Vrchní státní zastupitelství v Praze obdrželo trestní oznámení na ministerstvo dopravy pro podezření z maření výkonu úředního rozhodnutí a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s veřejnou zakázkou na provozovatele mýtného systému od roku 2020.
Jakoby nemělo ministerstvo dopravy dost svých problémů s rozestavěnou a zasněženou dálnicí D1, těsně před Vánočními svátky na něj bylo podáno trestní oznámení. Podle zjištění Ekonomického deníku je předmětem trestního oznámení postup při zadávání veřejné zakázky na provozovatele mýtného systému po roce 2020.
Oznamovatel navrhuje, aby šetření bylo vzhledem k závažnosti postoupeno Národní centrále proti organizovanému zločinu, Službě kriminální policie a vyšetřování. Navrhuje rovněž vysvětlení od všech potenciálních svědků. Podle informací Ekonomického deníku by měl na otázky odpovídat hlavně ministr dopravy Dan Ťok (nestraník za ANO), který za většinu kontroverzních rozhodnutí v kauze odpovídá.
„Je možné se domnívat, že jednání Zadavatele mohlo být vedeno snahou manipulovat s jemu sdělenými informaci dle jeho potřeb, resp. s cílem uzavřít Smlouvu s účastníkem vybraným v rozporu se zásadou péče řádného hospodáře, resp. v rozporu s povinností řádně spravovat cizí majetek,“ uvádí se v trestním oznámení, jehož kopii má Ekonomický deník k dispozici.
Autorovi trestního oznámení vadí také skutečnost, že ministerstvo požadovalo do nového tendru rozšíření zpoplatněných úseků o 900 kilometrů, což je dvakrát více, než doporučila ministerstvem najatá poradenská společnost Deloitte, která je projektovým manažerem systému elektronického mýta.
Ministerstvo dopravy na zpoplatnění nových úseků v délce 900 km od počátku trvalo, což znemožňovalo využít stávající mikrovlnnou technologii (podrobně jsme o tom psali v rozhovoru s šéfem českého Kapsche Karlem Feixem), ministerstvo přitom za nevyužití stávajícího systémukritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
Po výběru vítězného uchazeče a těsně před volbami do poslanecké sněmovny, se najednou objevila informace o tom, že by se na nových úsecích mohlo vybírat nulové mýtné. Za tuto možnost lobbovali zejména Svaz měst a a obcí a Asociace krajů České republiky. Později ministerstvo dopravy dokonce k této variantě podepsalo s oběma vlivovými organizacemi memoradnum, kde se k nulovému mýtnému zavazuje (psali jsme v textu Hejtmani určí, které úseky „jedniček“ budou bez mýta. Odborníci považují nulové mýto za protimluv). „To povede k tomu, že stát nechá vybudovat novou síť zpoplatňovaných úseků, za jejichž průjezd však nebude od projíždějících řidičů požadovat poplatky. Takové jednání je zhruba tak stejně absurdní a neekonomické, jako kdyby ministerstvo nechalo vystavět samotné dálnice, a autům po nich nedovolilo jezdit, nebo jako kdyby zadavatel vystavěl síť bytových domů a následně v nich nechal nájemce bydlet zcela zdarma, a to navíc jen proto, že při projednávání svého záměru ignoroval nesouhlasné názory většiny relevantních subjektů,“ uvádí se dále v trestním oznámení.
Rozšíření zpoplatnění již od samého počátku kritizovala Hospodářská komora ČR, Asociace krajů i sdružení automobilových dopravců. „Toto silně neekonomické jednání vede k dalšímu vynakládání peněz ze státního rozpočtu, které nebudou využity účelně a s péčí řádného hospodáře. Oznamovatel nevidí důvod, proč budovat systém elektronického mýtného na komunikacích, jejichž průjezd následně nebude zpoplatně,“ uvádí se v dokumentu.
„Jednání ministerstva, tedy původní trvání na vybudování nově zpoplatňovaných úseků a následné faktické odstoupení od tohoto požadavku, zavdává další pochybnosti nejen o hospodárnosti postupu, ale i o tom, zda jeho postup cíleně nevedl k eliminaci těch dodavatelů, kteří nabízeli technické řešení založené na mikrovlnné technologii. Rozšíření sítě zpoplatněných úseků je totiž pro tyto dodavatele o mnoho nákladnější, než pro dodavatele s technologií satelitní,“ dodává se v trestním oznámení.
