Vláda navrhne definitivní rozpuštění nebo pozastavení činnosti celkem osmnácti politických stran a hnutí, které nesplnily zákonné povinnosti a nepředložily řádnou výroční zprávu v roce 2016 a dříve. Materiál s návrhem poslal do připomínkového řízení minulý týden ministr vnitra Jan Hamáček, lhůta skončila. Návrh Nejvyššímu správnímu soudu nemohl být předložen loni ani dříve letos kvůli volbám, neboť v ochranné době voleb nelze stranu rozpustit.
O tom, že v České republice není jednoduché rozpustit nebo pozastavit činnost politické straně či politickému hnutí, svědčí popis procedury v předkládací zprávě k předmětnému návrhu vlády. Ve zprávě navrhovatel konstatuje, že návrh na rozpuštění stran byl vypracován na základě podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Úřad byl zřízen od ledna 2017. Podle přechodných ustanovení o zřízení Úřadu posoudila výroční zprávy politických stran a hnutí poslanecká sněmovna naposledy ve lhůtě do června 2017.
Pořád jsou volby, strany nelze rozpouštět
Tímto usnesením poslanecké sněmovny se ovšem vláda nemohla vůbec zabývat, a to proto, že v roce 2017 a v roce 2018 se konaly volby: „Podle § 15 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb. nelze totiž pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky do desátého dne po posledním dni těchto voleb. V této době běží ochranná lhůta a pokud by v jejím průběhu byly doručeny návrhy vlády Nejvyššímu správnímu soudu, soud by návrhy odmítl,“ uvádí zdůvodnění
Vláda může teprve nyní přistoupit k projednání návrhu pozastavit nebo rozpustit činnost politických stran a hnutí, které nesplnily zákonnou povinnost už v roce 2014. „Podnět Úřadu, navazující na výše citované usnesení Poslanecké sněmovny, se týkal celkem 18 stran a hnutí. Jsou jím přitom dotčeny zejména strany a hnutí, kterým byla v roce 2017 Nejvyšším správním soudem již pozastavena činnost, neboť v rozmezí let 2014 a 2015 nepředložily Poslanecké sněmovně příslušné výroční zprávy nebo tyto zprávy nepředložily v úplnosti stanovené zákonem, přičemž vytýkané nedostatky neodstranily ve lhůtě jednoho roku,“ uvádí se v návrhu.
Lepší Řepy, Vlast a Zákon, Občané.cz, Plzeň pro sport…
Kterých stran a hnutí se návrh týká? „Předložený materiál tak obsahuje celkem 15 návrhů na rozpuštění stran a hnutí. Jedná se o strany ANTIBURSÍK – STOP EKOTERORU!, ČESKÁ NEZÁVISLÁ, OBČANÉ.CZ, PATRIOT 2014 a hnutí Demokracie, Folklor i Společnost, Hnutí LEPŠÍ ŘEPY, Hnutí občanů Prahy, Hnutí pro Těšín, HNUTÍ SOCIÁLNĚ SLABÝCH, Mladoboleslavské hnutí nezávislých, Plzeň pro sport, Pražané za svá práva, PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně a Solidarita, Vlast a Zákon,“ stojí v návrhu pro Nejvyšší správní soud.
„Úřad uplatnil též podnět k rozpuštění hnutí NÁŠ HLUČÍN. V jeho případě se však jeví opodstatněným postup směřující k pozastavení činnosti, a to z důvodů specifikovaných v příslušném návrhu vlády Nejvyššímu správnímu soudu,“ uvádí se rovněž v návrhu. Návrh na pozastavení činnosti se ve shodě s podnětem Úřadu dále týká Demokratické strany Československa.
Příběh hnutí Ostravské fórum
Jak dále vyplývá z předkládací zprávy, vláda nedoporučí rozpustit hnutí Ostravské fórum, jehož činnost už pozastavil Nejvyšší správní soud. Soud činnost hnutí pozastavil proto, že v předložené výroční zprávě za rok 2014 chyběla správná identifikace sedmi dárců a u jednoho daru ve výši 60 tisíc korun nebyla přiložena ověřená kopie darovací smlouvy. Finanční zprávu za rok 2015 nedodalo předmětné hnutí vůbec. Hnutí se pokusilo letos chyby napravit, avšak podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí to učinilo tak, že seznam dárců je nyní „z důvodu jejich zmatečnosti a neúplného uvedení nepřezkoumatelný“.
Ministerstvo vnitra má za to, že namítaná nepřezkoumatelnost materiálů předložených Ostravským fórem za účelem doplnění výroční finanční zprávy za rok 2014 však nezakládá sama o sobě důvod pro podání návrhu na jeho rozpuštění, uvádí se v předkládací zprávě, podle které hnutí vady z roku 2015 odstranilo a dále komunikuje a reaguje, předložilo úplnou zprávu za rok 2016. „Předložilo rovněž zprávu za rok 2017, které je sice Úřadem vytýkáno použití neplatného formuláře, avšak tuto námitka nelze za účelem rozpuštění Ostravského fóra uplatnit, neboť by šlo o jiný důvod, než pro který mu byla činnost v roce 2017 pozastavena,“ popisuje zpráva složitý stav, ve kterém se pohybují politické strany a hnutí.
„S ohledem na absenci důkazu o závažném chování způsobem ohrožujícím demokratické základy státu, o níž byl Úřad informován Ministerstvem vnitra v souvislosti se zpracováním předloženého materiálu, se návrh na rozpuštění Ostravského fóra nepředkládá. Je třeba mít na mysli čl. 22 Listiny základních práv a svobod, podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti,“ uzavírá materiál pro vládu ministerstvo spravedlnosti.
Irena Válová
