Analýza: Co pro ČR znamená podpora globálního aktu o uprchlících?

Potvrzující setrvalý stav je dokument OSN Globální kompakt u uprchlících. Kompakt je další v řadě aktů proti pronásledovaným lidem, pracuje s příchodem mas a davů na území cizích států včetně příchodu bojovníků a dětských vojáků. ČR ve středu 19. prosince 2018 hlasovala pro. Hned v preambuli stojí: Tento globální kompakt není právně závazný, představuje politickou vůli. Pokud mu ČR dala nezávazný lajk, je teď na občanech, jak budou kontrolovat provedení této vůle svých politiků ve svém státu.

Nebezpečí dokumentu tkví v tom, že pokračuje v azylové politice tzv. západu započaté  v 80. letech minulého století, kdy západní státy setřely rozdíl mezi uprchlíky podle definice Ženevské konvence a migranty, tedy přistěhovalci, kteří se za uprchlíky z mnoha důvodů prohlašují.

Státy západu tyto lidi celá desetiletí přijímají jako uprchlíky včetně těch z České republiky po osmašedesátém, kterými tyto státy argumentují stejně rády jak to nesprávně a proti samé podstatě azylového řízení učinil český ministr zahraničí.
O české studii dopadů zneužívání azylového práva na evropské společnosti Česká justice informovala. Dokument OSN tuto politiku rozvíjí a dovádí k dokonalosti.

Definice uprchlíka z roku 1951 obsahuje vše potřebné

Podle první definice Konvence Spojených národů o právním postavení uprchlíka (tzv. Ženevské konvence)  z roku 1951 je uprchlíkem taková osoba, „která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“

Průvodce OSN kompaktem v češtině.

Ženevská úmluva rovněž stanoví, že postavení uprchlíka osoba pozbývá jestliže: 1. se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní příslušnosti; nebo 2. potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně nabyla; nebo 3. nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové státní příslušnosti; nebo 4. dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do které se nevrátila z obav před pronásledováním; nebo 5. nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti, poněvadž okolnosti, pro které byla uznána uprchlíkem, tam přestaly existovat.

A naposledy, ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž jsou vážné důvody se domnívat, že a) se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti, ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech; b) se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík; c) je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Spojených národů.

V roce 2015 byla Ženevská úmluva zneužita Je zjevné, že stále platná Ženevská úmluva o právním postavením uprchlíků není určena „běžencům před klimatickými změnami, občanskou válkou nebo chudobou“. Je to odpověď na 2. světovou válku a holocaust, tedy pronásledování a průmyslové vraždění židů, invalidů nebo politické opozice a jejich rodin jedním státem. Ženevská úmluva není určena ani vojenským zběhům a už vůbec ne bojovníkům a hledaným nebo odsouzeným zločincům. Vojákům je určena zcela jiná dohoda, totiž Úmluva o postavení válečných zajatců. Už Ženevská úmluva obsahuje závazky států umožnit uznaným pronásledovaným osobám usadit se na území, umožnit jim podnikání, přístup k soudům, vzdělání a…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Irena Válová