Ústavní soud (ÚS) se bude velmi pravděpodobně zabývat otázkou, která dlouhodobě komplikuje některá kárná řízení se soudci a státními zástupci. Jedná se o situace, kdy se kárně obvinění opakovaně omlouvají z jednání kárného soudu ze zdravotních důvodů, popřípadě se k tomu přidávají i omluvy jejich obhájců. Podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí kárného senátu, který jednal v jeho nepřítomnosti, totiž avizoval soudce Městského soudu v Praze (MěS) Kamil Kydalka. Ten se z jednání omluvil právě ze zdravotních důvodů.
Traduje se, že pro soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) je předsedání kárných senátů noční můrou. Jedná se totiž o agendu zcela odlišnou od akademických debat nad rozhodnutími, která se většinou rodí v klidu kanceláří.
Před kárnými soudci se naopak probírají pro obraz justice často naprosto ponižující podrobnosti vztahů u jednotlivých soudů, které se blíží poměrům panujícím ve sborovnách vesnických škol. Řízení se pak řídí přiměřeně trestním řádem, což pak činí problémy, stojí-li před senátem praktici z trestní justice, vykazující až obsedantní sklony při aplikaci jednotlivých ustanovení tohoto předpisu.
Některé případy se pak také komplikují tím, že se kárně obvinění snaží projednání svého případu před soudem vyhýbat a využívají k tomu i omluvy ze zdravotních důvodů. Samozřejmě, jsou i kárně obvinění, kteří mají dlouhodobé zdravotní problémy. Ve výsledku to má ovšem dopad na práci senátu stejný, neboť kárné řízení je pouze jednostupňové a senáty se proto snaží účasti kárně obviněných dosáhnout pokud možno vždy.
V případu dnes již bývalé soudkyně Okresního soudu v Blansku Dany Sedlákové dokonce předseda kárného senátu Karel Šimka zvolil neortodoxní způsob řešení takové situace, kdy se spojil s ošetřujícím lékařem soudkyně a dohodl s ním podmínky, za nichž by se kárně obviněná mohla jednání senátu zúčastnit. V této věci již ÚS ústavní stížnost bývalé soudkyně posuzoval a postup kárného senátu posvětil.
Poněkud bizarní omluvu z kárného jednání poskytl NSS někdejší pražský soudce Roman Čonka, který se z údajných zdravotních důvodů nezúčastnil jednání, při kterém senát rozhodl, že přijde o talár. Poté neuspěl ani s ústavní stížností, kterou ale podal opožděně.
V návrhu na obnovu kárného řízení pak obsáhle vysvětloval, že den před jednáním na něj při vyklízení pronajatého bytu spadla postel a s bolestí zad byl převezen na pohotovosti. Později se pak měl podrobit i dalším vyšetřením.
Případ soudce Kydalky pak odhalil problém, zda má přednost kárné jednání před prací kárně obviněného při výkonu funkce soudce či státního zástupce.
Kárné řízení se soudcem Kydalkou trvalo skoro 15 měsíců, přičemž první jednání kárného senátu – a jediné za přítomnosti soudce Kydalky a jeho obhájce – proběhlo až skoro po roce od podání žaloby. Jak vyplynulo před soudem, soudce Kydalka se z jednání kárného senátu omluvil ze zdravotních důvodů dvakrát a jednou bylo odročeno pro kolizi s termínem jednání senátu MěS, kterému soudce Kydalka předsedal. „Další žádost o odročení obdržel kárný senát včera (27.11., pozn. red.) v 15:49. Nedoložil doklad o pracovní neschopnosti, natož aby doložil konkrétní vyjádření lékaře, proč se doktor Kydalka nemůže účastnit jednání, jak kárný soud v souladu s judikaturou trestních soudů standardně vyžaduje a jak byl kárně obviněný již při předchozích dvou žádostech o odročení jednání ze zdravotních důvodů upozorněn. Již skutečnost, že přes tvrzenou pracovní neschopnost od 12.11. 2018 minimálně do 30.11. 2018, kárně obviněný tuto informaci sdělil kárnému soudu v podvečer před jednáním nařízeným na dnešní den, když stejně nebylo fyzicky možné jednání odročit, nesvědčí o konstruktivním přístupu k celé věci,“ konstatoval předseda kárného senátu Jakub Camrda, proč nepovažuje senát omluvu za řádnou a důvodnou a bude jednat i v nepřítomnosti kárně obviněného soudce.
