Zdravotní výbor začal projednávat lékový záznam, v diskusi je opt-out režim i delší historie záznamů

Je tomu rok, co jak na sněmovním zdravotnickém výboru, tak od odborné veřejnosti zaznívaly kritické hlasy k eReceptu s tím, že mu schází hlavní přidaná hodnota v podobě lékového záznamu (tj. seznamu všech léků, které měl pacient v poslední době předepsány). Poté, co včera zdravotnický výbor otevřel projednávání novely, která lékový záznam zavádí, to ale vypadá, že ani samotní zdravotníci ve sněmovně nemají jasno, jak by vlastně měl záznam vypadat. Zatímco ministerstvo zdravotnictví přichází s návrhem opt-out režimu, u něhož se předpokládá automatický souhlas s nahlížením do záznamu u ošetřujícího lékaře a vydávajícího lékárníka, někteří by raději viděli opt-in režim vyžadující výslovný souhlas pacienta – což by ale dost možná srazilo využívání lékového záznamu na jednotky procent. Otazníky jsou i v mnoha dalších aspektech, takže už nyní zdravotnický výbor avizuje řadu pozměňovacích návrhů.

„Že bude lékový záznam tímto způsobem posunut, byla naše podmínka, abychom souhlasili se zavedením eReceptu. eRecept bez další možnosti práce s materiály by byl nesmyslný,“ říká předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková (ANO).

Jak je novela nastavena? „Lékový záznam umožňuje nahlížet do údajů o předepsaných a vydaných lécích konkrétního pacienta poskytovatelům zdravotních služeb, ovšem pouze těm, kteří mají k pacientovi prokazatelně vztah. Nepředstavujme si tedy, že se každý lékař bude moci do těchto údajů dívat,“ zdůrazňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (podrobněji jsme psali např. zde, zde či zde).

Jak už přitom předznamenala diskuze na plénu v prvním čtení, někteří poslanci vidí jako problematickou volbu opt-out režimu, kdy se po půlročním přechodném období bude počítat s automatickým souhlasem pacienta. Kdykoliv v tomto období i po jeho uplynutí přitom bude možno s nahlížením do lékového záznamu vyslovit nesouhlas. Proti této variantě se vyslovil například Zbyněk Stanjura či Marek Benda, jejich stanovisko podpořil také Bohuslav Svoboda (všichni ODS), kteří by raději v zákoně viděli opt-in režim čili aktivní souhlas s nahlížením.

„Pokud mám důvěru ve svého lékaře, ten mi řekne, že to je rozumné, abych to dal, že se tím zvýší třeba pravděpodobnost úspěšnosti léčby nebo že se vyloučí nějaké kontraindikace a podobně, tak já určitě lékaři, kterého znám, uvěřím a souhlas mu dám. Nebo když mi řekne, že od odborných lékařů, kam chodím, ten souhlas potřebuje, aby se podíval. Takhle mně to přijde opravdu příliš masivní zásah do práv a občané se to prostě nedozvědí,“ uvedl během prvního čtení, které proběhlo 2. listopadu, Stanjura.

„Debatu jsme vedli i s Úřadem pro ochranu osobních údajů a všemi stakeholdery, kteří byli v pracovní skupině. Pokud se přitom podíváme realisticky na možnost zneužití, pak jediné, pokud pomineme hacknutí celého systému, které ovšem může nastat už nyní, je ze strany ošetřujícího lékaře nebo lékárníka – to jsou jediné subjekty, které mohou data zneužít. Je otázka, zda je nebezpečí větší než dnes, kdy má ošetřující lékař taktéž o pacientovi informace. Je přitom pochopitelně vázán lékařským tajemstvím,“ uvádí ministr. K tomu profesorka Adámková dodává, že v IKEM mají lékový záznam od roku 1998 a zatím se nestalo, že by lékaři tyto údaje zneužili. Přesto by osobně byla spíše pro opt-in režim.

Michaela Koubová