Autor trestního oznámení navíc upozorňuje na skutečnost, že 20. 9. 2018 došlo k vydání nového prvostupňového rozhodnutí, v němž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl návrhy konsorcia Kapsch, které si stěžovalo na postup ministerstva, ale v tiskové zprávě opětovně potvrdil, že toto prvostupňové rozhodnutí nemá vliv na účinnost dříve nařízeného předběžného opatření na zakazujícího ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu s vítězným konsorciem Czech Toll.
„Z dostupných zdrojů bylo zjištěno, že dne 20. 9. 2018, tedy v den vydání opakovaného prvostupňového rozhodnutí, se Zadavatel (Ministerstvo dopravy ČR pozn. red.) vzdal práva na podání rozkladu a přistoupil k uzavření smlouvy na Veřejnou zakázku. Učinil tak i přesto, že nařízené předběžné opatření nebylo zrušeno. Z veřejně dostupných informací dále vyplývá, že mezi Ministerstvem dopravy a ÚOHS probíhala 20. 9. 2018 nestandardně rychlá vzájemná komunikace. Zadavatel obdržel rozhodnutí předsedy ÚOHS v 11:25 a už v poledne doručil ÚOHS své vzdání se práva na podání rozkladu. ÚOHS datovou zprávu otevřel v 12:36 a – na správní orgán – obratem (v 13:50) odeslal sdělení k nabytí právní moci zpět Zadavateli. Ten následně uzavřel smlouvu,“ uvádí se v trestním oznámení. Podle autora trestního oznámení je rychlost a spád uvedených skutečností velice překvapivý, jelikož správní orgány ČR takto rychle obvykle nepostupují. „Je nutné si uvědomit, že vzájemná komunikace musela zahrnovat i čas na zpracování přijatých a odeslaných zpráv, schvalování dalšího postupu a vypracování dokumentů. Časový úsek, ve kterém se všechny relevantní skutečnosti odehrály, je tak nutno označit za nepoměrně krátký,“ dodává.
Argumentuje také tím, že Antimonopolní úřad i ministerstvo jsou orgány státní moci, které by na své postavení neměly rezignovat a měly by všechny své kroky detailně zvažovat tak, aby bylo nesporné, že postupují s dostatečnou procesní opatrností a v mezích zákona. „Za podezřelý považuji i fakt, že Zadavatel i vybraný dodavatel byli schopni Smlouvu uzavřít v rozpětí několika málo hodin. Je zarážející, že obě strany měly časový prostor k uskutečnění schůzky a že ani jedna strana neměla pochybnosti o tom, zda lze Smlouvu uzavřít, ačkoliv je zjevné, že otázka trvání předběžného opatření byla přinejmenším sporná,“ uvádí se dále v trestním oznámení.
Navíc ÚOHS 10. 12. 2018 vydal rozhodnutí, kterým ÚOHS zamítl návrh společnosti Kapsch na zákaz plnění smlouvy a potvrdil názor ministerstva, že předběžné opatření neplatilo pro celý předmět vedeného správního řízení. „To je však v rozporu se všemi dosavadními prohlášeními ÚOHS, což zakládá pochybnost o zákonnosti takového rozhodnutí. S ohledem na popsanou rychlost postupu uzavírání smlouvy, zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření a na výsledek správního řízení, se může jevit, že ÚOHS, resp. jeho odpovědní úředníci, mohli postupovat v rozporu se zákonnými limity jejich pravomoci,“ míní autor trestního oznámení.
Podle něj tak ministerstvo dopravy smlouvu s konsorciem Czech Toll (PPF a Sky Toll provozující mýto na Slovensku) uzavřelo v rozporu se zásadou péče řádného hospodáře, čímž mohlo dojít k porušení zákonem uložené povinnosti řádně spravovat majetek České republiky a také ke vzniku škody na majetku České republiky, která několikanásobně převyšuje škodu velkého rozsahu.
Jiří Reichl
