Potvrzující setrvalý stav je dokument OSN Globální kompakt u uprchlících. Kompakt je další v řadě aktů proti pronásledovaným lidem, pracuje s příchodem mas a davů na území cizích států včetně příchodu bojovníků a dětských vojáků. ČR ve středu 19. prosince 2018 hlasovala pro. Hned v preambuli stojí: Tento globální kompakt není právně závazný, představuje politickou vůli. Pokud mu ČR dala nezávazný lajk, je teď na občanech, jak budou kontrolovat provedení této vůle svých politiků ve svém státu.

Nebezpečí dokumentu tkví v tom, že pokračuje v azylové politice tzv. západu započaté  v 80. letech minulého století, kdy západní státy setřely rozdíl mezi uprchlíky podle definice Ženevské konvence a migranty, tedy přistěhovalci, kteří se za uprchlíky z mnoha důvodů prohlašují.

Státy západu tyto lidi celá desetiletí přijímají jako uprchlíky včetně těch z České republiky po osmašedesátém, kterými tyto státy argumentují stejně rády jak to nesprávně a proti samé podstatě azylového řízení učinil český ministr zahraničí.
O české studii dopadů zneužívání azylového práva na evropské společnosti Česká justice informovala. Dokument OSN tuto politiku rozvíjí a dovádí k dokonalosti.

Definice uprchlíka z roku 1951 obsahuje vše potřebné

Podle první definice Konvence Spojených národů o právním postavení uprchlíka (tzv. Ženevské konvence)  z roku 1951 je uprchlíkem taková osoba, „která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“

Průvodce OSN kompaktem v češtině.

Ženevská úmluva rovněž stanoví, že postavení uprchlíka osoba pozbývá jestliže: 1. se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní příslušnosti; nebo 2. potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně nabyla; nebo 3. nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti; nebo 4. dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do které se nevrátila z obav před pronásledováním; nebo 5. nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti, poněvadž okolnosti, pro které byla uznána uprchlíkem, tam přestaly existovat.

Mohlo by vás zajímat

A naposledy, ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž jsou vážné důvody se domnívat, že a) se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti, ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; b) se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík; c) je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Spojených národů.

[mn_protected]

V roce 2015 byla Ženevská úmluva zneužita

Je zjevné, že stále platná Ženevská úmluva o právním postavením uprchlíků není určena „běžencům před klimatickými změnami, občanskou válkou nebo chudobou“. Je to odpověď na 2. světovou válku a holocaust, tedy pronásledování a průmyslové vraždění židů, invalidů nebo politické opozice a jejich rodin jedním státem. Ženevská úmluva není určena ani vojenským zběhům a už vůbec ne bojovníkům a hledaným nebo odsouzeným zločincům. Vojákům je určena zcela jiná dohoda, totiž Úmluva o postavení válečných zajatců.

Už Ženevská úmluva obsahuje závazky států umožnit uznaným pronásledovaným osobám usadit se na území, umožnit jim podnikání, přístup k soudům, vzdělání a zdravotnictví ve stejném rozsahu jako k vlastním občanům. Rovněž obsahuje zákaz vyhoštění. Naopak osoby v právním postavení uprchlíka zavazuje k dodržování zákonů hostitelské země: „Každý uprchlík má povinnosti vůči zemi, ve které se nachází, což znamená v zásadě, že se musí podrobit zákonům a nařízením, jakož i předpisům týkajícím se udržování veřejného pořádku této země,“ stojí v článku 2.

Ženevská úmluva.

Je tomu tak proto, že uprchlíků podle přísné definice Ženevské úmluvy z roku 1951 byli „jednotky“. A je tomu tak stále. Podle slov místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse z roku 2016 více než 60% žadatelů o azyl nemělo k žádosti o právní postavení uprchlíka žádný důvod. O výrocích místopředsedy EK Česká justice informovala. Podle jiných zdrojů bylo skutečných uprchlíků v tzv. migrační vlně roku 2015 pouhých 5%.

