Pirátský poslanec Jakub Michálek podal k Okresnímu soudu Praha-západ žádost o informace k soudním řízením a soudcům. Podle vyjádření na webu České pirátské strany chtěl zjistit, zda v některých řízeních neprobíhají neodůvodněné průtahy. „Soud odpověděl, že za informace bude vyžadovat přes 5 milionů korun a jejich vyhledání mu údajně zabere přes 28 000 hodin práce,“ uvedl poslanec, který se bude bránit stížností.
Při náročnějších úkonech v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím je běžnou praxí, že si soudy účtují částky. I Česká justice několikrát za vyžádané informace musela zaplatit. „Soudy u nás bohužel nejsou schopné poskytnout konkrétní data o soudcích a soudních řízeních v rozumné podobě. Buď je nevedou, anebo je mají v takové podobě, že je pro ně téměř nemožné, je poskytnout. Přitom práce soudů a soudců by měla podléhat kontrole. Neexistuje rozumný důvod, aby nešlo vést dostupnou statistiku o tom, jak které řízení dlouho trvá a kdy v něm byly činěny jednotlivé úkony,” uvedl Michálek, který se bude bránit stížností, jelikož jako po poslanci by po něm podle něj neměl soud žádnou úhradu požadovat.
„Nebudu chtít po soudních pracovních, aby vyhledáváním trávili tolik času. Zkusím se s nimi domluvit tak, aby mi poskytli alespoň ta data o soudcích a soudních řízeních, která budou moci bez vynaložení nepřiměřeného času poskytnout prostým exportem z databází či informačních systémů. Doufám, že takto alespoň nějaká získáme,” doplnil předseda poslaneckého klubu Pirátů s tím, že je třeba zpracovávat zveřejnitelná data o soudcích a soudních řízeních tak, aby byla snáze k dispozici.
Poslanci budou řešit informační příkaz
Právě zrychlení soudního řízení a průhledný dohled nad případnými průtahy zapříčiněnými soudci jsou jednou z priorit Pirátů v oblasti spravedlnosti.
Souhrnné informace o průměrné délce řízení zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti ve výročních statistických zprávách. česká justice již dříve informovala, že na úřadě vznikly i tabulky, které ukazují výkonnost jednotlivých soudů. Ministerstvo je však dosud veřejnosti nepředstavilo. Soudci ovšem varují, že podobné statistiky závisí na příliš mnoho proměnných, než vypovídaly o prosté rychlosti soudů.
Sněmovna bude příští týden také schvalovat Michálkův návrh na rozšíření možnosti použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací.
Nově by mohly nařídit poskytnutí informace nařídit nejen soudy, ale také nadřízené úřady nebo Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který má od roku 2020 přezkoumávat zamítnuté žádosti o informace. Sněmovní ústavně právní výbor, který návrhy na úpravu zákonů souvisejících s unijními pravidly ochrany soukromí GDPR posuzoval, ale Michálkovu změnu nedoporučil.
Informační příkaz by měl zamezit situacím, kdy občan opakovaně žádá o informace, ale úřad je z rozličných důvodů opakovaně odmítá vydat, i když pro to nemá zákonný důvod. Odvolací nadřízený úřad může nyní rozhodnutí o nevydání informace pouze zrušit a nařídit nové posouzení žádosti. „Vede to k vleklým soudním sporům,“ upozornil expert na informační právo Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti s poukazem na zahlcenost soudů.
„Častým problémem je však i to, že nadřízený orgán má na utajení informace často stejný zájem jako jemu podřízený úřad či instituce. V takových případech by mohl informační příkaz vydávat samotný ÚOOÚ,“ uvedl analytik Otevřené společnosti Adam Rut. Rozšíření pravomocí ÚOOÚ ve vztahu k právu na informace už poslanci koncem října v dílčím hlasování podpořili.
Zavedení informačního příkazu, tedy možnosti nadřízeného orgánu přikázat přímé poskytnutí informace, podpořili už před čtyřmi lety účastníci konference o právu na informace, kterou pořádalo ministerstvo vnitra. Také ono doporučilo příkaz zavést.
(epa, čtk)
