Za první dva roky své činnosti obvinila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) 979 lidí a firem. V daném období zahájila 215 trestních stíhání a v celkem 165 případech navrhla podání obžaloby. Vyplývá to z výroční zprávy o činnosti útvaru, kterou si nechal zpracovat jeho nový ředitel Jiří Mazánek.
Centrála vznikla kontroverzním sloučením Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a protikorupční policie k 1. srpnu předloňského roku. Dva roky ji vedl Mazánkův jmenovec Michal, který poté na vlastní žádost odešel do civilu. „NCOZ stále prochází neklidným stavem spojeným s každou reorganizací, které byl náš útvar vystaven v roce 2016. Tento stav bude ještě nějakou dobu trvat,“ připustil ve výroční zprávě současný ředitel. Výsledky práce centrály ale podle něj svědčí o tom, že útvar už má nejhorší období za sebou a že je životaschopný.
Z personálního hlediska nedošlo za první dva roky existence centrály k podstatnějším výkyvům v počtu příchodů a odchodů policistů, uvádí zpráva. Ke dni vzniku NCOZ v útvaru působilo 797 policistů a 104 civilních zaměstnanců, ke konci letošního července to bylo 845 policistů a 102 občanských zaměstnanců.
V prvním roce své existence pracovala NCOZ na 788 trestních spisech. Celkem 59 věcí takzvaně odložila, protože dospěla k závěru, že nešlo o podezření z trestného činu. Ve druhém roce zpracovávala spisů 809, z toho jich odložila 77.
Počty zahájených trestních stíhání i počty obviněných jsou v obou letech činnosti centrály srovnatelné. Zatímco v prvním roce NCOZ spustila 105 stíhání, obvinila 492 lidí či firem a v 82 případech navrhla podání obžaloby, ve druhém období vykázala 110 nových stíhání, 487 obviněných a 83 návrhů na obžalobu.
Za důležitý a účinný nástroj v boji proti organizovanému zločinu pokládá centrála zajišťování a následné odčerpávání majetku v trestním řízení. Ve zprávě o tomto prostředku hovoří jako o základu moderní prevence závažné kriminality. Za první rok NCOZ zajistila majetek v hodnotě 4,47 miliardy korun, což představovalo 60 procent z majetku celkově zajištěného policií. Ve druhém roce práce to byly tři miliardy korun, tedy 48 procent z celkově zajištěného majetku. Pokles centrála vysvětluje i tím, že vzhledem k legislativním změnám v daňové oblasti jsou škody u daňových trestních kauz nižší. K zajištění majetku totiž dochází v řadě případů už v daňovém řízení, ne až následně v řízení trestním.
Za slabinu současné centrály Mazánek označil analytickou práci. „Právě tato oblast představuje přidanou hodnotu jak při odkrývání trestné činnosti, tak v podobě specialistů na různé a často velmi odlišné formy trestné činnosti, kteří sdílejí informace pod jednou střechou,“ napsal v závěru zprávy. Chce proto do budoucna posilovat činnost analytiků mimo jiné ve vztahu k ekonomické analytice a k analýze obsahu získaných a zajištěných dat.
(čtk)
