Česká republika patří v Evropě k zemím s nejvyšším počtem vězňů na 100.000 obyvatel. V roce 2015 bylo v Česku za mřížemi 198 lidí na 100.000 obyvatel, o šest procent více, než v roce 2005. To ČR řadí co do počtu vězňů na 11. místo ze 49 sledovaných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněné srovnávací zprávy Rady Evropy o situaci v evropských věznicích, která sleduje období let 2005 až 2015.
Celkově se v letech 2005 až 2015 v Česku počet vězňů zvýšil o deset procent (z 19.052 na 20.866). Pokud jde o odsouzené ženy, jejich počet vzrostl o 48 procent. Zatímco v roce 2005 vězeňkyně tvořily 4,7 procenta odsouzených, v roce 2015 to bylo 6,9 procenta. Ve stejném období v Česku poklesl o osm procent počet cizinců ve vězení.
Vzestupný trend týkající se počtu vězňů v Česku pokračoval i po roce 2015. Ke konci roku 2017 bylo podle statistik Vězeňské služby v ČR za mřížemi 222 odsouzených na 100.000 obyvatel.
Poměr lidí, kteří jsou v Česku ve výkonu trestu ve věznici, patří v Evropě k těm vyšším. Vůbec nejvíce vězňů mělo v roce 2015 Rusko – 441 na 100.000 obyvatel, následovala Litva s 278 a Gruzie s 274. Celkově podle Rady Evropy platí, že počet vězňů se v evropských zemích snižuje směrem na západ – nejméně lidí na 100.000 obyvatel mělo ve věznicích San Marino (6), Lichtenštejnsko (21), Island (44), Nizozemsko (53) a Finsko (55).
Rada Evropy uvádí, že mezi lety 2005 až 2014 se v Česku snížil počet osob, které nastoupily do vězení. V roce 2005 to bylo 185 nových vězňů na 100.000 obyvatel, zatímco v roce 2014 to bylo 101. V letech 2009 až 2014 však zároveň poklesl i počet propuštěných vězňů – o 38 procent. V roce 2009 bylo zaznamenáno 128 propuštění na 100.000 obyvatel, zatímco v roce 2014 jich bylo 80.
Experti RE ve své zprávě poznamenali, že tyto údaje byly ovlivněny novým zákonem, který v Česku vstoupil v platnost v roce 2010 a některé zločiny změnil na přečiny (například řízení bez řidičského průkazu již není zločin). Právě z tohoto důvodu v letech 2010 až 2013 poklesl počet uvězněných. Naopak se tehdy zvýšilo množství alternativních trestů, jako jsou například obecně prospěšné práce. Pokles počtu vězňů v roce 2013 odborníci Rady Evropy vysvětlují amnestií, která byla tehdy v České republice vyhlášena.
Zpráva se zabývá i průměrnou délkou uvěznění – ta v letech 2005 až 2014 v Česku stoupla o bezmála 65 procent. V roce 2005 byla 12,1 měsíce, v roce 2014 již 19,9 měsíců.
Ve sledovaných deseti letech narostl v České republice o 11 procent počet míst ve věznicích. V roce 2005 jich bylo 18.784, zatímco v roce 2015 již 20.782. Experti ze Štrasburku k tomu ve své zprávě dodali, že nárůst nastal nejspíš kvůli úpravám ve stávajících věznicích, které vedly ke zvýšení počtu míst.
Počet vězňů, kteří si v letech 2005 až 2015 odpykávali tresty za vraždy, sexuální trestné činy, loupeže, krádeže a drogové trestné činy vzrostl, zatímco procentuální počet těch, kteří si odpykávali tresty za napadení či ublížení na zdraví a další trestné činy poklesl, vyplynulo dále ze zprávy.
Pokud jde o celkové shrnutí, zpráva Rady Evropy říká, že v letech 2005 až 2015 se nejvíce zvýšil počet odsouzených na 100.000 obyvatel ve věznicích v Albánii (ze 109,3 na 207,2), Gruzii (z 200,6 na 274,6), Litvě (z 233,4 na 277,7), Makedonii (ze 104,8 na 168,9), Černé Hoře (ze 134,5 na 176,8) a v Turecku (ze 75,8 na 220,4).
Naopak do skupiny zemí s nejnižším počtem odsouzených se přiřadilo Německo (z 95,7 na 77,4) a Nizozemsko (z 94 na 53). Výrazně se snížil počet vězňů rovněž i v Estonsku (z 327,4 na 210,3) a v Lotyšsku (z 313,4 na 223,4).
(čtk)
