Olomoucký vrchní soud dnes zmírnil ústeckému soudci Jiřímu Berkovi trest za zmanipulované konkurzy z 8,5 roku vězení na sedm let a potvrdil mu trest propadnutí majetku. Pravomocným rozsudkem Berkovi zanikla funkce soudce. Odvolací soud snížil tresty pod hranici trestní sazby i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných, odpykají si čtyři až šest let. Senát vzal v potaz víc než patnáctiletou délku stíhání a procesu. Zbývajícím dvěma mužům soud potvrdil podmíněné tresty.
Rozsudek padl tři roky po vyhlášení rozhodnutí u táborské pobočky českobudějovického krajského soudu a víc než 15 let po zahájení stíhání. Podle předsedy senátu Jiřího Zouhara je třeba reagovat na délku trestního stíhání i dobu, kdy byl trestný čin spáchán. Například u Berky činila doba řízení 15 let a sedm měsíců, celkem 17 let a měsíc uplynul od spáchání prvního trestného činu. Podobně dlouhá doba je i u ostatních obžalovaných.
Délka řízení je podle soudu nepřiměřená, obžalovaní to přitom podle předsedy senátu nezavinili. Na druhou stranu vzal soud v úvahu, že kromě insolvenčního správce Daniela Thonata všichni vinu popřeli. Podle soudu však existuje dost důkazů o jejich vině a až na drobné chyby se odvolací soud ztotožnil s rozsudkem krajského soudu. „Berka se jednání dopustil jako soudce. Zpronevěřil se tomu, co dělal, tomu, co vyplývá z etického kodexu soudce. Byl to ten, který stál na samém začátku,“ dodal předseda senátu Zouhar.
Berka se jednání u vrchního soudu neúčastnil, jeho obhájce Rudolf Axmann předpokládá, že podá dovolání. „Rozhodnutí odvolacího soudu je poměrně překvapivé, minimálně z hlediska výše trestu,“ řekl novinářům Axmann. Státní zástupce Peter Pješčak byl naopak spokojen. „Soud konečně ve věci pravomocně rozhodl, přibližně 12 až 13 let od podání obžaloby. Považuji za pozitivní, že se fakticky ztotožnil se všemi skutečnostmi, které vyplývaly z podaných obžalob, tedy uznal vinu v tom rozsahu, jak byli obžalovaní trestně stíháni, což je dobrá zpráva nejen pro mě, ale i pro celou společnost,“ uvedl žalobce.
Thonatovi trest soud snížil ze sedmi na pět let, i kvůli jeho doznání. U ostatních přihlédl k jejich rolím či výši škody. Znalec Martin Jurenka si odpyká šest let, o půl roku méně, než mu uložil krajský soud. Jemu jedinému vrchní soud právní kvalifikaci upravil. Z původních sedmi na pět let a deset měsíců snížil vrchní soud trest insolvenčnímu správci Petru Tuhému. Ještě víc soud snížil trest Luboru Kindlovi, místo 6,5 roku zůstane za mřížemi čtyři roky. Pět místo původních sedmi let ve vězení stráví Miroslava Melicharová a Karel Melichar.
Znalec Pavel Hlavatý a Vladimír Šiša odešli od vrchního soudu se shodným dvouletým trestem s podmíněným odkladem, v případě Hlavatého je zkušební doba nařízena na tři roky, u Šiši na pět let. Odvolací soud všem obžalovaným potvrdil zákaz činnosti, který jim uložil táborský soud, většině však snížil jeho dobu. Berkovi, Thonatovi, Tuhému a Miroslavě a Karlovi Melicharovým potvrdil i propadnutí majetku.
Berka byl od dubna 2003 až doposud dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. „Funkce soudce mu podle zákona o soudech a soudcích zanikla dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen,“ sdělil dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Po celou dobu, kdy nesoudil, pobíral stíhaný Berka polovinu svého platu. Výši částky ministerstvo neupřesnilo, pouze uvedlo, že Berka ji po pravomocném odsouzení vracet nemusí.
Podle obžaloby způsobila skupina na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem.
Obžalovaní půjdou do vězení za zneužití pravomoci veřejného činitele, účast na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo kvůli nepravdivému znaleckému posudku. Původně se obžaloba týkala 12 lidí, po amnestii jich zůstalo devět. Vrchní soud dostal kauzu na stůl podruhé, v květnu 2012 v neveřejném zasedání původní rozsudek z dubna 2010 zrušil a případ vrátil táborskému soudu s pokynem, aby lépe odůvodnil rozsudek. Táborský soud poté vynesl rozsudek 25. listopadu 2015, olomouckému vrchnímu soudu byl podle mluvčího soudu Stanislava Cika předložen až 25. ledna tohoto roku.
(čtk)