Kompakt je určen lidem z rozvrácených států

Ostatně ani podle vlastních zjištění Organizace spojených národů, není naše planeta, na které žijí 7,5 miliardy, lidí nijak  zahlcena uprchlíky: „Na konci roku 2017 bylo po celém světě téměř 25,4 milionu uprchlíků, z nichž více než polovina byla mladších 18 let,“ uvádí se ve Stručném průvodci OSN ke Globálnímu paktu o uprchlících. Stačilo by tedy dodržovat Ženevskou konvenci.

Pak ovšem text pokračuje:  „Břemeno a odpovědnost za poskytování útočiště a podpory takto vysokému počtu uprchlíků navíc nese stále jen nepoměrně malý počet zemí. V současné době poskytuje útočiště pro 60% uprchlíků z celého světa pouhých 10 zemí. Jen Turecko hostí 3,5 milionu uprchlíků, tedy více než kterákoli jiná země. V Libanonu je uprchlíkem každý šestý člověk, v Jordánsku každý čtrnáctý. Převážná většina uprchlíků z celého světa (85%) navíc žije v rozvojových zemích, které čelí svým vlastním hospodářským a rozvojovým výzvám,“ uvádí se ve Stručném průvodci OSN dále.

Po pročtení Globálního kompaktu o uprchlících je pak jasné, že celý dokument je vytvořen nikoli pro uprchlíky podle Ženevské konvence, nýbrž právě pro obrovské skupiny obyvatel z ekonomicky zaostalých zemí, z oblastní občanských válek, etnických konfliktů či rozpadlých států a rozvrácených zemí.

Kompakt počítá se vítáním mas na hranicích

Dokument počítá nikoli s pronásledovanými v řádu stovek nebo tisíců, nýbrž s masami a zástupy lidí, kteří se rozejdou pod praporem uprchlického hnutí tak, jak se to nyní děje s lidmi na pochodu z Jižní Ameriky směrem ke Spojeným státům. „Pohyb uprchlíků ve velkém rozsahu a jejich situace přetrvává na celém světě. Příčinou jsou mimo jiné klima, degradace životního prostředí a přírodní katastrofy,“ stojí hned na druhé stránce kompaktu, kde už je zjevné, že kompakt jde mimořádně mimo a nad Ženevskou úmluvu. Důvod je celkem jasný: Podle kompaktu je pro všechny tyto miliony lidí z celé planety nutné nalézt peníze.

Kompakt dopředu počítá s masovým příchodem davů na území cizích států: „Pokud přijde počet uprchlíků velkého rozsahu, státy a komunity učiní co nejvíce pro jejich přijetí,“ uvádí se doslova na straně 10 v odstavci Okamžité přijímání.

Zavazujeme se oddělit bojovníky z davu co nejrychleji

A co je doslova děsivé, je závazek států, jak se budou chovat na svých hranicích: „Podpora bude poskytnuta kapacitám úředním pro mezinárodní pomoc uprchlíkům i pro stanovení vylučovacích kritérií, posilování prevence a boje proti sexuálnímu a generovému násilí, pašování lidí, rozvíjení přístupu k justici a identifikace a oddělení bojovníků a vojáků na hraničních přechodech co nejdříve po příjezdu v souladu s bezpečnostními pravidly,“ pokračuje popis budoucí situace na hranicích.

Jak budou státy s bojovníky a vojáky cizích zemí na svých hranicích nakládat, Kompakt neříká. Poskytuje ale návod, co učinit s dětskými vojáky a ozbrojenci: „Podpořen a implementován bude program pro ochranu a pomoc dětem dříve spojeným s ozbrojenými skupinami.“

Pokud by světovému společenství států šlo o skutečně svými rodnými zeměmi  pronásledované lidi, vystačilo by si se Ženevskou úmluvou. O tyto lidi však nejenže nejde, ale dopředu se počítá s pokračováním setrvalého stavu do situace, kdy  s jedním skutečným uprchlíkem jde v davu na cestě deset ekonomických přistěhovalců za doprovodu bojovníků Islámského státu a afrických dětských vojáků.

[/mn_protected]

Irena Válová