Ministerstvo chce navýšit nezabavitelnou částku mzdy, exekutoři protestují

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení. Návrh kritizuje Exekutorská komora a částečně i Česká asociace věřitelů. Naopak ho oceňují neziskové organizace pomáhající lidem ve finanční tísni.

Sto procent skrytých příjmů je lepší než šedesát procent přiznaných příjmů, a proto tvrzení, že dojde ke zvýšení částky distribuované mezi věřitele, je mimo ekonomickou realitu, zpochybňuje ve svých připomínkách k novele nařízení vlády o nezabavitelných částkách argumentaci Ministerstva spravedlnosti coby předkladatele Exekutorská komora ČR. Obdobné obavy mají i někteří další odborníci. „Osoby, které dnes působí mimo legální systém, si pravděpodobně logicky vyhodnotí, že setrvat v šedé zóně, kde jim zůstane příjem celý, pro ně bude i nadále výhodnější,“ myslí si prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

O navrhovaném legislativním opatření informoval jako první server iRozhlas.cz. Podle předkládací zprávy byl návrh vypracován v návaznosti na politické a odborné diskuze a prováděné analýz v souvislosti s přípravou a schvalováním novely insolvenčního zákona. Jejich závěrem je, že částka, nad kterou lze srazit povinnému bez omezení, je s ohledem na inflaci, a tedy na výši cen a příjmů, v současnosti stanovena příliš nízko (9.338 Kč) a nemotivuje dlužníka k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojování jeho věřitelů. „Cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je optimalizovat částku, která povinnému nebo dlužníkovi zůstane k dispozici po provedení srážek a motivovat je k dosahování vyššího příjmu, na němž by participovali i věřitelé, jejichž pohledávky jsou prostřednictvím srážek uspokojovány,“ uvádí resort spravedlnosti.

S takovým hodnocením nesouhlasí exekutoři. „Předně považujeme za nevhodné, že nebylo zpracováno hodnocení dopadů regulace, jakkoliv se takový postup zakládá na výjimce udělené Předsedou legislativní rady vlády, který je ale současně předkladatelem, což je samo o sobě problematické,“ uvádí ve svých připomínkách. Je třeba mít na paměti, pokračuje dále Komora, že nařízení vlády se dotýká vícero skupin dlužníků v insolvenčním řízení, ve výkonu rozhodnutí, v exekuci podle exekučního řádu a v exekuci podle daňového řádu. Exekutoři proto považují za vhodné analyzovat tyto dlužnické skupiny z hlediska dopadů regulace zvlášť – zejména situace dlužníků v insolvenční řízení vykazuje významné odlišnosti.

Iluzorní návrh?

Ministerstvo také v návrhu pracuje s aritmetickým průměrem mezd, což je podle Komory zavádějící. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že tvrdě nastavená hranice nemotivuje dlužníka dosahovat vyšších příjmů, takové tvrzení je jednak až nad míru paušalizující a neopírá se o žádnou empirii či tvrdá data. Pakliže by daná teze platila, pak např. růst mezd dlužníků by v delší časové řadě byl výrazně nižší než růst mezd osob nedlužících, navíc takové tvrzení popírá základní předpoklad všeobecně přijímané teorie, že člověk je homo economicus,“ oponuje Komora.

V praxi by nařízení mohlo začít platit na jaře společně s insolvenční novelou, která má oddlužení otevřít širšímu okruhu lidí. „To nařízení v zásadě vychází z toho, že čím vyšší bude příjem toho povinného, tedy dlužníka, tím větší částka mu bude moci zůstat. To znamená, jde o to, aby dlužník byl motivován vydělávat více, nebýt u minimální mzdy, protože nakonec z toho budou těžit všichni,“ uvedl Kněžínek pro iRozhlas.

Dušan Šrámek