inspirovali jste se při tvorbě zadání insolvenčního rejstříku třeba i v zahraničí? Někteří insolvenční správci si pochvalují slovenský insolvenční rejstřík. Znáte slovenský informační systém?
V zahraničí jsme se samozřejmě snažili inspirovat. Zjistili jsme, že Česká republika zatím v elektronizaci nijak zásadně nezaspala. Inspiraci jsme nakonec hledali zejména v Rakousku, Německu a Estonsku, které jsou v elektronizaci justice nejdále. Ze slovenského insolvenčního rejstříku jsme se inspirovali hlavně portálem dražeb, na němž může veřejnost velmi jednoduše vyhledat všechny dražby v rámci insolvenčních řízení.
Řada resortů trpí roztříštěností mnoha informačních systémů, které spolu navzájem nekomunikují. To je historicky samozřejmě i případ spravedlnosti. Resorty pak platí za řadu nepropojených informačních systémů. Zamýšleli jste se nad touto otázkou při tvorbě zadání? Jak si poradíte s integrací, předáváním a sdílením e-spisů, pokud budete soutěžit pro každou agendu jiného dodavatele s jinou technologií pro ukládání dokumentů? Zamýšleli jste se nad touto otázkou nějak koncepčněji?
Máte pravdu, že to je častý problém informačních systémů ve veřejné správě. Tento projekt tomu má předejít tím, že je postaven na několika úrovních, přitom ty nižší jsou sdílené všemi agendami. V podstatě se tak dá velmi zjednodušeně říci, že všechny soudní agendy by v budoucnu měly sdílet jeden informační systém. Jak jsem již zmínil, nesoutěžíme totiž pouze insolvenční rejstřík, ale i tzv. e-spis jako společný základ pro všechny soudní agendy. Tím, že to bude jeden kompaktní ucelený systém, tak se neočekává jakýkoliv problém s přenosy dokumentů, ale naopak snazší a levnější údržba i rozvoj. Ministerstvo navíc bude vlastníkem licencí tohoto systému, který i do budoucna umožní otevřeně soutěžit dodavatele agendových modulů pro elektronizaci ostatních agend.
Ministerstvo prodloužilo lhůtu na podávání nabídek k vytvoření nového insolvenčního rejstříku. Proč?
V návaznosti na dodatečné informace a dotazy potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku došlo momentálně k dílčí úpravě veřejné zakázky tak, aby se otevřela širšímu okruhu soutěžitelů. Z tohoto důvodu musí dojít ze zákona k opětovnému běhu lhůt. Nyní předpokládáme vyhlášení vítěze zakázky někdy začátkem druhého kvartálu roku 2019.
A kdy by mohl rejstřík začít fungovat?
Mělo by jít o přelom roku 2020 až 2021.
Jaká je hodnota zakázky?
Hodnota zakázky je zhruba 219 miliónů korun.
Podle jakých kritérií budete vybírat? Na co se budete soustředit?
Požadujeme, aby dodavatel měl zkušenosti s realizací a provozem obdobného informačního systému. Dodavatel také musí prokázat stanovené kvalifikace členů řešitelského týmu. Dodavatelé, kteří projdou těmito kvalifikačními kritérii, bu
Eva Paseková