Mohlo by vás zajímat
Obdobně postupoval kárný senát ohledně účasti Kydalkova obhájce Michala Pauleho. V jeho případě obdržel 26. listopadu advokátovu žádost o odročení jednání v níž uváděl, že utrpěl dne 19.listopadu vážnou zlomeninu, což doložil lékařskou zprávou. Kárný senát však omluvu tentokrát neakceptoval a Paulemu odpověděl, že jednání již čtyřikrát odročoval a opakovaně sdělil, že nemožnost zajištění substituce jako důvod pro odročení již nebude akceptováno. „Je na obhájci zajistit si předem pro případ dalších eventuálních zdravotních komplikací substituci. Skutečnost, že kárně obviněný soudce trvá vždy na osobní účasti svého obhájce a odmítá jeho substituční zastoupení, není sama o sobě důvodem k odročení jednání,“ rozhodl kárný senát Jakuba Camrdy.
Zdravotní křehkost Kydalky
Ač ve věci kárný žalobce, pozici obhájce Kydalky se chopil v této věci předseda MěS Libor Vávra, který se jednání účastnil. Ten totiž apeloval na zvážení rozhodnutí o jednání bez účasti Kydalky a jeho advokáta, neboť situace je podle něj jiná než ty předešlé. „Nelze přehlédnout jistou zdravotní křehkost obhajoby v momentu kdy se blíží kárné řízení v této věci, koneckonců kolega Kydalka s tou zdravotní křehkostí už bojuje celá léta a významně se to odráží na jeho pracovních výsledcích, nikoliv na jeho mediálních aktivitách. Na druhou stranu prostě tady nelze přehlédnout minimálně dvě věci: u obhájce to, že v obou posledních případech se jednalo ne o nějakou rýmičku nebo podzimní deprese, kde můžeme spekulovat o tom, jak dalece se zesílily subjektivní potíže toho člověka s ohledem na to, že by snad měl chuť zmařit to jednání“, uvedl Vávra.
Ten, sám trestní soudce, navíc nadnesl právě otázku kolize kárného řízení s řízením trestním. „Co já považuji za problematičtější, za situace, kdy se pohybujeme v jednoinstančním řízení, to prostě musíme brát do úvahy, tak je ten fakt, že dvakrát za sebou v posledních dvou případech bylo jednání kárného senátu nařízeno na den, kdy v té době již prokazatelně doktor Kydalka měl nařízeno trestní řízení. To znamená, on neměl svobodnou vůli se sem dostavit, nebo nedostavit. To, že je právem se účastnit kárného řízení, to nezpochybňuji. Ale z hlediska systému výkonu spravedlnosti je kárné řízení nějaký pracovněprávní, přestupkový spor, který rozhodně nemůže mít přednost před nařízenou věcí v trestní věci. (…) A tady prostě podvakrát, když přitom lze roky dopředu prejudikovat, kdy ten soudce bude soudit a kdy ne, protože ty týdny sudé-liché jsou objektivně dané, tak se podvakrát za sebou, a dnes je druhý den, stalo, že to kárné řízení bylo nařízeno na den, kdy doktor Kydalka měl nařízeno. (…) Promiňte, já když odročuju, tak se každého advokáta a státního zástupce zeptám, kdy má čas a kdy ne, takhle mě to před třiceti lety naučili a dělám to pořád a tady se podvakrát stalo, ač je ten plán práce jasný na Městském soudu v Praze, že doktor Kydalka neměl svobodný výběr, zda-li se dostaví ke kárnému řízení nebo ne“, uzavřel svůj apel předseda MěS Vávra.
V reakci na Vávru Camrda vysvětlil okolnosti, kdy je složité sladit termíny všech účastníků a zejména členů senátu, kteří mají své profese a jsou z různých koutů země. „Tady ze strany pana doktora Pauleho i kárně obviněného byla minimální součinnost, evidentně se o něco takového vůbec nepokusili, takže za této situace, nezbývá kárnému soudu než jednat“, uzavřel celou věc předseda kárného senátu Camrda.
Petr Dimun
